Podle listu by se novinka týkala lidí s cukrovkou, nemocným srdcem nebo pacientů s rakovinou. Stát vydává na léčení civilizačních chorob nemalé peníze – ročně je to 230 miliard korun, což je skoro 80 procent všech prostředků na zdravotnictví. Existuje ale řada lidí, kteří léčbu nedodržují. Není výjimkou, když člověk nepřestane kouřit ani po operaci srdce. „Takový člověk naprosto ničí výsledek práce lékařů,“ podotýká praktický lékař Jan Jelínek. Operace srdce stojí i půl milionu korun. Ztráty vznikají i kvůli tomu, že tito lidé pak nepracují, a tudíž neodvádí daně a také pobírají sociální dávky.
Reakce ministerstva zdravotnictví:
Ministerstvo neplánuje (a nikdy neplánovalo) zrušení regulačních poplatků pro diabetiky ani pro jinou skupinu chronicky nemocných obyvatel. Tito pojištěnci jsou chráněni ročními limity vybíraných poplatků. Jedinou plánovanou změnou v oblasti regulačních poplatků je jejich zrušení u pobytu dětí v nemocnicích.
Zdroj: MZ
„Bude to jako v Německu, zdravotní pojišťovna vypíše speciální program pro nemocné a pojištěnec se rozhodne, jestli do něj vstoupí a zaváže se k dodržování léčebného programu,“ řekl LN člen NERVu Miroslav Zámečník, který ministrovi plán doporučil. Heger chce, aby už v červnu byla příslušná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ve sněmovně, tak aby preventivní programy mohly fungovat už od ledna příštího roku. O všem tedy budou ještě rozhodovat poslanci a senátoři.
Šéf České diabetologické společnosti Milan Kvapil se ale nedomnívá, že by úspora v podobě neplacení regulačních poplatků byla pro některé lidi dostatečnou motivací ke změně životního stylu. „S pacienty, kteří se rozhodli nespolupracovat a léčebný režim nedodržovat, to podle mě nehne,“ řekl listu Kvapil.
Podle ministerských plánů by zkrátka neměli přijít ani zdraví pacienti. Ti by se mohli do preventivního programu rovněž zapsat. Pokud dodrží všechna pravidla prevence, pojišťovna by jim na konci roku dala tisíc korun. Podle deníku ale z toho pojišťovny příliš nadšeny nejsou. Například šéfovi OZP Ladislavu Friedrichovi přijde dosavadní řešení ve formě poukazů jednodušší, řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi se zas nezdá, jak by pojišťovny mohly životosprávu kontrolovat. „Dokážeme odhalit zbytečné návštěvy lékaře, jídelníček a cvičení lidí ale zkontrolovat nedovedeme,“ namítá Kabátek.
Češi již několik let drží nechvalné prvenství v onemocnění rakovinou tlustého střeva. Tu způsobují především špatné stravovací návyky, obezita a nedostatek pohybu. Mnoho případů se podaří odhalit až v pokročilém stádiu, kdy jsou šance na úplné vyléčení minimální. V opačném případě zaznamenávají lékaři vysokou úspěšnost léčby. Je ovšem zapotřebí chodit na pravidelné kontroly a screeningy.