Za poslední tři dekády klesl počet žiraf o 40 procent. Radikální úbytek populace nyní přivedl nejvyšší savce světa na seznam ohrožených druhů. Žirafy mizí hlavně kvůli ubývání přirozeného životního prostředí, pytláctví a probíhajícím občanským nepokojům v různých částech Afriky.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody chodilo v roce 1985 po světě na 155 tisíc žiraf. O třicet let později, jich bylo ale už jenom 90 tisíc. Proto se dostaly na nový Červený seznam ohrožených druhů.
„Lidé začali likvidovat vegetaci, aby vytvořili prostor pro zemědělství, takže žirafy začaly vymírat kvůli nedostatku potravy. Když vstoupily na pole s úrodou, lidé je zabíjeli,“ říká pracovník žirafího centra v Nairobi Alex Motuko.
Rychlý nárůst lidské populace a rozšiřování obdělávané půdy notně ukously z žirafího životního prostředí. Nejen, že se zmenšilo, ale rozpadlo se na řadu menších oblastí. Do života žirafí populace neblaze zasahují i ozbrojené konflikty v Keni, Somálsku, Etiopii nebo Jižním Súdánu.
„Zatímco jsme se obávali o slony a nosorožce, žirafy zůstávaly stranou. Naneštěstí jejich počty rychle klesají. A jsme docela šokováni tím, kolik jich za tak krátkou dobu ubylo,“ přiznává Julian Fennessy z Mezinárodního svazu ochrany přírody.
Nevymírají všechny žirafy
Podle nedávno zveřejněné studie se na světě vyskytují čtyři druhy žiraf, na seznam ohrožených druhů ale byly žirafy zapsány podle dosavadní kategorie jako jeden druh s devíti poddruhy.
Pět z těchto poddruhů zaznamenalo závažné zmenšení populace, jeden zůstává stabilní a tři naopak narostly. Výsledky jsou podle vědců závislé na místě, kde ten či onen druh žiraf žije.
„Populace druhů žijících na jihu Afriky v průběhu posledních tří dekád dvakrát až třikrát narostly. Ale pokud se podíváme na východ Afriky, místní populace žiraf klesly za stejnou dobu až o 95 procent. Například u žirafy núbijské,“ dodává Fennesy.
„První věc, kterou musíte udělat, je zprostředkovat to lidem. To je první krok. Problém totiž není v samotných zvířatech. Je v lidech a ti si musí uvědomit důležitost zvířat ve volné přírodě,“ urguje Alex Motuko.
O přiblížení života žiraf návštěvníkům se snaží i Zoo Praha. Na vlastní kůži si můžou vyzkoušet jeden den v roli chovatele a žirafy i nakrmit.
Podle ředitele zoo Miroslava Bobka jsou žirafy oběťmi tichého hubení a jejich největším nepřítelem jsou pytláci. „Pamatuji si, že v Jižní Etiopii před dvaceti lety běžně prodávali náramky z ocasních chlupů žiraf. Samozřejmě když to byl náramek z bílých chlupů starého samce, byl mnohem dražší,“ říká Bobek.
Podle OSN může vést lidský zásah do přírody k největší krizi od vyhubení dinosaurů. Ochránci přírody ale budoucnost tak černě nevidí. Naději vkládají do osvětových kampaní nebo do důkladnějšího monitoringu chráněných oblastí.
