Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

„Je to dokument, který nám říká: možná je čas klást si otázky, než začneme dávat odpovědi,“ komentoval nový dokument Paolo Benanti z Gregoriánské univerzity. „Čím více si klademe otázky o stroji schopném nahradit část lidského rozhodování, tím více si nevyhnutelně klademe otázky o samotné identitě lidské bytosti,“ doplnil.

Dokument varuje nejen před samotnými stroji schopnými myslet, ale také před tím, kdo je ovládá. „Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví,“ píše se v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.

Sociální sítě také měly potenciál, připomíná Vatikán

Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. „Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné,“ uvádí se v dokumentu.

Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může „přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti“ nebo „ke škodlivé izolaci“. V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.

O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.

„Řekl bych, že je v tom určitý varovný prvek. Mnozí z nás na počátku sociálních médií velmi rychle přijali jejich mimořádný potenciál. Neviděli jsme nutně vedlejší účinky, které se objevily, pokud jde o polarizaci, falešné zprávy a další problémy,“ komentoval dokument Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, které se na textu podílelo.

„Chceme přijmout něco, co má pro člověka velký potenciál. Chceme tento potenciál vidět a zároveň být pozorní k možným negativním stránkám. Myslím, že právě o to se zde snažíme. Jednoho dne si v novinách přečtete titulky, že umělá inteligence bude spásou nás všech. Druhý den čteme, že to bude zkáza a konec světa,“ doplnil s tím, že Vatikán se snaží lidem nabídnout vyváženější přístup. „Dokument se zaměřuje na řadu věcí. Jsou zde hlavní otázky, o kterých každý přemýšlel: otázky týkající se budoucnosti práce, války, deep fakes, nerovnosti. A jsou zde etické a společenské otázky, kterými se chceme zabývat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
před 3 hhodinami

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
před 5 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 6 hhodinami

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
včera v 10:00

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
včera v 09:00

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
14. 2. 2025
Načítání...