Praha – Být platným členem a hlavně členem, kterého ostatní země respektují a se kterým se baví, to je podle europoslance Richarda Falbra (ČSSD) hlavní zájem České republiky v Evropské unii. K takovému stavu ale podle Falbra stále ještě hodně chybí, zvláště kvůli přístupu některých českých politiků, kteří si v Evropské unii spíše stěžují, než aby se snažili o konstruktivní řešení problémů. Europoslanec ale věří, že vyvěšení evropské vlajky nad Pražským hradem bylo jen prvním vstřícným krokem, a že pokud jde o česko-evropské vztahy, s výměnou hlavy státu se blýská na lepší časy.
Falbr: Češi jsou věční stěžovatelé už od Rakouska-Uherska
Podle Falbra je v Evropské unii odchod Václava Klause, který byl vnímán právě jako jeden z evropských stěžovatelů, a naopak nástup Miloše Zemana, který své působení v roli prezidenta zahájil symbolickým vyvěšením vlajky EU nad Pražským hradem, vnímán víc než pozitivně. Nyní je otázkou, jak se zachová premiér Nečas a vláda, která má v praktickém rozhodování větší moc než prezident.
„My jsme měli především špatnou pověst v tom, že věčně říkáme ne a snažíme se evropské instituce jen poučovat,“ myslí si europoslanec.
Čeští ministři přitom podle Falbra na jednání často nejezdí, posílají místo sebe své náměstky, a pokud už se některý z vrcholných českých politiků objeví, staví se spíše proti projednávaným návrhům. „Nečas na summitech bloudí a nikdo se s ním nebaví, o čem taky, když tam jen vyhrožuje právem veta,“ popsal Falbr.
Za problémy s eurodotacemi si můžeme sami
Problémy s dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie, kterým aktuálně musí čelit Ústecký a Karlovarský kraj, jsou podle Falbra do značné míry způsobené složitou administrativou, kterou si nastavily české úřady sami. „To jsme si vymysleli my,“ řekl ke složitému způsobu žádání o dotace. Například Rakušan žádající o dotaci na výstavbu sjezdovky musí podle Falbra vyplnit formulář o jediné stránce A4, český žadatel naopak zápasí s formulářem padesátistránkovým.
Ministerstvo financí několik týdnů korekce z dotačních programů odmítá zaplatit a chce, aby peníze zaplatily chybující kraje. Podle Falbra ale v každém případě chybějící peníze zaplatí nakonec stát. „Republika to zaplatí, pak se to bude vymáhat na krajích a kraj může zažalovat ministerstvo financí.“
25 minut
Interview ČT24
Richard Falbr o problémových zemích Evropské unie
- Řecko: „Všichni věděli, že Řecko falšuje statistiky, peníze na zbrojení sleduje vedle státního rozpočtu a má jednu z největších armád, přesto s tím nikdo nic nedělal.“
- Kypr: „Copak je možné, aby v Evropské unii existoval daňový ráj?“
