Vatikán varuje před AI a koncentrací moci

Vatikán vydal dokument o vztahu umělé a lidské inteligence, v němž zdůraznil, že umělá inteligence (AI) by se měla používat pouze jako doplňkový nástroj té lidské, eticky a zodpovědně, mimo jiné proto, aby se člověk nestal „otrokem svého vlastní díla“. Podle Vatikánu má AI sice pozitivní potenciál, může ale také vést k prohloubení sociálních nerovností či k izolaci v mezilidských vztazích. Dokument, který tento měsíc schválil papež František, také varuje před zneužitím AI mocnými korporacemi.

„Je to dokument, který nám říká: možná je čas klást si otázky, než začneme dávat odpovědi,“ komentoval nový dokument Paolo Benanti z Gregoriánské univerzity. „Čím více si klademe otázky o stroji schopném nahradit část lidského rozhodování, tím více si nevyhnutelně klademe otázky o samotné identitě lidské bytosti,“ doplnil.

Dokument varuje nejen před samotnými stroji schopnými myslet, ale také před tím, kdo je ovládá. „Koncentrace moci nad mainstreamovými aplikacemi umělé inteligence v rukou několika mocných společností vyvolává značné etické obavy a hrozí, že by AI mohla být zneužita pro osobní nebo firemní zisk či pro zmanipulování veřejného mínění ve prospěch konkrétního odvětví,“ píše se v dokumentu nazvaném Antiqua et Nova, s odkazem na starověkou a novou moudrost.

Sociální sítě také měly potenciál, připomíná Vatikán

Vatikán v textu také vyjadřuje obavy z dezinformací a falešných zpráv. „Ti, kdož vytvářejí či sdílejí obsah generovaný umělou inteligencí, by měli vždy pečlivě ověřovat pravdivost toho, co šíří, a ve všech případech by se měli vyvarovat sdílení slov a obrázků, které ponižují lidské bytosti, podporují nenávist a nesnášenlivost či znehodnocují dobro a intimitu lidské sexuality nebo využívají slabé a zranitelné,“ uvádí se v dokumentu.

Ačkoli má podle Vatikánu AI široký potenciál pro dobro, přináší také mnoho etických problémů a rizik v různých oblastech, například ve vzdělávání, mezinárodních a mezilidských vztazích či pro životní prostředí. Co se týče mezilidských vztahů, může „přivést lidi k hluboké a melancholické nespokojenosti“ nebo „ke škodlivé izolaci“. V této souvislosti dokument zmiňuje zvláštní rizika pro děti, v jejichž myslích může AI pro mezilidské vztahy vytvořit utilitární interakčních vzorce, jaké jsou u chatbotů, domnívá se Vatikán.

O výhodách a rizicích AI hovořil papež František také loni v červnu na summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v italské Apulii, kde mimo jiné varoval, že umělá inteligence může přispět k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Tehdy také vyzval k zákazu autonomních smrtících zbrojních systémů, které jsou schopny identifikovat a zasáhnout cíle bez přímého lidského přičinění.

„Řekl bych, že je v tom určitý varovný prvek. Mnozí z nás na počátku sociálních médií velmi rychle přijali jejich mimořádný potenciál. Neviděli jsme nutně vedlejší účinky, které se objevily, pokud jde o polarizaci, falešné zprávy a další problémy,“ komentoval dokument Paul Tighe, sekretář Dikasteria pro kulturu a vzdělávání, které se na textu podílelo.

„Chceme přijmout něco, co má pro člověka velký potenciál. Chceme tento potenciál vidět a zároveň být pozorní k možným negativním stránkám. Myslím, že právě o to se zde snažíme. Jednoho dne si v novinách přečtete titulky, že umělá inteligence bude spásou nás všech. Druhý den čteme, že to bude zkáza a konec světa,“ doplnil s tím, že Vatikán se snaží lidem nabídnout vyváženější přístup. „Dokument se zaměřuje na řadu věcí. Jsou zde hlavní otázky, o kterých každý přemýšlel: otázky týkající se budoucnosti práce, války, deep fakes, nerovnosti. A jsou zde etické a společenské otázky, kterými se chceme zabývat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 14 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 20 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 21 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.