Zvěrstva v kolonii Dignidad ukončil až Pinochetův pád. Snaha odškodnit oběti teď sílí v Chile i Německu

4 minuty
Německé snahy o odškodnění obětí z chilské sektářské kolonie Dignidad
Zdroj: ČT24

Mučení, zneužívání dětí, vraždění odpůrců, otrocké práce. To byl svět sekty Colonia Dignidad, kterou založil před půlstoletím v Chile někdejší zdravotník wehrmachtu. Německo teď konečně otevírá cestu k potrestání spolupachatelů a odškodnění obětí. Soudy se budou zabývat mimo jiné kolektivní žalobou, kterou chystá právník obětí, jenž v kolonii sám trpěl.

Kolonii Dignidad založil v roce 1961 Paul Schäfer – zdravotník wehrmachtu a pedofil, který se dal na dráhu evangelického kazatele a k úpatí And vylákal desítky německých věřících.

Sexuální násilí každodenní realitou

Svět místo u města Parral dlouho považoval za skupinu neškodných podivínů v bavorských krojích. Jenže když se roku 1988 dostali dva členové sekty ven, vynořily se na povrch první hrůzy. Asi 300 obyvatel nesmělo území obehnané ostnatým drátem opustit. V usedlosti platil zákaz telefonů, kalendářů a až na výjimky i sexuálních vztahů.

Muži žili odděleně od žen, stejně jako rodiče od svých dětí, pro které bylo sexuální násilí často každodenní realitou. „Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ konstatoval právník obětí Winfried Hempel, který strávil v uzavřené sektě polovinu svého života.

Konec přišel až s pádem Pinochetova režimu, který Schäfera podporoval a jeho metody využíval. Na svobodu se v roce 1997 poprvé dostal také Hempel. „Mluvil jsem jen německy, neměl jsem vystudovanou žádnou školu, neměl jsem jediné peso, vlastně jsem nikdy v životě peníze neviděl. Vypadal jsem jako dvacetiletý muž, ale mentálně jsem byl jako sedmiletý nebo osmiletý,“ vzpomíná.

Hempel následně vystudoval práva a obrátil se na soud. Chile podle něj umožnilo existenci jedné z nejhorších sekt v dějinách lidstva. Proto od státu jménem 120 obětí vymáhá odškodnění.

Hotel Villa Baviera
Zdroj: Peter Smolka/ČTK/DPA

Do konce roku se chystá podat žalobu i proti německému státu. „Už v roce 1976 utekli první lidé. Ti, kteří měli německé občanství, měli být pod jeho ochranou, ale Německo neudělalo vůbec nic,“ poznamenal právník.

V Německu se věci daly zásadně do pohybu až během posledního roku. Vláda v Berlíně přiznala, že němečtí diplomaté v Chile léta přinejlepším zavírali oči nad zvěrstvy, kterých se jejich krajané v kolonii dopouštěli.

Spolkový sněm v červnu před zraky obětí schválil rezoluci, která má vést k jejich odškodnění a odkrytí zločinů. „Německo nese morální i politickou spoluzodpovědnost. Němečtí diplomaté nesou část viny,“ uvedl jeden z autorů parlamentního návrhu na odškodnění obětí Michael Brand.

Viníci stále unikají trestu

Detaily o německých kontaktech s lídry sekty stále leží v archivu tajné služby, upozorňuje Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika. Německo-chilská justiční spolupráce má navíc na kontě zatím jediný úspěch.

Soud v Krefeldu v srpnu rozhodl, že spoluzakladatel sekty Hartmut Hopp si musí trest, před kterým utekl z Chile odsedět v Německu. „Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ konstatoval Stehle.

A Chile na tom není s tresty o moc lépe. Schäfer byl zatčen až v roce 2005 v Argentině. Během několika procesů s ním a jeho spolupachateli vyšetřovatelé odhalili, že se v kolonii skrývali i hledaní nacističtí zločinci, včetně nechvalně proslulého doktora Mengeleho, a že tajná služba diktátora Pinocheta kolonii pravidelně využívala jako tajnou mučírnu politických vězňů.

Zakladatel kolonie Dignidad Paul Schäfer
Zdroj: Rolando Andrade/ČTK/AP Photo

Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mřížemi zůstávají pouze tři další muži. „Je to padesát let zločinů a za padesát let zločinů není možné odsoudit jen tři lidi navíc pouze na pět let,“ zdůraznil Hempel.

Viníci často dál žijí v kolonii přeměněné na turistickou Villu Bavieru – po boku svých někdejších obětí, za nimiž se Hempel pravidelně vrací. Sám věří, že do pěti let země své selhání přizná.

Skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii se inspiruje německo-lucembursko-francouzské drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera, které mělo premiéru minulý rok. Hlavní role ztvárnili herci Emma Watsonová a Daniel Brühl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 47 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 54 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...