ÚSTR má pozastavené členství v evropské platformě paměti

Praha - Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje 43 evropských institucí, pozastavila členství Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ústav totiž odmítá odpovědět na dotazy ohledně minulosti pěti členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ. Mluvčí ústavu však tvrdí, že na takové informace nemá platforma právo. Mezinárodní organizace před pozastavením členství varovala už loni v listopadu - jde ale spíše o symbolický krok, ÚSTR totiž patřil ke dvaceti zakládajícím ústavům evropské platformy.

Platforma závěrem loňského roku kritizovala především jmenování ředitelky Pavly Foglové bez výběrového řízení, zvolení pěti bývalých komunistů do vědecké rady, kterým mohl ústav porušit etický kodex platformy, a údajné plány na přerušení činnosti oddělení digitalizace ústavu. 

Důvody přerušení členství ve studiu ČT24 vysvětlovala výkonná ředitelka platformy Neela Winklemann Heyrovská: „O pozastavení členství rozhodla členská rada platformy, která rozhodla, že se jí nelíbí způsob, jakým ÚSTR s platformou komunikuje. Ústav byl opakovaně vyzýván, aby vysvětlil minulost členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ.“ Podle ní má členská rada platformy silné podezření, že ÚSTR porušuje její etický kodex.  

Etický kodex mohl ústav porušit v případě, že zaměstnává ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Věc se týká pěti členů nové vědecké rady, kteří působili v KSČ a v jejichž případě platforma zjišťovala u ÚSTR, zda za svou funkci dostávali někdy peníze. Ústav na to však platformě neodpověděl: „Skryl se za to, že se jedná o soukromý údaj, že se jedná o ochranu občanské cti a lidské důstojnosti dotčených osob,“ dodala Winklemann Heyrovská.

Dopis ředitelce ÚSTR najdete zde.

Mluvčí ÚSTR: Platforma nás nutí do porušování zákona

Podle mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka ale chce znát platforma něco, na co ústav nemá oporu v zákoně. „My to sami nevíme, možná bychom se jich mohli zeptat, ale já myslím, že by to bylo vedení ústavu trapné. Muselo by se totiž ptát tak vážených osobností, jako je třeba Petr Pithart nebo Vilém Prečan - ptát se jich na něco, co je v zásadě jejich soukromá věc. Pokud nás někdo tlačí do porušování zákona, tak se tam samozřejmě nemůžeme nechat tlačit,“ uvedl Ryjáček.

9 minut
Rozhovor s Pavlem Ryjáčkem a Neelou Winklemannovou Heyrovskou
Zdroj: ČT24

Podle něj bylo u některých osobností určité působení v komunistické straně bohatě vykoupeno nebo odčiněno tím, co následovalo potom. Vedení ústavu prý ani teď po přerušení členství nebude na otázky platformy ohledně minulosti členů vědecké rady odpovídat.

Výkonná ředitelka platfory ale nesouhlasí, že by tlačila ÚSTR do porušování zákona: „Podstata existence ústavu je zkoumat zločinnou činnost KSČ, a to i co se týká jednotlivých osob. Má za úkol dokumentovat účast domácích osob na podpoře komunistického režimu, má zveřejňovat informace o činech a osudech jednotlivců – podle zákona o ústavu a archivu je dokonce oprávněn zpracovávat osobní údaje.“ 

Benešová porušení kodexu odmítala

Novou předsedkyní rady (ÚSTR) se po Petrušce Šustrové stala v říjnu její členka Emilie Benešová. Nahradila Petrušku Šustrovou, které skončil pětiletý mandát. Benešovou zvolila rada ústavu většinou hlasů přítomných. Benešová patřila ke kritkům odvolaného ředitele Daniela Hermana, který musel čelo ústavu opustit po svém odvolání z funkce radou ústavu.
Odvolání Hermana vyvolalo rozepře a politické spory především mezi ODS a ČSSD. 

První žena ústavní rady tvrdila, že instituce etický kodex neporušuje, protože se v něm tvrdí, že člen platformy nesmí vědomě zaměstnávat funkcionáře totalitní struktury. „Ústav nikoho takového vědomě nezaměstnává,“ prohlásila loni. 

Český ÚSTR je spoluzakladatelem platformy, která je sdružením několika desítek institucí z různých zemí, zabývá se koordinací studia a vyrovnáváním se s totalitní minulostí. Platforma vznikla v roce 2011, kdy zástupci evropských historických ústavů za účasti premiérů ČR, Polska a Maďarska podepsali smlouvu o jejím vzniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stranám a hnutím skončila možnost přihlásit se do sněmovních voleb

Politické strany, hnutí a jejich koalice měly v úterý poslední šanci přihlásit se do letošních sněmovních voleb. Lhůta uplynula v 16 hodin. Do minulých sněmovních voleb před čtyřmi lety se úspěšně přihlásilo dvaadvacet uskupení, z nichž nejvíce hlasů získala koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) před hnutím ANO, koalicí Pirátů se Starosty a hnutím SPD.
12:16Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 1 hhodinou

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
před 3 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 6 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 8 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Blíží se nová mapa pro létání s drony. Co musí piloti dodržovat?

Úřad pro civilní letectví spolu s Řízením letového provozu připravuje nový systém pro létání s drony. Digitální mapa nahradí dosavadní aplikaci a uživatelům usnadní dodržování pravidel. Za jejich porušení hrozí pokuty v řádu desítek tisíc korun. Pilotů bezpilotních strojů je v Česku registrovaných přes osmdesát tisíc. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s létáním s drony.
před 9 hhodinami
Načítání...