Ztráty 700 tisíc, výsledek nula. Francie a Německo vzpomínají na krvavý Verdun

Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová si společně připomněli památku obětí jedné z nejkrvavějších bitev historie. Při bojích o pevnostní systém u francouzského města Verdun zahynulo v roce 1916 na 300 tisíc vojáků. Německo přes veškerou snahu neuspělo, bitva frontu nijak neposunula.

Bitva u Verdunu začala v únoru 1916 a trvala až do prosince. Nejprudší však byly boje před polovinou roku. V červenci vypukla bitva na Sommě, kam museli především Němci přemístit část jednotek. Jejich pozice tak zeslábly a během podzimu Francie dobyla zpět i pevnosti, které na jaře ztratila.

Sto let od chvil, kdy bylo u Verdunu nejhůře, se na někdejším bojišti sešli představitelé obou států, jejichž vojáci prolévali v místních zákopech a pevnostech svou krev. Německá kancléřka předala městu Verdunu cenu za mír. Potom Francois Hollande s Angelou Merkelovou navštívili německý hřbitov, kde položili věnec s francouzskými a německými národními barvami. Poté zamířili k pevnosti Douaumont, kde je další hřbitov s francouzskými obětmi první světové války a také kostnice s pozůstatky 138 tisíc neznámých francouzských a německých vojáků.

3 minuty
UDÁLOSTI: Vzpomínka na Verdun po sto letech
Zdroj: ČT24

Státníci vyzvali k ochraně spojené Evropy

Angela Merkelová ve svém projevu citovala z deníku jednoho z vojáků, kteří u Verdunu padli: „Peklo by nemohlo být horší.“ Zdůraznila však, že po dvou světových válkách se Francie a Německo sblížily. „Se sjednocením Evropy nechala Evropa válečné zákopy za sebou,“ uvedla německá kancléřka u Verdunu.

Hollande a Merkelová u Verdunu
Zdroj: Jean-Christophe Verhaegen/Reuters

Jak ale podotkl Francois Hollande, vzpomínky na Verdun a další krvavé bitvy nezabránily tomu, aby po dvaceti letech vypukla další světová válka. Podle francouzského prezidenta je proto třeba bránit myšlenku jednotné Evropy, která je i sto let po Verdunu „stále křehká“. „Zničení Evropy by zabralo mnohem méně času, než zabralo její dlouhé budování,“ podotkl Francois Hollande. „Evropa je kultura, způsob života, ne jenom instituce,“ dodal.

Problémy, které sužují současnou Evropu, se ovšem promítly i do verdunské vzpomínky. Původně na ní měl vystoupit i rapper Black M. Pořadatelé si to však rozmysleli kvůli jeho písni, v níž před lety prohlásil Francii za zemi bezvěrců. Dostali za to pochvaly od vedení francouzské Národní fronty. Sám zpěvák se brání tím, že jeho dědeček bojoval za druhé světové války ve francouzské armádě.

Francois Hollande a Angela Merkelová
Zdroj: Kay Nietfeld/ČTK/DPA

Přesto v Douaumontu čekalo na návštěvníky také představení – symbolická bitva tisíců mladých Němců a Francouzů, z nichž mnozí nakonec zůstali ležet mezi hroby. Smyslem představení bylo poukázat na to, kolik mladých lidí u Verdunu přišlo o život.

Statisíce mrtvých, ale i symbol smíření

Bitva u Verdunu nebyla nejkrvavějším střetem první světové války, ještě větší tragédií skončila souběžná bitva na Sommě. U Verdunu zahynulo asi 300 tisíc vojáků – přes 160 tisíc na francouzské straně a 140 tisíc na německé. Celkové ztráty včetně raněných a nezvěstných ale byly podstatně vyšší – obvykle se hovoří o 700 tisících, maximální odhady překračují milion. Bitva, která byla během první světové války také nejdelší, se tak stala pro Francii i Německo symbolem hned v několika rovinách. Tím, že Verdun odolal německé ofenzivě, stal se symbolem francouzské hrdosti. Současně ale bitva, která ve své době neměla co do ztrát srovnání, poprvé vyvolala vážné otázky, jaký má takové válčení smysl.

V novějších dobách se ale Verdun stal i symbolem francouzsko-německého smíření. V roce 1984 se na dávném bojišti sešli Francois Mitterand s Helmutem Kohlem. Před kostnicí v Douaumontu, která se nachází několik kilometrů od Verdunu, tehdy vznikla slavná fotografie, na které se státníci drží na znamení jednoty za ruce.

Francois Mitterand a Helmut Kohl u Verdunu v roce 1984
Zdroj: ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...