Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

„Je to dokument, který nám říká: možná je čas klást si otázky, než začneme dávat odpovědi,“ komentoval nový dokument Paolo Benanti z Gregoriánské univerzity. „Čím více si klademe otázky o stroji schopném nahradit část lidského rozhodování, tím více si nevyhnutelně klademe otázky o samotné identitě lidské bytosti,“ doplnil.

Dokument varuje nejen před samotnými stroji schopnými myslet, ale také před tím, kdo je ovládá. „Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví,“ píše se v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.

Sociální sítě také měly potenciál, připomíná Vatikán

Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. „Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné,“ uvádí se v dokumentu.

Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může „přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti“ nebo „ke škodlivé izolaci“. V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.

O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.

„Řekl bych, že je v tom určitý varovný prvek. Mnozí z nás na počátku sociálních médií velmi rychle přijali jejich mimořádný potenciál. Neviděli jsme nutně vedlejší účinky, které se objevily, pokud jde o polarizaci, falešné zprávy a další problémy,“ komentoval dokument Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, které se na textu podílelo.

„Chceme přijmout něco, co má pro člověka velký potenciál. Chceme tento potenciál vidět a zároveň být pozorní k možným negativním stránkám. Myslím, že právě o to se zde snažíme. Jednoho dne si v novinách přečtete titulky, že umělá inteligence bude spásou nás všech. Druhý den čteme, že to bude zkáza a konec světa,“ doplnil s tím, že Vatikán se snaží lidem nabídnout vyváženější přístup. „Dokument se zaměřuje na řadu věcí. Jsou zde hlavní otázky, o kterých každý přemýšlel: otázky týkající se budoucnosti práce, války, deep fakes, nerovnosti. A jsou zde etické a společenské otázky, kterými se chceme zabývat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 17 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 31 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 23 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026
Načítání...