Prezident Uzbekistánu Islam Karimov je údajně po smrti. Přišla s tím agentura Fergana, která se odvolává na své dále nespecifikované zdroje. Vláda v Taškentu ale informaci o prezidentově úmrtí nepotvrdila. Agentury RIA Novosti a Interfax citují zdroje z blízkosti Karimova, podle kterých je prezidentův stav vážný, ale stabilizovaný.
Zprávy o zdravotním stavu prezidenta Karimova se různí. Experti se bojí chaosu v Uzbekistánu
Agentura Fergana tvrdí, že prezident prodělal mrtvici a v pondělí zemřel. Vládní zdroje to ale odmítají s tím, že Karimov stále žije.
První informaci o zřejmě vážných zdravotních problémech prezidenta sdělila uzbecká vláda v neděli, když bez bližších podrobností oznámila, že Karimov byl hospitalizován a podle specialistů jeho „zdravotní prohlídka a další ošetřování zaberou nějaký čas“.
Podrobněji pak o zdravotních potížích 78letého prezidenta informovala v pondělí na sociální síti Instagram jeho mladší dcera Lola Karimovová Tilljajevová, která je uzbeckou velvyslankyní při UNESCO v Paříži. Uvedla, že Karimov utrpěl o víkendu krvácení do mozku. „Byl hospitalizován a je na jednotce intenzivní péče. Jeho stav je hodnocen jako stabilní. V této chvíli je příliš brzy na jakékoli prognózy,“ napsala.
Nejistotu prohloubily zprávy médií, že úřady bez udání důvodu zrušily oslavy nezávislosti jedné z bývalých sovětských republik, při kterých býval Karimov hlavním řečníkem. Později mluvčí organizačního výboru oznámil, že zrušen byl jen středeční slavnostní koncert, ostatní akce proběhnou 31. srpna a 1. září podle plánu, včetně udělování medailí k 25 letům nezávislosti.
Karimov se do čela Uzbekistánu dostal ještě v roce 1989, když byla země sovětskou republikou. Prezidentem zůstal i po vyhlášení nezávislosti, od kterého ve čtvrtek uplyne 25 let. Karimov od počátku potíral své oponenty, zlikvidoval opozici a nastolil sice stabilní, ale tvrdě autoritativní režim, jeden z nejrepresivnějších na světě.
Podle nedávné zprávy organizace Human Right Watch jsou v zemi tisíce politických vězňů, běžné je mučení a úřady pravidelně šikanují lidskoprávní aktivisty, členy opozice a novináře. Organizace Reportéři bez hranic uvádí, že v žebříčku svobody tisku je Uzbekistán na 166. místě ze 180.
Ve vězení jsou tisíce opoziční aktivistů z islamistické strany Khizbut Takhrir, další tisíce utekli do Ruska. V květnu 2005 byly stovky lidí zabity, když armáda potlačila protesty ve městě Andižan na východě země.
Boj o nástupnictví může ohrozit stabilitu regionu
Podle pozorovatelů bude v případě odchodu Karimova důležité, jak rychle se podaří najít nástupce. Pokud by to trvalo příliš dlouho, hrozí největší středoasijské zemi se 32 miliony obyvatel destabilizace, pád do chaosu i nástup islámských radikálů.
Stabilita země je totiž už teď poměrně křehká. Střední Asie trpí ekonomickými problémy dvou z jejich nejvýznamnějších hospodářských partnerů – Ruska a Číny. Rusko je teď v recesi, kterou ještě zhoršily nízké ceny ropy. Uzbekistánu tak klesají příjmy od dvou milionů jeho občanů, kteří v Rusku pracují. Zpomalení čínské ekonomiky zase ovlivnilo investice v regionu.
Kvůli potírání opozice se jednou z mála příležitostí pro vyjádření nesouhlasu s režimem staly extremistické skupiny. Po sérii bombových atentátů na auta v roce 1999, při kterých zemřelo šestnáct lidí a dalších 120 bylo zraněno, Karimov obvinil Islámské hnutí Uzbekistánu (IMU) z úmyslu svrhnout vládu a nastolit ve Střední Asii chalífát. Potlačil poslední zbytky opozice a výrazně omezil náboženské svobody.
IMU se sice pak zaměřilo na Afghánistán a Pákistán, po vzniku takzvaného Islámského státu (IS) je ale hrozba islámského extremismu v regionu zase reálnější. Podle dohadů pocházejí dva tisíce dobrovolníků IS ze středoasijských republik a v posledních měsících se radikálové z IS zaměřují na rekrutování bojovníků z bývalého Sovětského svazu, obzvláště Uzbeků.