Sobotka odjíždí ze sjezdu posílen a vyhlíží Strakovku

Z vedení sociální demokracie před ostravským sjezdem zaznívalo – vše nad 70 procent bude pro kohokoliv ve stranických volbách velký úspěch. Bohuslava Sobotku si přálo do vedení 84 procent přítomných delegátů (i když jiný výběr neměli). Ve svém nejužším okolí se bude moci opírat hlavně o Lubomíra Zaorálka a do značné míry i Alenu Gajdůškovou. Že by sjezd naznačil utvoření možné spojky Pražského hradu (šéf krajů Michal Hašek, hejtman Milan Chovanec, Zdeněk Škromach), ale Sobotka vylučuje.

„Já si myslím, že v sociální demokracii se nebudeme rozdělovat. Sociální demokracie má teď před sebou mnohem důležitější úkoly. Musíme se velmi dobře programově a personálně připravit na příští rok, kdy nás čekají čtvery volby,“ řekl znovuzvolený šéf strany. Dobré vztahy s prezidentem jsou přitom v zájmu celé sociální demokracie – na jasně levicového prezidenta čekali více než 20 let.

„Teď není čas na konflikty, teď je skutečně čas na spolupráci. My se určitě shodujeme, pokud jde o kritiku Nečasovy vlády a její absolutní nedostatky, například pokud jde o podporu hospodářského růstu nebo boj s vysokou nezaměstnaností. Domnívám se, že v řadě oblastí můžeme být programovými spojenci,“ zmínil Sobotka v pátečních Událostech, komentářích.

Programovými spojenci byli oba už v roce 1996, kdy Sobotka vstoupil poprvé do vysoké politiky jako novopečený poslanec. Už tehdy měl přitom za sebou několik let v řadách ČSSD i v hnutí Mladých sociálních demokratů. V Poslanecké sněmovně usedl v 25 letech jako vystudovaný právník, jeho hlavním tématem se ale stala ekonomika. O 6 let později byl jmenován ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly. Ve funkci vydržel do konce celého volebního období, i když vystřídal další dva premiéry – Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka.

Jako šéf státní kasy zažil období nebývalého hospodářského růstu, postupně však rok od roku zvyšoval celkové státní výdaje. Na konci jeho ministrování činil státní dluh 802,5 miliardy korun, tedy více než dvojnásobek státního dluhu nakumulovaného v období 1993–2002.

V roce 2006 se po dalších volbách stal opozičním poslancem - už jako místopředseda strany. Na výrazný úspěch si musel počkat dalších pět let, kdy zacelil díru v čele strany po odstoupivším Jiřím Paroubkovi. Předsedou ČSSD je téměř přesně na den už dva roky.

přehrát

video

Ohlédnutí za působením B. Sobotky v politice

Ohlédnutí za působením B. Sobotky v politice

Události o sjezdu ČSSD

Pokud Sobotka v příštím roce završí dosavadní působení v politice jako nový premiér, vidí dvě možné alternativy povolebního uspořádání. První je na programu založená většinová koalice se středovými stranami, druhou alternativou pak menšinová vláda založená na dohodě na levici.

Přímou koalici s komunisty ale vedení ČSSD vylučuje. Mimojiné během posledního sjezdu odmítla zrušit známé bohumínské usnesení, které právě spolupráci s KSČM na celostátní úrovni zakazuje. Sociální demokracie neplánuje příští vládu s komunistickou stranou. Stejně jako neplánujeme příští vládu s ODS či TOP 09, vyjádřil Sobotka.

Skandálům se Bohuslav Sobotka zatím vyhýbal. Jediný problém se u jeho jména objevil kvůli zakoupení luxusního bytu. Naspořil si na něj totiž z poslaneckých náhrad, které jsou určené na jiné věci. Na Sobotkův případ upozornil časopis Týden s tím, že Sobotka si pořídil nový byt za sedm milionů korun, přičemž přes pět milionů prý naspořil. „Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval,“ řekl Sobotka v červenci 2009.