ÚSTR má pozastavené členství v evropské platformě paměti

Praha - Platforma evropské paměti a svědomí, která sdružuje 43 evropských institucí, pozastavila členství Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ústav totiž odmítá odpovědět na dotazy ohledně minulosti pěti členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ. Mluvčí ústavu však tvrdí, že na takové informace nemá platforma právo. Mezinárodní organizace před pozastavením členství varovala už loni v listopadu - jde ale spíše o symbolický krok, ÚSTR totiž patřil ke dvaceti zakládajícím ústavům evropské platformy.

Platforma závěrem loňského roku kritizovala především jmenování ředitelky Pavly Foglové bez výběrového řízení, zvolení pěti bývalých komunistů do vědecké rady, kterým mohl ústav porušit etický kodex platformy, a údajné plány na přerušení činnosti oddělení digitalizace ústavu. 

Důvody přerušení členství ve studiu ČT24 vysvětlovala výkonná ředitelka platformy Neela Winklemann Heyrovská: „O pozastavení členství rozhodla členská rada platformy, která rozhodla, že se jí nelíbí způsob, jakým ÚSTR s platformou komunikuje. Ústav byl opakovaně vyzýván, aby vysvětlil minulost členů vědecké rady, kteří byli členy KSČ.“ Podle ní má členská rada platformy silné podezření, že ÚSTR porušuje její etický kodex.  

Etický kodex mohl ústav porušit v případě, že zaměstnává ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Věc se týká pěti členů nové vědecké rady, kteří působili v KSČ a v jejichž případě platforma zjišťovala u ÚSTR, zda za svou funkci dostávali někdy peníze. Ústav na to však platformě neodpověděl: „Skryl se za to, že se jedná o soukromý údaj, že se jedná o ochranu občanské cti a lidské důstojnosti dotčených osob,“ dodala Winklemann Heyrovská.

Dopis ředitelce ÚSTR najdete zde.

Mluvčí ÚSTR: Platforma nás nutí do porušování zákona

Podle mluvčího ÚSTR Pavla Ryjáčka ale chce znát platforma něco, na co ústav nemá oporu v zákoně. „My to sami nevíme, možná bychom se jich mohli zeptat, ale já myslím, že by to bylo vedení ústavu trapné. Muselo by se totiž ptát tak vážených osobností, jako je třeba Petr Pithart nebo Vilém Prečan - ptát se jich na něco, co je v zásadě jejich soukromá věc. Pokud nás někdo tlačí do porušování zákona, tak se tam samozřejmě nemůžeme nechat tlačit,“ uvedl Ryjáček.

9 minut
Rozhovor s Pavlem Ryjáčkem a Neelou Winklemannovou Heyrovskou
Zdroj: ČT24

Podle něj bylo u některých osobností určité působení v komunistické straně bohatě vykoupeno nebo odčiněno tím, co následovalo potom. Vedení ústavu prý ani teď po přerušení členství nebude na otázky platformy ohledně minulosti členů vědecké rady odpovídat.

Výkonná ředitelka platfory ale nesouhlasí, že by tlačila ÚSTR do porušování zákona: „Podstata existence ústavu je zkoumat zločinnou činnost KSČ, a to i co se týká jednotlivých osob. Má za úkol dokumentovat účast domácích osob na podpoře komunistického režimu, má zveřejňovat informace o činech a osudech jednotlivců – podle zákona o ústavu a archivu je dokonce oprávněn zpracovávat osobní údaje.“ 

Benešová porušení kodexu odmítala

Novou předsedkyní rady (ÚSTR) se po Petrušce Šustrové stala v říjnu její členka Emilie Benešová. Nahradila Petrušku Šustrovou, které skončil pětiletý mandát. Benešovou zvolila rada ústavu většinou hlasů přítomných. Benešová patřila ke kritkům odvolaného ředitele Daniela Hermana, který musel čelo ústavu opustit po svém odvolání z funkce radou ústavu.
Odvolání Hermana vyvolalo rozepře a politické spory především mezi ODS a ČSSD. 

První žena ústavní rady tvrdila, že instituce etický kodex neporušuje, protože se v něm tvrdí, že člen platformy nesmí vědomě zaměstnávat funkcionáře totalitní struktury. „Ústav nikoho takového vědomě nezaměstnává,“ prohlásila loni. 

Český ÚSTR je spoluzakladatelem platformy, která je sdružením několika desítek institucí z různých zemí, zabývá se koordinací studia a vyrovnáváním se s totalitní minulostí. Platforma vznikla v roce 2011, kdy zástupci evropských historických ústavů za účasti premiérů ČR, Polska a Maďarska podepsali smlouvu o jejím vzniku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Muž souzený za napadení dvou Ukrajinek na pouti dostal podmínku

Podmíněný trest vyměřil v pátek soud v Plzni padesátiletému Zdeňku Holzknechtovi, obžalovanému z napadení dvou žen z Ukrajiny na pouti v Plasích v roce 2023. Souzený majitel pouťových atrakcí čelil obžalobě z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozilo mu až pětileté vězení. Soud ho uznal vinným pouze z výtržnictví. Dospěl k závěru, že nebylo možné bez pochybností odsoudit muže i za způsobení zranění jedné z žen, neprokázalo se ani, že by se dopustil násilí vůči cizinkám kvůli jejich ukrajinské národnosti.
před 29 mminutami

Volby by v červnu vyhrálo ANO, SPOLU oslabilo, ukazuje průzkum Medianu

Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO. Na druhém místě by s devatenácti procenty skončila koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se čtrnácti procenty. Pětiprocentní hranici by překročili ještě STAN, Piráti, Stačilo! a Motoristé sobě. Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů spojená s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
před 2 hhodinami

Cesta autem na dovolenou? Pozor na podhuštěné pneumatiky i únavu

Mnoho lidí v těchto dnech vyráží na dovolenou autem. Bohužel někteří nevěnují dost času přípravě nejen posádky, ale především vozidla. Dochází pak ke zbytečným stresovým situacím, poruchám a nehodám, kterým lze přitom celkem snadno předcházet. Až sedmdesát procent řidičů vyráží na cesty třeba s podhuštěnými pneumatikami, které bývají častou příčinou dopravních nehod. Pozor by měli dávat řidiči nejen na technický stav vozidla, ale také na únavu, která je při cestě může potkat.
před 4 hhodinami

Ústavní soud apeluje na zákonodárce, aby se začali zabývat eutanazií

Česko stojí před otevřením politické debaty o případné legalizaci asistované sebevraždy nebo eutanazie. Ústavní soud ve svém aktuálním nálezu apeluje na zákonodárce, aby se problematikou začali zabývat. Souvisí to i s případem muže, jehož žádost o eutanazii soudy zamítly. ČT oslovila politické strany, některé už připravují vlastní návrhy.
před 4 hhodinami

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nemocnice Nymburk se vzpamatovává z kyberútoku

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.
před 13 hhodinami
Načítání...