Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

„Je to dokument, který nám říká: možná je čas klást si otázky, než začneme dávat odpovědi,“ komentoval nový dokument Paolo Benanti z Gregoriánské univerzity. „Čím více si klademe otázky o stroji schopném nahradit část lidského rozhodování, tím více si nevyhnutelně klademe otázky o samotné identitě lidské bytosti,“ doplnil.

Dokument varuje nejen před samotnými stroji schopnými myslet, ale také před tím, kdo je ovládá. „Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví,“ píše se v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.

Sociální sítě také měly potenciál, připomíná Vatikán

Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. „Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné,“ uvádí se v dokumentu.

Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může „přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti“ nebo „ke škodlivé izolaci“. V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.

O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.

„Řekl bych, že je v tom určitý varovný prvek. Mnozí z nás na počátku sociálních médií velmi rychle přijali jejich mimořádný potenciál. Neviděli jsme nutně vedlejší účinky, které se objevily, pokud jde o polarizaci, falešné zprávy a další problémy,“ komentoval dokument Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, které se na textu podílelo.

„Chceme přijmout něco, co má pro člověka velký potenciál. Chceme tento potenciál vidět a zároveň být pozorní k možným negativním stránkám. Myslím, že právě o to se zde snažíme. Jednoho dne si v novinách přečtete titulky, že umělá inteligence bude spásou nás všech. Druhý den čteme, že to bude zkáza a konec světa,“ doplnil s tím, že Vatikán se snaží lidem nabídnout vyváženější přístup. „Dokument se zaměřuje na řadu věcí. Jsou zde hlavní otázky, o kterých každý přemýšlel: otázky týkající se budoucnosti práce, války, deep fakes, nerovnosti. A jsou zde etické a společenské otázky, kterými se chceme zabývat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...