Američtí biologové popsali, že v Beringově moři rychle ubývá papuchalků. Podle výzkumníků tito ptáci umírají hlady, pravděpodobně kvůli změnám souvisejícím s oteplováním klimatu.
Papuchalkové chocholatí žijí v severní části Tichého oceánu. Jsou to nápadní ptáci vzhledem trošku podobní tučňákům, ale na rozdíl od nich umí dobře létat.
V Beringově moři, u pobřeží Aljašky, se živí rybami a bezobratlými organismy – ty zase získávají potravu z oceánského planktonu. A právě tento klíčový základ mořských ekosystémů je ohrožen klimatickými změnami.
Vědci popsali, že od roku 2014 dochází v této oblasti k ohřívání mořské vody a ubývání zalednění během zimních měsíců. Důsledkem je pokles množství planktonu bohatého na energii a také migrace některých druhů směrem na sever. Všechny tyto faktory přispívají k úbytku potravy, jež by byla vhodná pro papuchalky.
V nové studii zdokumentovali takové vymírání přírodovědci jednak u papuchalků, ale také u dalšího druhu ptáka – alkounka chocholatého. Výzkum probíhal na podzim roku 2016, pak vědci jeho výsledky zpracovávali, studie vyšla v květnu 2019 v odborném časopise PLOS ONE.
Výzkum na Probilovových ostrovech v Beringově moři odhalil 350 mrtvých ptáků, většinou dospělých. Nejčastěji se jednalo o ptáky, kteří se zrovna přepeřovali, byli tedy ve fázi, kdy jim vypadávalo staré peří a na jeho místě vyrůstalo nové. Tento pravidelný přirozený proces vyžaduje značné množství energie, protože peří u ptáků tvoří čtyři až dvanáct procent jejich celkové hmotnosti.
Chybí potrava, chybí energie
Podle výsledků pitev zřejmě ptáci zemřeli, protože neměli dostatek energie. Všichni byli intzenzivně vyhladovělí a podvyživení, ale v jejcih tělech nebyly nalezené žádné škodlivé látky.
Tento výzkum samozřejmě nemohl pokrýt celou oblast souostroví, proto vědci použili matematické modely, aby odhadli, kolik ptáků mohlo během této události uhynout celkem. Vypočítali, že jich mohlo být mezi 3150 a 8500, přitom 87 procent z nich byli papuchalkové. Jednalo by se asi o polovinu všech papuchalků, kteří v této oblasti žili, ale je možné, že řada těl patřila i ptákům odjinud, které zde vyplavilo moře. V předchozích letech přitom tvořili papuchalkové maximálně jedno procento z nalezených mrtvých ptáků v oblasti.
Podle vědců je hlavní příčinou této události zřejmě klimatická změna. Podle meteorologických a klimatických modelů je pravděpodobné, že k podobným podmínkám bude docházet i v dalších letech. Autoři studie upozorňují, že je potřeba dalších výzkumů, aby se lépe zjistilo, jak odolní jsou papuchalkové i další ptačí druhy vůči podobným změnám. Nyní budou zkoumat data z let 2017 a 2018 a hledat v nich, zda se stejný scénář neopakoval také během nich.
