Zvěrstva v kolonii Dignidad ukončil až Pinochetův pád. Snaha odškodnit oběti teď sílí v Chile i Německu

Nahrávám video

Mučení, zneužívání dětí, vraždění odpůrců, otrocké práce. To byl svět sekty Colonia Dignidad, kterou založil před půlstoletím v Chile někdejší zdravotník wehrmachtu. Německo teď konečně otevírá cestu k potrestání spolupachatelů a odškodnění obětí. Soudy se budou zabývat mimo jiné kolektivní žalobou, kterou chystá právník obětí, jenž v kolonii sám trpěl.

Kolonii Dignidad založil v roce 1961 Paul Schäfer – zdravotník wehrmachtu a pedofil, který se dal na dráhu evangelického kazatele a k úpatí And vylákal desítky německých věřících.

Sexuální násilí každodenní realitou

Svět místo u města Parral dlouho považoval za skupinu neškodných podivínů v bavorských krojích. Jenže když se roku 1988 dostali dva členové sekty ven, vynořily se na povrch první hrůzy. Asi 300 obyvatel nesmělo území obehnané ostnatým drátem opustit. V usedlosti platil zákaz telefonů, kalendářů a až na výjimky i sexuálních vztahů.

Muži žili odděleně od žen, stejně jako rodiče od svých dětí, pro které bylo sexuální násilí často každodenní realitou. „Byl to těžký život plný práce, bití, trestů, neustále nás bili a zavírali, nechávali nás často bez jídla a vody,“ konstatoval právník obětí Winfried Hempel, který strávil v uzavřené sektě polovinu svého života.

Konec přišel až s pádem Pinochetova režimu, který Schäfera podporoval a jeho metody využíval. Na svobodu se v roce 1997 poprvé dostal také Hempel. „Mluvil jsem jen německy, neměl jsem vystudovanou žádnou školu, neměl jsem jediné peso, vlastně jsem nikdy v životě peníze neviděl. Vypadal jsem jako dvacetiletý muž, ale mentálně jsem byl jako sedmiletý nebo osmiletý,“ vzpomíná.

Hempel následně vystudoval práva a obrátil se na soud. Chile podle něj umožnilo existenci jedné z nejhorších sekt v dějinách lidstva. Proto od státu jménem 120 obětí vymáhá odškodnění.

Hotel Villa Baviera
Zdroj: Peter Smolka/ČTK/DPA

Do konce roku se chystá podat žalobu i proti německému státu. „Už v roce 1976 utekli první lidé. Ti, kteří měli německé občanství, měli být pod jeho ochranou, ale Německo neudělalo vůbec nic,“ poznamenal právník.

V Německu se věci daly zásadně do pohybu až během posledního roku. Vláda v Berlíně přiznala, že němečtí diplomaté v Chile léta přinejlepším zavírali oči nad zvěrstvy, kterých se jejich krajané v kolonii dopouštěli.

Spolkový sněm v červnu před zraky obětí schválil rezoluci, která má vést k jejich odškodnění a odkrytí zločinů. „Německo nese morální i politickou spoluzodpovědnost. Němečtí diplomaté nesou část viny,“ uvedl jeden z autorů parlamentního návrhu na odškodnění obětí Michael Brand.

Viníci stále unikají trestu

Detaily o německých kontaktech s lídry sekty stále leží v archivu tajné služby, upozorňuje Jan Stehle z dokumentačního centra Chile – Latinská Amerika. Německo-chilská justiční spolupráce má navíc na kontě zatím jediný úspěch.

Soud v Krefeldu v srpnu rozhodl, že spoluzakladatel sekty Hartmut Hopp si musí trest, před kterým utekl z Chile odsedět v Německu. „Pachatelé tu bydlí bez trestu, roky plynou. Viníci stárnou, jejich oběti také a hrozí, že mnoho zločinů zůstane bez trestu,“ konstatoval Stehle.

A Chile na tom není s tresty o moc lépe. Schäfer byl zatčen až v roce 2005 v Argentině. Během několika procesů s ním a jeho spolupachateli vyšetřovatelé odhalili, že se v kolonii skrývali i hledaní nacističtí zločinci, včetně nechvalně proslulého doktora Mengeleho, a že tajná služba diktátora Pinocheta kolonii pravidelně využívala jako tajnou mučírnu politických vězňů.

Zakladatel kolonie Dignidad Paul Schäfer
Zdroj: Rolando Andrade/ČTK/AP Photo

Schäfer zemřel poté, co strávil ve vězení jen čtyři roky. Za mřížemi zůstávají pouze tři další muži. „Je to padesát let zločinů a za padesát let zločinů není možné odsoudit jen tři lidi navíc pouze na pět let,“ zdůraznil Hempel.

Viníci často dál žijí v kolonii přeměněné na turistickou Villu Bavieru – po boku svých někdejších obětí, za nimiž se Hempel pravidelně vrací. Sám věří, že do pěti let země své selhání přizná.

Skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii se inspiruje německo-lucembursko-francouzské drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera, které mělo premiéru minulý rok. Hlavní role ztvárnili herci Emma Watsonová a Daniel Brühl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 10 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.