prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult.

Praha – Guatemala, Kazachstán či Peru, tam všude ocenily univerzity odcházejícího českého prezidenta. Dohromady má Václav Klaus čestných doktorátů 45 a je v tomto ohledu podobně úspěšný jako jeho předchůdce Václav Havel. Ten však obdržel čestné doktoráty na těch vůbec nejprestižnějších univerzitách světa - Harvard, Oxford. O to více zase Václav Klaus publikoval. „Vědecký souboj“ prvního a druhého českého prezidenta je tím nejtěsnějším.

Václav Havel sbíral tituly především za filosofii, právo a literaturu, zatímco Václav Klaus bodoval v oboru ekonomie. Václava Havla jako světoznámého disidenta oceňovaly univerzity ještě před rokem 1989, Václav Klaus získal první čestný doktorát až v roce 1991, kdy mu ho jako ministrovi financí udělil Institut technologie v Rochesteru v americkém státě New York. Nicméně přeci jen se tím nějaká stavidla zvedla - od té doby ocenilo Klause ještě dalších osm amerických univerzit, například v arizonském Tusconu, v New Orleans či Dallasu.

V souvislosti se Spojenými státy jedna zajímavost. Václav Klaus se na webu chlubí doktorátem z AmerAsian univerzity sídlící v Coloradu, ale zdá se, že v tomto případě zřejmě prezident naletěl. Nejedná se totiž o skutečnou univerzitu, nýbrž vzdělávací buňku organizace hájící indonéské firmy v USA. Jediným dalším „světovým státníkem“, který doktorát získal, je prý prezident afrického státečku Gambie.   

Nikoli překvapivě VŠE

V Evropě byl odcházející prezident nejčastěji oceňován ve Velké Británii, čestný doktorát mu udělily univerzity v Buckinghamu, Edinburghu (Napier University) i Londýně (City University, Brunel University). Klaus má tituly i z německého Pasova či Drážďan, rakouského Innsbrucku nebo portugalského Porta. 

Další čestné doktoráty z evropských univerzit:

  • Università degli Studi di Trento, Trento, Itálie - 2006
  • Tallinn University of Technology, Tallinn, Estonsko - 2006
  • Kaunas University of Technology, Kaunas, Litva - 2006
  • University of Athens, Athény, Řecko - 2006
  • University of Law, Economics and Science of Aix-Marseille, Aix-en-Provence - 1994

V Česku obdržel Klaus první čestný doktorát v roce 1994 na Vysoké škole ekonomické. Tam ostatně prezident v roce 1963 získal titul inženýra a v roce 1995 se stal i profesorem pro obor finance. O tři roky později Klause ocenila Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě a později i brněnská Vojenská akademie, ČVÚT, ústecká Purkyňova univerzita a naposledy v roce 2011 brněnské VUT. Ze Slovenska se Klaus pyšní doktorátem z Ekonomické univerzity v Bratislavě. V oficiálních životopisech se tak prezident honosí titulem prof. Ing. Václav Klaus, CSc. Zkratka dr. h. c. mult. z titulku této zprávy pak znamená, že je Klaus nositelem více čestných doktorátů (doctor honoris causa).  

Klausův předchůdce na Hradě Václav Havel se v akademických kruzích dočkal nebývalého uznání, čestný doktorát má třeba z Harvardu, Oxfordu či ze Stanfordu – tyto univerzity přitom patří mezi absolutní světovou špičku. „Ano, těch různých cen a doktorátů mám opravdu hodně. Mám doma celou takovou podzemní chodbu slávy, jak tomu říkám, kde je asi 150 nebo 200 těch diplomů vyvěšeno, to je v podzemí našeho domu,“ svěřil se Havel, když o něm natáčel filmový dokument režisér Igor Chaun. Havel na rozdíl od Klause sbíral čestné doktoráty ještě před rokem 1989 jako světoznámý disident – tato ocenění prý pro něj měla specifický význam.

Mezi nejprestižnější školy, které ocenily Václava Klause, určitě patří Waseda University v Tokiu, kde prezident získal čestný doktorát v roce 2007. O deset let dříve mu titul udělila také torontská univerzita a hned dvakrát dostal Klaus doktorát v Moskvě, nejprve v roce 2003 na Finanční akademii a o čtyři roky později na Moskevské státní univerzitě. Při převzetí tam musel prezident slíbit, že bude i nadále usilovat o rozvoj vědy a vzdělávání a rozvíjet ideály míru a přátelství mezi národy.

Turné po Střední Asii = tři čestné doktoráty

Klaus má ale ve sbírce i některá exotická ocenění, třeba z Guatemaly či Západního Bengálska v Indii. V roce 2009 si zase přivezl dvojici titulů z Peru a Brazílie. Velice úspěšné pak v tomto směru pro Klause bylo turné po střední Asii v roce 2004, ze kterého si přivezl hned trojici doktorátů. Nejprve se v kazašském Almaty se svým protějškem Nursultanem Nazarbajevem zúčastnil oslav 70. výročí založení národní univerzity Al-Farabiho a doktorát převzal při této příležitosti. Nutno ovšem podotknout, že Kazachstán je de facto soukromé Nazarbajevovo léno, na němž vládne pevnou rukou a řídí vše včetně udělování univerzitních ocenění.

Další ocenění Klaus převzal na Kyrgyzsko-ruské slovanské univerzitě v Biškeku. Kyrgyzský prezident Akajev ho při té příležitosti nazval otcem modelu ekonomické transformace v téměř všech postkomunistických zemích. A do třetice, čestný doktorát převzal Klaus i na národní univerzitě v ubzeckém Taškentu.  

Univerzity či vysoké školy udělují politikům či významným vědcům celou řadu čestných doktorátů. Někdy se to ale neobejde bez skandálů. Izraelská vysoká škola chtěla vyznamenat významného německého spisovatele a držitele Nobelovy ceny Güntera Grasse, nakonec z toho ale sešlo, neboť se ukázalo, že byl Grass za 2. sv. války příslušníkem SS.

Klaus je i čestným žákem ZŠ v Sadské

Kromě řady čestných doktorátů Klaus obdržel také titul „čestného žáka Základní školy v Sadské“. „Nemůžeme bohužel udělit čestný doktorát, tak jsme se rozhodli pro tento titul,“ vysvětlovala v roce 2007 ředitelka školy Blanka Žánová, když tam prezident zcela rutinně dekoroval prvňáky.

Kterého titulu si Klaus cení nejvíce? Na to novinářům odpovědět nechtěl, prý ho ale vždy překvapí ocenění z exotických koutů. „V tomto smyslu jsem považoval za úplně nejnetušenější věc čestný doktorát v Guatemale. Aby byl člověk prorokem v daleké Guatemale… to je zajímavé, že vás tam někdo objeví,“ podotkl Václav Klaus.

Odcházející prezident se za bohatou sbírku čestných doktorátů rozhodně nestydí, už jako premiér je měl vyvěšené na zdi ve své pracovně a kompletní seznam ocenění je součástí životopisu na Klausových webových stránkách. Kromě nich je prezident také nositelem mnoha zahraničních vyznamenání včetně Puškinovy medaile (Rusko, 2007), Řádu Bílé orlice (Polsko, 2007) nebo velkohvězdy Řádu za zásluhy o Rakouskou republiku (2009).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo tropickou noc. Vedra mají být i další dny

Noc na neděli byla tropická, pod dvacet stupňů neklesla teplota na devíti meteorologických stanicích. Nejtepleji zůstalo v Teplicích, Ústí nad Labem a v Javorníku na Jesenicku. Na většině území se pak teploty pohybovaly mezi 13 a 19 stupni Celsia, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Během neděle vystoupá teplota ke 32 stupňům. Vedra mají podle meteorologů pokračovat i v dalších dnech.
před 33 mminutami

Výměna elektroměrů zrychluje, pro některá místa je povinná

Distributoři zrychlují instalace chytrých elektroměrů, do konce roku jich plánují nasadit stovky tisíc. Legislativa počítá s tím, že nová zařízení budou muset mít všechna odběrná místa s roční spotřebou nad šest megawatthodin – a to do poloviny roku 2027. Přístroje jsou ale potřeba i v případě, kdy mají zákazníci solární panely a chtějí elektřinu sdílet. Výměny vyjdou distributory na stovky milionů. Životnost nových zařízení odhadují zhruba na patnáct let.
před 3 hhodinami

ŘSD chce po vládě peníze navíc. Kabinet hledá způsob, jak vyhovět

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) žádá ještě letos o další až dvě miliardy korun na projekty, které se aktuálně staví, i na ty, co se teprve chystají. Podnik má přitom v tomto roce na výstavbu rozpočet 81 miliard, což je nejvíce v historii. Opoziční ANO a SPD požadavek podporují a vyzývají vládu, aby peníze poslala co nejdřív. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) kabinet hledá způsob, jak ŘSD vyhovět.
před 4 hhodinami

„Samota už není stigmatizující.“ Jednočlenných domácností přibývá

V Česku přibývá lidí, kteří žijí sami. Už skoro třetina domácností má podle statistik jen jednoho člena. Před dvaceti lety jejich podíl nebyl ani čtvrtinový. Důvodů je hned několik. Patří mezi ně zvyšující se životní úroveň i skutečnost, že mladá generace odkládá založení rodiny. Častou příčinou zůstává také ovdovění. V seniorském věku žije v jednočlenné domácnosti každý druhý – hlavně ženy. Se stárnutím populace navíc může tento trend podle demografů dál sílit.
před 4 hhodinami

Požár v České Lípě dostali hasiči pod kontrolu

Hasičům v České Lípě se po více než čtyřech hodinách podařilo dostat pod kontrolu požár kovošrotu v zóně Dubice, lokalizaci velitel zásahu vyhlásil ve 22:41. Místo je nasvícené, aby zasahující hasiči měli přehled, kam vstupují, řekla mluvčí Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jaroslava Benešová. Radnice preventivně doporučila lidem zavřít okna a nevětrat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Příští rok už se nepočítá se snižováním schodku, potvrdil Stanjura

Snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce po čtyřech letech skončí, potvrdil ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Maximální zákonem povolený rozpočtový deficit může vystoupat v roce 2026 až na 280 miliard, což je o téměř 40 miliard vyšší částka než letos. Návrh státního rozpočtu, který má současná vláda předložit do sněmovny na konci září, budou posuzovat noví poslanci vzešlí z říjnových parlamentních voleb.
před 15 hhodinami

SPOLU si v modelu Kantaru udrželo podporu, bitcoinové kauze navzdory

Podle červnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obsadilo hnutí ANO s 33,5 procenta. Oproti květnu si o jeden bod pohoršilo. Druhé místo model přisoudil koalici SPOLU, která uhájila květnový zisk 21 procent. Sběr dat probíhal po vypuknutí bitcoinové aféry a po rezignaci Pavla Blažka na funkci ministra spravedlnosti. Významnější odklon od SPOLU je patrný jen při pohledu na potenciál, kde si koalice pohoršila zhruba o tři až čtyři body.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

O energetice či mezinárodních závazcích debatovali hosté Politického spektra

O sněmovních volbách, prací nepodmíněném základním příjmu, energetice, mezinárodních závazcích či bezpečnosti debatovali hosté pořadu Politické spektrum s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuze se účastnili Michaela Nedory (Hnutí Kruh), Jan Sedláček (Národní demokracie) a Petr Špring (Mourek – politická strana).
před 20 hhodinami
Načítání...