Pokud trezory slouží k ochraně utajovaných informací, jsou podle NBÚ součástí opatření fyzické bezpečnosti. Jejich konstrukce musí ztížit přístup neoprávněných osob k obsahu schránky a zajistit tak dostatek času pro zásah ostrahy. K tomu může sloužit čidlo elektronického poplachu. Nicméně možnost aktivně ničit uložený obsah není v opatřeních zahrnuta.
V případech, kdy obsah trezoru nesouvisí s ochranou utajovaných informací, je podle informací NBÚ možné poškodit finanční hotovost reflexní barvou nebo zaplnit dýmem prostor, kam někdo neoprávněně vstoupil. „V žádném z těchto případů ale nesmí dojít k ohrožení zdraví, nebo dokonce života žádné přítomné osoby,“ píše se ve stanovisku NBÚ pro Portál ČT24. To, jestli v případě incidentu na palestinském velvyslanectví šlo o trezor určený pro ochranu utajovaných skutečností, není známo.
Zajištění trezoru prostřednictvím výbušniny? Odborníci neznají
Podle Josefa Jakubíka ze společnosti Trezor servis Jihlava se zabezpečovací výbušná zařízení dávala do trezorů naposledy po druhé světové válce. „Tchán otvíral po válce stovky trezorů. Učil mě, že musím trezor pootevřít a posvítit si, jestli tam není nějaké propojení mezi dveřmi a vnitřkem,“ uvedl Jakubík. Pravděpodobněji podle něj mohla v trezoru na ambasádě vybuchnout výbušnina, která tam byla uskladněna a stěhováním se mohla aktivovat.
Také podle Petra Koktana ze společnosti Trezor test výbušné zařízení zřejmě nebylo součástí trezoru. „Že by byl zajišťovaný trezor tak, že se do něj dá výbušnina, to nikdo nedělal, snad jedině tajné služby. Samozřejmě to jde technicky udělat. Já jsem ale nikdy nic podobného neslyšel,“ dodal Koktan. Ředitel Kriminalistického ústavu Pavel Kolář si také nevzpomíná, že by kriminalisté podobný případ řešili. „V souvislosti s výbuchem trezoru si nepamatuji, že bychom něco podobného analyzovali,“ uvedl. Odborník na prodej trezorů Václav Hložek ze společnosti Tegus s.r.o. se za svou desetiletou praxi v oblasti prodeje trezorů nesetkal s bezpečnostním systémem, v jehož rámci by byla zabudovaná výbušnina.
- Tomáš Jirásko, šéfredaktor Security Magazín: "Nástražný výbušný systém či jakákoliv výbušnina se jako zabezpečení trezorů nepoužívá." Podle něj Pro případ nutnosti zničení dokumentů existují určitá řešení – malé náplně s plamenem, které ale neznamenají ohrožení člověka, který sejf otevírá.
Certifikace trezorů se provádí dle Evropské normy 1143.1 kompetentním testovacím institutem v různých evropských zemích. Všechny trezory dostupné v České republice tak musejí splňovat předem stanovené požadavky. V ČR se uznávají i certifikace ze států EU.
Trezory používané pro ochranu utajovaných informací musejí projít certifikačním procesem. Na jeho začátku je trezor zkoušen akreditovanou technickou zkušebnou. Pokud výsledky odpovídají požadavkům certifikačního postupu, vydává Národní bezpečností úřad v rámci správního řízení příslušný certifikát technického prostředku.
Zabezpečit trezor výbušninou, která člověka usmrtí, je podle odborníka na bezpečnostní problematiku a terorismus Andora Šándora nelegální. „Nemůžete si například své obydlí chránit tím, že na dveře dáte výbušninu, která někoho zabije,“ uvedl serveru iDNES.cz. Zajistit ale trezor výbušninou z technického hlediska samozřejmě možné je. „Není to tak, že by vám obchodník při koupi trezoru nabízel toto nástražné zařízení, ale jeho sestrojení na druhou stranu nevidím jako nepřekonatelnou věc,“ dodal.
Mluvčí ambasády Nabíl Fahil tvrdí, že ambasador do vybuchlého trezoru předtím běžně ukládal peníze na výplaty a denní potřeby úřadu a dokumenty. Sejf byl prý asi 25 až 30 let starý. V rozhovoru pro Český rozhlas mluvčí popřel, že by výbušnina byla součástí zabezpečovacího systému trezoru. S tím souhlasí i experti pro zabezpečení.
Smrt palestinského velvyslance - hodně otázek, málo odpovědí
Smrt palestinského velvyslance - hodně otázek, málo odpovědí
2.1.2013