Co důležitého se stalo v polovině září v české i světové vědě?
Vědecká redakce ČT24 přináší na konci každého týdne souhrn toho nejdůležitějšího, co se ve vědě a výzkum v České republice i ve světě odehrálo. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který běží každou neděli v 18:30 na ČT24.
Slavný vikinský nájezdník byl žena, ukázal archeologický průzkum
Nový archeologický průzkum dokázal, že mezi vikingy byly i ženy. Válka nebyla u těchto nájezdníků jen aktivitou pro muže – zní závěr vědců. Vědci znovu podrobně studovali jeden z nejlépe zachovaných hrobů z doby vikingů – známé pohřebiště ve švédském městě Birka. Bylo objevené roku 1880 a obsahovalo pozůstatky válečníka, i po smrti po zuby ozbrojeného. V hrobě s ním byl nejen meč a šípy s hroty uzpůsobenými pro prorážení zbroje, ale také dva koně. Mezi dalšími artefakty byla například i desková hra včetně figurek.
Některé morfologické rysy na mrtvém těle od počátku naznačovaly, že by se mohlo jednat o ženu, ale protože šlo po celé století o pravzor toho, jak by měl vlastně hrob vikinga vypadat, automaticky se počítalo s tím, že jde o tělo muže. Jenže nový výzkum pomocí genetiky ukazuje, že to byl omyl: DNA odebraná z kostry jednoznačně prokazuje, že nešlo o atypicky stavěného muže, ale o ženu. DNA totiž neobsahovala žádný chromozom Y – který musí mít každý muž. VÍCE ZDE.
Česká republika má nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií
V Řeži u Prahy jsou nová pracoviště pro výzkum jaderných technologií, celkem za zhruba 2,5 miliardy korun. Vznikala od roku 2012, dnes byla oficiálně otevřena. V areálu přibyla mimo jiné nová budova diagnostického centra, dalších pět objektů bylo opraveno či dostaveno. Projekt nazvaný Udržitelná energetika (Sustainable Energy, SUSEN) z větší části zaplatily evropské dotace. Je zaměřený mimo jiné na prodlužování provozu současných jaderných elektráren, ale také na vývoj nových technologií pro jaderné elektrárny s moderními reaktory.
Při něm vědci využijí unikátní experimentální smyčky pro testování materiálů v náročných provozních podmínkách (vysokých teplotách a tlacích). Výstavbovou část ukončila společnost Centrum výzkumu Řež (CVŘ) spolu s partnerem projektu Západočeskou univerzitou v Plzni 30. června 2017. VÍCE ZDE.
Částečky z tetování pronikají do lymfatických uzlin, prokázal výzkum
Částečky obsažené v inkoustu, který se používá pro tetování, cestují po celém těle. V podobě mikro a nanočástic se mohou dostat až do lymfatických uzlin. Popsali to vědci v zářijovém čísle odborného časopisu Scientific Reports.
Podařilo se jim najít statistické důkazy o tom, že organická i neorganická barviva se dostávají z tetování do orgánů uvnitř těla. Existovala sice řada podezření, ale dosud to nikdo neprokázal. „Když si někdo chce nechat vyrobit tetování, je často velmi opatrný ve výběru salonu, kde používají opravdu sterilní jehly. Ale nikdo neanalyzuje chemické složení barev – naše studie však dokazuje, že by to bylo vhodné,“ vysvětlil hlavní autor studie Hiram Castillo. VÍCE ZDE.
Jde to i bez lidí. O pole se ve všem postarají už jen roboti, prokázal experiment
Vědci z Harper Adams University ve Velké Británii se už nějaký čas starají o půdu pouze pomocí strojů – člověk na experimentální pozemek v anglickém Shropshiru vůbec nevkročí. O všechnu práci se tam starají robotizované traktory a kombajny, za monitoring a dohled zodpovídají drony, které vše kontrolují ze vzduchu.
Stroje zasely, postaraly se o odběr půdy pro stanovení jejích vlastností, zabezpečily rostliny pomocí herbicidů a insekticidů a nakonec bez problémů sklidily úrodu ječmene. VÍCE ZDE.
S lepivým vláknem obíhají kořist dokola. Originální loveckou metodu pavouků popsali čeští vědci
Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni spolu se zahraničními kolegy popsali a zdokumentovali ojedinělý způsob lovu, který používají pavouci skálovky. Používají lepivá vlákna, ale na rozdíl od jiných pavouků neumí tvořit sítě. Svou kořist tak rychle obíhají a přitom ji omotávají. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Experimental Biology. VÍCE ZDE.
Jsou kočky tekuté? Proč mají starci dlouhé uši? Ig Nobelovy ceny znají vítěze
Ve čtvrtek večer byly předány žertovné Nobelovy ceny. Na Harvardově univerzitě v USA je udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu).
Letošní ceny dostali vědci, kteří zkoumali, proč mají staří lidé velké uši, jestli hra na didgeridoo pomáhá proti chrápání a jestli přítomnost krokodýla zvyšuje u lidí chuť riskovat.
Sedmadvacátý ročník byl doprovázen tradiční ceremonií, během níž jako vždy vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech. VÍCE ZDE.
Sonda Cassini úspěšně zanikla řízeným vstupem do atmosféry Saturnu
Meziplanetární výzkumná sonda Cassini, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k průzkumu Saturnu a jeho měsíců, dnes zanikla řízeným vstupem do atmosféry této plynné planety. Těleso bylo na konci své životnosti, která byla předtím dvakrát prodloužena.
Poslední signál, který Cassini vyslala, byl ve vzdálenosti 1500 kilometrů od Saturnu těsně předtím, než došlo k jejímu zničení. V té době letěla rychlostí 127 000 kilometrů za hodinu. VÍCE ZDE.
