Podle Falbra je v Evropské unii odchod Václava Klause, který byl vnímán právě jako jeden z evropských stěžovatelů, a naopak nástup Miloše Zemana, který své působení v roli prezidenta zahájil symbolickým vyvěšením vlajky EU nad Pražským hradem, vnímán víc než pozitivně. Nyní je otázkou, jak se zachová premiér Nečas a vláda, která má v praktickém rozhodování větší moc než prezident.
„My jsme měli především špatnou pověst v tom, že věčně říkáme ne a snažíme se evropské instituce jen poučovat,“ myslí si europoslanec.
Čeští ministři přitom podle Falbra na jednání často nejezdí, posílají místo sebe své náměstky, a pokud už se některý z vrcholných českých politiků objeví, staví se spíše proti projednávaným návrhům. „Nečas na summitech bloudí a nikdo se s ním nebaví, o čem taky, když tam jen vyhrožuje právem veta,“ popsal Falbr.
Za problémy s eurodotacemi si můžeme sami
Problémy s dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie, kterým aktuálně musí čelit Ústecký a Karlovarský kraj, jsou podle Falbra do značné míry způsobené složitou administrativou, kterou si nastavily české úřady sami. „To jsme si vymysleli my,“ řekl ke složitému způsobu žádání o dotace. Například Rakušan žádající o dotaci na výstavbu sjezdovky musí podle Falbra vyplnit formulář o jediné stránce A4, český žadatel naopak zápasí s formulářem padesátistránkovým.
Ministerstvo financí několik týdnů korekce z dotačních programů odmítá zaplatit a chce, aby peníze zaplatily chybující kraje. Podle Falbra ale v každém případě chybějící peníze zaplatí nakonec stát. „Republika to zaplatí, pak se to bude vymáhat na krajích a kraj může zažalovat ministerstvo financí.“
Richard Falbr o problémových zemích Evropské unie
- Řecko: „Všichni věděli, že Řecko falšuje statistiky, peníze na zbrojení sleduje vedle státního rozpočtu a má jednu z největších armád, přesto s tím nikdo nic nedělal.“
-
Kypr: „Copak je možné, aby v Evropské unii existoval daňový ráj?“