OBRAZEM: Jak šel čas s ČSSD za posledních 25 let

Praha – Devatenáctý listopad 1989 není jen dnem, kdy vzniklo Občanské fórum, které posléze dostalo na Pražský hrad Václava Havla, ale i den, kdy začala porevoluční obnova sociální demokracie. Právě tehdy Slavomír Klaban zakládal přípravný výbor a obnovovací sjezd se konal o pár měsíců později v březnu 1990. Návrat pod názvem Československá sociální demokracie si připomínají i dnešní členové. V Lidovém domě začne v pátek výstava o historii strany, na prosincovém zasedání ústředního výkonného výboru je plánována vzpomínková akce. Porevoluční vývoj ČSSD si připomeňte v následující fotogalerii.

Od 19. listopadu 1989 se sociální demokraté začali scházet v bytě Klabanova kolegy Břetislava Nedbálka. Prvním předsedou porevoluční sociální demokracie se stal Jiří Horák. Za jeho působení ale strana vnímala svou pozici v parlamentním systému jinak. „Měl představu konstruktivní opozice, že sociální demokracie má pomáhat s transformací, nikoliv ji radikálně kritizovat, měl konsenzuální styl politiky, který neoslovil,“ řekl politolog Lubomír Kopeček z FSS Masarykovy univerzity. Hlavní silou politického života té doby bylo Občanské fórum, které bylo značně heterogenní, což posléze způsobilo i jeho rozpad. ČSSD naopak měla tradici, která v českých poměrech táhla. Podle Kopečka, ale „neměla žádnou konzistentní alternativu, kterou by tady prosazovala.“

„Psali nám lidé z celé republiky, že by se chtěli podílet. Byla to krásná a zajímavá doba,“ vzpomínala na rok 1989 Petra Buzková, stále členka ČSSD.

„Přihlásilo se tehdy asi 50 až 60 lidí, a tím vznikla krajská organizace,“ uvedl Vladimír Špidla, co se stalo, když v roce 1989 vydal v jihočeských novinách inzerát.

Jiný styl politiky přišel s Milošem Zemanem, který pomohl sociálním demokratům k cestě na politické výsluní. Využil pro to tvrdé vymezení vůči pravicové vládě, i když první levicovou vládu pod jeho vedením založil na opoziční smlouvě s ODS. Na úspěch si po roce 1989 musela počkat dlouho, ale dnes zůstává nejsilnější politickou stranou klasického typu v Česku.

Obnovená sociální demokracie v devadesátých letech se skládala z různých typů lidí. Byly tu osobnosti, které patřily k politickému uskupení ještě před únorovým převratem (Slavomír Klaban), lidé z exilu (první předseda Horák) nebo přeběhlíci z komunistické strany či národních socialistů, kteří byli součástí Národní fronty. „Zmínil bych Jiřího Paroubka, který vstoupil do sociální demokracie velmi brzy,“ uvedl Kopeček. Ke svému současnému názvu přišla Česká strana sociálně demokratická po rozdělení Československa v roce 1993.

Připomeňte si lídry ČSSD:

  • Miloš Zeman

Sociální demokracii vedl od roku 1993. Působil nejprve jako poslanec, poté jako předseda Poslanecké sněmovny a následně jako premiér (1998–2002). Ostře vystupoval proti transformační politice zastávané Václavem Klausem. V létě 2002 odešel z aktivní politiky. V lednu 2003 neúspěšně kandidoval na úřad prezidenta republiky, kde nakonec v přímé volbě o deset let později uspěl. Předtím ještě v roce 2010 krátce působil jako předseda Strany práv občanů.

  • Vladimír Špidla

Převzal předsednictví ČSSD po Zemanovi, jemuž ve vládě dělal ministra financí a ministra práce a sociálních věcí. Od roku 2002 byl premiérem, po neúspěchu ve volbách v roce 2004 rezignoval na funkci předsedy vlády i strany a od téhož roku zastával úřad komisaře Evropské unie pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti. Od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie.

  • Stanislav Gross

Byl ministrem vnitra u Zemana i Špidly. Ve svých 34 letech se pak stal historicky nejmladším premiérem ČR. Na konci ledna 2005 deník MF Dnes zkritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze. Další nesrovnalosti s nákupem domu firmou vlastněnou Grossovou manželkou a vazbu obou manželů na pochybné podnikatele vzbudily demonstrace v Praze a v Brně v březnu 2005. Dále se objevily některé kritické hlasy ohledně regulérnosti jeho studia na pražské Právnické fakultě. Tyto okolnosti vedly ke Grossovu odstoupení. Od svého odchodu z politiky pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři.

  • Jiří Paroubek

Nejprve působil v pražském zastupitelstvu, poté byl ministrem pro místní rozvoj v Grossově vládě. Premiérem byl jenom v letech 2005 až 2006. Na post předsedy strany rezignoval po květnových volbách do Poslanecké sněmovny roku 2010. Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD zdvihly veřejné protesty, během nichž zasypaly předsednictvo ČSSD stovky vajíček. Na podzim 2011 opustil sociální demokracii a stal se předsedou nové strany Národní socialisté – levice 21. století. V listopadu 2014 oznámil odchod z politiky, minimálně po dobu dospívání své dcery.

  • Bohuslav Sobotka

Předseda ČSSD od roku 2011, předseda vlády od ledna 2014. Začínal jako předseda poslaneckého klubu ČSSD v roce 2001, byl členem zastupitelstva ve Slavkově u Brna a po parlamentních volbách byl v roce 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, kde navíc zastával funkci místopředsedy vlády. Post ministra financí dále zastával také ve vládě Grosse i Paroubka. Na ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu. Řadě firem odpustil nedoplatky daně z příjmů, dodnes však není příliš jasné, proč jim byly daně odpuštěny. Celkově Bohuslav Sobotka odpustil dluhy za 115 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil školskou novelu

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
09:01Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trestní reforma prošla Senátem

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
19:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
18:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
14:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouřky dorazily na jih země, zkomplikovaly provoz na železnici

Jižní část území zasáhly bouřky, jejichž následky zkomplikovaly provoz na železnici. Kvůli spadlému stromu u Holkova na Českokrumlovsku odpoledne víc než hodinu nejezdily vlaky mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem. Strom na trati dočasně zastavil dopravu také mezi Českým Krumlovem a Kájovem na železnici směřující k lipenské přehradě. Přívalový déšť, kroupy a silnější nárazy větru zasáhly například Znojemsko.
08:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
12:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rybáři odklidili uhynulé ryby z Dyje, do kafilerie jich odvezli třicet tun

Rybáři dosud z řeky Dyje u Bulhar na Břeclavsku odklidili zhruba třicet tun uhynulých ryb. Řeku pod novomlýnskými nádržemi čistili spolu s dobrovolníky od pondělí, ve čtvrtek jsou už práce téměř hotové. Některé mrtvé kusy však v řece zůstaly. Vylovit je lze s ohledem na konzistenci stěží. Kvůli opakovanému úhynu v Dyji budou situaci v červenci řešit odborníci s ministry.
před 4 hhodinami

Dávat víc peněz na obranu je fér, míní Zajíček. Kde na to vzít? ptá se Středula

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.
před 6 hhodinami
Načítání...