Zjištění české ambasády v Damašku odporují NATO a blíží se Rusku, tvrdí diplomatická depeše

Nahrávám video
Horizont ČT24: Depeše kritizuje českou ambasádu v Damašku
Zdroj: ČT24

Čeští diplomaté při NATO se bojí ohrožení vztahů s klíčovými spojenci v Alianci. Naznačuje to depeše, kterou získal zpravodaj České televize v Bruselu Bohumil Vostal. Vysoce postavený český diplomat si v ní stěžuje, že zpravodajské informace z české ambasády v Damašku se svými argumenty vůči režimu Bašára Asada blíží ruskému výkladu konfliktu v Sýrii. A že jsou zcela opačné, než zjištění tajných služeb ostatních států NATO. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) to odmítl.

Nešifrovaná depeše, kterou dostali na stůl nejen ministr Zaorálek a vedení ministerstva, ale také všichni čeští ambasadoři ve víc než stovce států, nešetří kritikou.

NATO se sice v Sýrii přímo neangažuje, členské státy ale konflikt často probírají. Depeše si stěžuje, že česká ambasáda v Sýrii předkládá zcela opačná zpravodajská zjištění než tajné služby ostatních států, zvlášť jaderných velmocí NATO.

„Unikátní informace zastupitelského úřadu Damašek a zpravodajská hodnocení konfliktu v Sýrii našimi službami se málokdy shodují s aliančními analýzami. Nezřídka jsou zcela odlišné,“ píše se v nešifrovaném telegramu z tohoto měsíce.

obrázek
Zdroj: ČT24

„To je vskutku problém pro českou diplomacii, když má opačnou pozici vůči většině velkých členských zemí NATO. Jako například Francii, která je opravdu velmi nepřátelská vůči režimu Bašára Asada. Stejně tak Spojené království a do jisté míry i USA,“ myslí si bruselský dopisovatel francouzského listu Sud-Ouest a šéfredaktor obranného webu B2 Nicolas Gros-Verheyde. 

„Nemělo by se ale také zapomenout, že tu jsou i státy NATO jako Turecko, které nejenže operuje v Sýrii, ale také do jisté míry vůči americkým zájmům, protože bombarduje kurdské skupiny, jež jsou podporované USA,“ pokračuje Gros-Verheyde, který je také spoluautorem nové knihy Manuál evropské společné obranné a bezpečnostní politiky.

„Takže v Sýrii nemá NATO politiku, která by byla jednotná. Je proměnlivá kvůli postojům různých členských zemí. Pro Čechy je skutečně problém, že mají pozici, která jde tak trochu proti proudu. Může to být složitější pro malý členský stát, což je váš případ, než pro velkou zemi, jako je Turecko,“ uzavírá novinář. 

Z depeše vyplývá, že české diplomacii chybí v NATO věcná i politická argumentace vůči postojům hlavních spojenců Česka – tedy Spojených států, Velké Británie, Francie a Německa. Zvlášť po americkém odvetném bombardování syrského letiště za chemický útok na civilisty, který Washington, Paříž nebo Londýn připisují Asadovým silám.

V diplomatickém telegramu zazní i sarkasmus s odkazem na rétoriku bývalého komunistického režimu. „Mezinárodněprávní odbor ministerstva zahraničí by mohl své právní stanovisko dále rozpracovat, a to směrem k očekávaným argumentům USA a jejich přisluhovačů,“ píše v depeši vysoce postavený český diplomat.

Alianční informace hrají zásadní roli, oponuje Zaorálek

Česko přitom udržuje svou ambasádu v Sýrii jako jediná ze zemí Evropské unie. Její zastánci vyzdvihují, že letos dokázala z Asadova vězení dostat na svobodu polského občana. Za spolupráci jí měl tento týden děkovat i americký prezident Donald Trump v dopise nově jmenovanému českému velvyslanci ve Washingtonu Hynku Kmoníčkovi.

Šéf české diplomacie Zaorálek odmítá, že by se závěry české velvyslankyně v Damašku lišily od aliančních velmocí. „Třeba naposledy, když jsem seděl s našimi zpravodajci kolem posledních událostí v Sýrii, tak zásadní porce toho, co mi dávali, byly alianční informace,“ oponuje ministr. 

Nahrávám video
Zaorálek ke kritice v depeši: Je to nesmysl
Zdroj: ČT24

„A mohu garantovat, že právě i když naši zpravodajci dělají své závěry nebo nám podávají popis situace, tak tam alianční informace sehrávají zcela zásadní roli,“ pokračoval Zaorálek.

Depeše také upozorňuje na podobnost českých postojů s pozicí Kremlu. Ironicky vyzývá, ať Česko podpoří ruské postoje vůči syrskému konfliktu při příštím zasedání NATO-Rusko v Bruselu a odhalí „agresivní podstatu politiky současné americké administrativy.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...