Zeman odmítá Šabatovou coby ombudsmanku

Praha - Prezident Miloš Zeman nenavrhl Annu Šabatovou na post ochránkyně lidských práv kvůli jejímu spojení s takzvanou kuřimskou kauzou. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Šabatová v roce 2006 radila sestrám Mauerovým při legalizaci fiktivní třináctileté Aničky. Ve Studiu ČT24 řekla, že tehdy naletěla dvěma mladým ženám, ale je přesvědčená, že žádný zákon neporušila. Šabatová je ve sněmovně favoritkou na budoucí ombudsmanku. K samotné volbě by se poslanci mohli dostat příští týden.

„Pokud jde o paní Šabatovou, lidsky proti ní samozřejmě nemám námitky, ale nenavrhoval jsem ji proto, že jsou určité nejasnosti, pokud se týká její účasti v takzvané kuřimské kauze,“ řekl ČT prezident. Šabatová na to reagovala slovy, že pokud by prezident o to stál, tak mu samozřejmě ráda vysvětlí, jak vše bylo: „Myslím, že pokud jde o mou roli, nejsou žádné nejasnosti.“ 

Šabatová: Naprosto jsem netušila, že se nejednalo o dítě

Na Šabatovou se v roce 2006 obrátila se žádostí o pomoc Kateřina Mauerová. Chtěla, aby její sestře Kláře poradila s adopcí fiktivní třináctileté Aničky (Barbory Škrlové). Šabatová tehdy zastávala funkci zástupkyně ombudsmana a ženám radila, jak mají postupovat. „Opravdu jsem nalítla a uvěřila dvěma mladým ženám. Obrátily se na mě s tím, že se starají o 13letého psychicky poškozeného sirotka, který nechodí do školy ani k lékaři, a nevědí si rady,“ řekla České televizi.

Ženám prý vysvětlila, že jediný, kdo může takovou situaci vyřešit, je soud. Pomohla jim sepsat i příslušný návrh: „Vedla jsme je k tomu, aby to legálně řešily, že takto dlouho nemůžou sirotka schovávat.“ Zároveň zdůraznila, že s týráním dvou chlapců, které se později ukázalo, neměla naprosto nic společného.   

Anna Šabatová: „Naprosto jsem tehdy netušila a ještě mnoho dalších měsíců nevěděla, že se nejednalo o dítě. Nalítli i lékaři a psychologové. Není to výrazem nějaké mé naivity.“

Podle Fondu ohrožených dětí tím ale porušila zákon, protože sociálním pracovníkům neoznámila, že ví o dítěti bez identity. Ke stejnému závěru později došlo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Šabatová se hájila morálními důvody a povinností zachovávat mlčenlivost o tom, co se při výkonu funkce dozví. „Jsem přesvědčena, že jsem zákon neporušila. S tímto názorem se ztotožnil i veřejný ochránce práv (tehdy Otakar Motejl, pozn. redakce),“ dodala v rozhovoru pro ČT.

Křeslo veřejného ochránce práv je volné po odchodu Pavla Varvařovského, na jeho místě by prezident nejraději viděl dosavadního zástupce ombudsmana Stanislava Křečka. Původně chtěl navrhnout i bývalého ministra a šéfa legislativní rady vlády Pavla Zářeckého, ten ale na poslední chvíli nabídku z rodinných důvodů odmítl. „Neprozradím snad žádné tajemství, když řeknu, že jeho paní si přeje, aby hlídal vnoučata,“ podotkl Zeman.

Kuřimská kauza otřásla veřejností v květnu 2007. Náhodou se tehdy podařilo odhalit týrání dvou chlapců. Skupina šesti lidí týrala děti od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Zavírali je do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy. Motivy týrání se ale nepodařilo uspokojivě vysvětlit.

Vydáno pod