Praha – Nepodařené přistání moderního stroje sovětské výroby Tu-154 způsobilo 19. února 1973 druhou nejhorší leteckou katastrofu na českém území. Obyčejný let z Moskvy do Prahy se proměnil v peklo, při němž zahynulo 66 pasažérů. O velkém štěstí mohlo hovořit 24 lidí, kteří zřícení stroje přežili. Jen shoda náhod zachránila život populární zpěvačce Evě Pilarové, jež nakonec do letadla nenastoupila. V letadle ale zahynulo několik hudebníků z její kapely.
Za nehodu sovětského Aeroflotu pravděpodobně mohla shoda náhod, z níž velký podíl měla teprve rok létající novinka. Kapitán osudného dopoledního letu měl sice na kontě přes 13 tisíc hodin, jen zlomek z toho ale nalétal na Tu-154, ani druhý pilot na tom nebyl lépe. Situaci v kokpitu pak zkomplikovalo to, že místo obvyklé pětičlenné posádky bylo na palubě mužů v uniformách Aeroflotu osm. Běžný linkový let do československé metropole totiž sloužil také k zácviku nového navigátora, palubního inženýra a radiotelegrafisty. Jejich přítomnost v letadle sama o sobě ale nehodu nezpůsobila.
Jistá přelidněnost v kabině tak mohla mít vliv na soustředění celé posádky a ke smrti většiny cestujících došlo díky nepozornosti. Oficiální závěry vyšetřování však kvůli značnému poškození vraku požárem na konkrétního viníka neukázaly. „Náhle jako by se řídicí páka uvolnila. Ačkoliv jsem ji k sobě přitáhl, nepotřeboval jsem k tomu žádnou sílu. Vykřikl jsem: Nevím, co je s letadlem, je neovladatelné,“ vypověděl u výslechu kapitán, který havárii přežil.
Tupolev zamířil půl kilometru před jejím začátkem přímo k zemi. Nejprve přišel o podvozkové nohy, pak se utrhlo pravé křídlo a letoun se převrátil na záda. Nakonec se vznítilo palivo, které vytékalo z poškozené nádrže. Většina ze 66 obětí se udusila zplodinami nebo uhořela. Velké štěstí mělo 24 lidí včetně pilotů, kteří se nacházeli v přední části letounu a podařilo se jim včas uniknout z dosahu plamenů.
Mezi nimi i baskytarista Petr Marcol, který přežil jako jediný z doprovodné skupiny Evy Pilarové. „Já si pamatuji jenom tu velkou ránu, kdy celé letadlo zaskřípalo. Když jsem se probral z bezvědomí, letadlo hořelo. V tom ohni a kouři jsem se marně pokoušel rozbít okénko,“ popsal situaci těsně po nárazu.
Nehodu zastínil Vítězný únor
Dobový tisk o tragické nehodě informoval krátkou zprávou ve formě několika vět. V centru pozornosti stály tehdy blížící se oslavy výročí Vítězného února a informace o tom, že „za 25 let je průmyslová výroba 7,6 krát větší“ . Vyšetřovatelé nehody se pak potýkali s politickými tlaky, vždyť havarované „tučko“ patřilo k nejmodernějším strojům sovětské provenience a letci za řídícími pákami navíc patřili ke zkušeným veteránům.
