„Konkrétně bylo řečeno soudcem, že by mohl ovlivňovat některé osoby z orgánů společnosti Čepro, které musí být nejprve vyslechnuty, a dále ministra financí Kalouska,“ vysvětlil důvody vazby svého klienta advokát Lukáš Trojan. Právě pod Kalouskův resort podnik Čepro spadá, ministerstvo financí je jeho jediným akcionářem. Miroslava Kalouska si v této souvislosti také povolá soud k výslechu coby svědka. A právě Kalousek nabídl Šnajdrovi fuknci v dozorčí radě Čepra. Šnajdr to podle Trojana dnes řekl u soudu a Kalousek to potvrdil. Učinil tak prý delší dobu poté, co se Šnajdr vzdal mandátu.
- „Nabídl ji (funkci v dozorčí v radě Čepra) ministr Kalousek, ale s poměrně značným, řeknu více než měsíčním, možná ještě delším odstupem po jeho rezignaci,“ řekl Trojan. Funkce předsedy dozorčí rady Čepra se nyní podle Trojana Šnajdr vzdá.
Kalousek podle svých slov bez dalších podrobností řekl, že Šnajdra vybral po konzultacích v odborných i politických kruzích. Neodpověděl na otázku, jestli se tak stalo na žádost ODS. V rozhovoru pro Právo řekl, že na kriminální policii má ve věci vypovídat na konci příštího týdne.
Kalousek pro ČT24: Šnajdrovi jako poslanci jsem nic nesliboval
- Vyjádření advokáta exposlance Šnajdra, který měl dostat post v dozorčí radě Čepra od ministerstva financí, bere s rezervou. „Nabídka nemohla odnikud jinud přijít. Stačí se podívat, kdo je stoprocentním akcionářem akciové společnosti Čepro… Dlouho poté, co se pan poslanec Šnajdr vzdal mandátu, rezignoval předseda dozorčí rady pan Beneš. Já jsem pak povinen dozorčí radu doplnit a doplnil jsem ji svým rozhodnutím panem Šnajdrem.“
- „V době, kdy byl poslanec, nevedl žádná jednání, nic jsem mu nesliboval. Dal jsem mu nabídku poté, co rezignoval, to se dá snadno zjistit.“
Advokát: Šnajdr si pohoršil, jde tedy o úplatek?
„Dnes před soudem bylo řečeno i prokázáno a soudce tu věc konstatoval v odůvodnění, že pan Šnajdr v době, kdy rezignoval na svůj poslanecký mandát, měl příjem zhruba o 60 procent vyšší než příjem, který měl jako předseda dozorčí rady Čepro. To znamená, tady v tom případě se jedná o historicky a možná světově unikátní záležitost, kdy je někdo obviněn z přijetí úplatku, ze kterého neměl majetkový prospěch, ale měl majetkovou ztrátu,“ řekl Trojan. Podstatou přijetí úplatku je podle něj zisk nějakého prospěchu, zatímco ve Šnajdrově případě je prokázáno, že si pohoršil.
Podle obhájce Trojana soudce konstatoval, že ve spise, který má k dispozici, neexistuje jediný důkaz o tom, že by Šnajdr v dané souvislosti jakkoliv kontaktoval Nagyovou nebo další spoluobviněné. „Důvod, proč uvalil vazbu, je ten, že o panu Šnajdrovi někteří jiní hovořili v odposleších,“ řekl Trojan. Proti vazbě podal stížnost. Zcela zásadní právní otázkou podle něj je, zda osoby, které se vzdaly svých poslaneckých mandátů, jsou, nebo nejsou kryty poslaneckou imunitou.
Spolu s Ivanem Fuksou a Petrem Tluchořem policie viní Šnajdra z toho, že se vzdal mandátu za nabídku výhod (postů v radách státních podniků), což vyšetřovatelé hodnotí jako korupční jednání. V době čtvrteční razie Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ale Šnajdr na rozdíl od zbylých dvou rebelů nepobýval v Česku, podle svých slov byl v zahraničí na plánované služební cestě. Na policii se přihlásil v pátek odpoledne, byl zatčen a vyslechl si obvinění.
Návrh na jeho vzetí do vazby obdržel okresní soud v Ostravě-Porubě včera, rozhodoval o něm dnes od 14 hodin, jednání trvalo dvě a půl hodiny. Podle soudce šlo v kauze rebelů o nejsložitější případ, protože Marek Šnajdr svým složením poslaneckého mandátu získal funkci, ve které bral nižší plat než coby zákonodárce. Celou transakcí si tak finančně pohoršil.
Bývalý zdravotnický expert ODS Marek Šnajdr patřil do skupiny rebelů z občanské demokracie, kteří loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu
Poté, co rebel Ivan Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové (Fuksa, Šnajdr a Petr Tluchoř) svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém aeroholdingu, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu či Českých drah, žádná z těchto informací se ale nepotvrdila. Sám Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, která obchoduje s ropnými produkty.
Při svém rozhodování o vazbě se soud opíral o 40 odposlechů a SMS zpráv spojených s případem rebelů, přičemž Šnajdra se jich mělo týkat pět. „Premiér Petr Nečas dal po 18. 9. 2012 slib prostřednictvím Jany Nagyové a Romana Bočka třem poslancům poskytnutí úplatku formou významných postů,“ citovala Mladá fronta DNES v uplynulých dnech policejní usnesení o zahájení trestního stíhání. To potom explicitně zmiňuje Marka Šnajdra mj. v souvislosti s SMS zprávou, kterou měla šéfka premiérovy kanceláře Nagyová 11. prosince 2012 zaslat předsedovi vlády: „Čepro nebo Mero, předseda DR – Šnajdr.“
Tluchoř a Fuksa přitom již včera z rozhodnutí ostravského soudu skončili ve vazební cele, stejné rozhodnutí padlo i u Nagyové a bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka, který se měl na smlouvání míst pro trojici rebelů rovněž podílet.
Ještě před jednáním soudu ovšem advokát Trojan tvrdil, že k vazbě Marka Šnajdra nejsou důvody. „Otázka, která se bude řešit v trestním řízení, je právní, nikoli skutková, tzn. nespočívá na tom, co kdo ještě řekne, nebo neřekne. A to je ten důvod, proč si nemyslím, že jakékoli ovlivňování svědků by situaci změnilo,“ uvedl.
Nečas: Deal je standardní součástí politiky
Premiér Nečas kriminalizaci politického obchodu s trojicí rebelů v uplynulých dnech odmítal. Ve svém emotivním projevu, který přednesl na pátečním jednání Poslanecké sněmovny, mj. uvedl, že strana místy ve státních firmách jen ocenila loajalitu odstoupivších poslanců.
„To, co bych nazval politickou dohodou, v tom pejorativnějším smyslu politickým dealem, to znamená 'já podpořím tebe, ty podpoříš mě', je přece standardní součástí politiky,“ konstatoval Nečas. „Je-li kriminalizován tento politický postup, tak se obávám, že jsme nakročili ke konci stranické politiky v této zemi.“ O Nečasově projevu čtěte víc zde.
Stejné stanovisko následně zaujala i Výkonná rada ODS, která se za Nečase postavila (čtěte víc), a obdobně se k celé situaci postavila i TOP 09. „Pokud se prokáže, že dostali jenom ty fleky – a to říkám přesto, že tehdy, jestli si pamatuji, jsem byl dosti proti – ale pokud to byly jenom ty trafiky, tak fajn. Tohle je skutečně obvyklý všude,“ prohlásil ve včerejším rozhovoru pro Lidové noviny šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Vedle případu rebelů z ODS se pražská aféra týká také údajného zneužití práce Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy manželky Radky, které si měla objednat právě Nagyová. Policie také zasahovala v sídlech vlivných pražských lobbistů Romana Janouška a Ivo Rittiga, tento zákrok měl směřovat k odhalení podnikatelsko-politických struktur v hlavním městě. Rozsáhlá razie vyhrotila situaci na politické scéně a povážlivě rozkymácela i pozici samotného premiéra Nečase, jednat o ní má ještě dnes vedení koalice.
