Návrh poslanců z ODS počítá s tím, že by obce měly mít možnost výkup omezovat samy, určily by třeba provozní dobu, místa, kde je výkup povolen, nebo by výkup i úplně zakázaly. „V současné době to funguje tak, že o umístění sběrny rozhoduje krajský úřad víceméně formálně a obce do toho procesu nemohou nijak zasahovat,“ vysvětlila Řápková.
Zákon má šanci i u opozice a vyhlášce se nebrání ani obce samotné. „Obec by měla mít jakési právo ochránit občana na svém území,“ myslí si poslanec Petr Zgarba (ČSSD). Někteří ale mají k návrhu i výhrady. „Mě trošku mrzí, že pan ministr jde touto cestou malé novely místo větší komplexní novely, nicméně tuto problematiku by stát měl regulovat,“ uvedla poslankyně za KSČM Kateřina Konečná.
S dalším návrhem přichází i Svaz měst a obcí - podle něj by měly být přísnější už podmínky pro otevření sběrny jako takové. Novela zákona o odpadech teď zamíří do vlády, která by ji mohla projednat na červnové schůzi. Pak ji dostanou sněmovna a Senát. ODS doufá, že platit začne ještě do konce roku.
Návrh poslanců ODS by měl omezit krádeže barevných kovů
Mezi nejčastější cíle zlodějů patří měď, bronz a mosaz. Sběrači kovů mají největší zájem například o měděné okapy nebo dráty, za měď totiž platí sběrny nejvíc. Okolo 120 korun za kilogram. Nerozšířenější je ale ve sběrnách kovového odpadu obchod se železem, s cenou okolo 5 korun za kilogram. Renesanci mezi sběrnými surovinami zažívá také papír. Ten se vykupuje průměrně za korunu padesát.
Problém krádeží kovů se týká celé Evropy. Třeba německý zákon umožňuje úplný zákaz výkupu kovů od fyzických osob, nebo je možný jen se souhlasem obcí. Podobný krok plánuje také Slovensko. Od letošního ledna tam přitom sběrny nesmějí vykupovat kovy, které by mohly pocházet z trestné činnosti.
Výkupní cena ve sběrně není víc než 130 korun za kilogram, reálné škody jsou ale ve statisících. Podobný případ se stal i loni v zimě, kdy skončila pravděpodobně ve sběru jičínská busta skladatele. „Jediné, co nám po uměleckém díle zbylo, je tady tento pískovcový podstavec,“ uvedl mluvčí jičínské policie Petr Janda. Bustu se nakonec obyvatelům Jičína podařilo obnovit, sto dvacet tisíc korun na ni ale sbírali několik měsíců.
Doba je zlá, shodují se starostové a bronzové součásti pomníků uklízejí pod zámek. Na původních místech je nahrazuje plast. V Javornici na Rychnovsku mají z umělé hmoty dokonce i bustu prezidenta Masaryka. „Bronzovou bustu jsme umístili na obecním úřadě, abychom zabránili jejímu zcizení,“ uvádí starosta Javornice František Dušánek.
Začátkem roku poničili zloději kovů také symbolický hřbitov horolezců v Českém ráji. Z památníku nedaleko zámku Hrubá Skála zmizely bronzové tabule se jmény sportovců, kteří v posledních desetiletích zahynuli při výstupech v Česku i v zahraničí. Prodejem deseti čtrnáctikilogramových tabulí se jmény zesnulých mohli zloději přijít až ke 100 tisícům korun. Po kusech památníku pátrali policisté i horolezci ve sběrnách, bohužel neúspěšně.
Také většinou marně hledají policisté i zloděje ukradených kovů. Jejich terčem se navíc stále častěji stávají i levnější kovy - například hliník. Před dvěma měsíci zmizely na Blanensku dvě desítky dopravních značek. „Byly také odstraněny dopravní značky, které jsou na začátku obce, to znamená, řidiči, kteří vjíždí do obce, netuší, že už jsou v obci a potom obcí projíždějí devadesátikilometrovou rychlostí,“ popsala mluvčí Policie Blansko Iva Šebková.
Oblíbeným artiklem zlodějů kovů jsou rovněž kanály. Například v Kladně už pomalu vzdali nakupování nových a raději se je snaží nahrazovat gumovými kryty. Takovou náhradu ovšem nelze dát všude. Určitě ne na železnici, kde jdou zloději hlavně po mědi.
Kolik zmizí ročně kovů v celé České republice, se přesně zjistit nedá. K jak velkým číslům bychom ale došli, může napovědět statistika, kterou si dělá SŽDC, předloni dosáhly ztráty téměř čtyřiceti sedmi milionů korun. Kovů navíc mizí každým rokem víc, a to přesto, že před třemi lety poslanci zpřísnili pravidla pro výkup ve sběrnách.
Policie se při kontrole sběren sice zaměřuje na věci, které by mohly pocházet z trestné činnosti. Problém je, že když policisté skutečně odhalí ve sběrně předmět, který zjevně do šrotu nepatří, musí nejen vypátrat dotyčného sběrače, ale také mu dokázat, že surovinu odcizil. Podle policie je ale prokazování této činnosti, tedy původu, jak osoba oněch věcí nabyla, velmi složité.