V 83 letech zemřel bývalý panamský diktátor Manuel Noriega. Před dvěma měsíci podstoupil operaci kvůli nádoru na mozku, začal ale krvácet a upadl do kómatu. Jako vrchní velitel armády ovládal Panamu v 80. letech. Kvůli napojení na drogové kartely upadl v nemilost USA, jež ho během invaze v roce 1989 svrhly. Dříve přitom působil jako informátor CIA.
Exdiktátor byl od března v kritickém stavu. Kvůli operaci byl dočasně propuštěn z vězení, kde si odpykával dvacetiletý trest, mimo jiné za vraždy politických oponentů v 80. letech.
Noriega se v polovině 60. let školil v oboru tajných služeb i v USA. Za šéfa zpravodajských služeb Panamy si ho vybral v roce 1968 Omar Torrijos poté, co svrhl vojenským převratem prezidenta Arnulfa Ariase.
Noriega pak CIA údajně dodával informace mimo jiné o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za to, že jí pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.
Nepsaný vládce
V roce 1983 se stal vrchním velitelem armády a de facto tak ovládal zemi, i když formálně se vystřídalo ve funkci prezidenta několik lidí.
V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvall pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament prezidenta sesadil.
V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga, které zavedly v dubnu 1988.
V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu.
Invaze: Bush argumentoval ochranou amerických občanů
Vojenskou invazi s názvem „Just Cause“, která si vyžádala životy až 5000 civilistů a asi dvou stovek vojáků, zdůvodnila americká vláda tehdejšího prezidenta George Bushe nutností chránit životy amerických občanů v Panamě (tehdy jich tam žilo asi 35 tisíc), snahou nastolit v zemi demokracii a zásahem proti obchodu s drogami.
Jako další důvod operace americká vláda uvedla, že je ohrožena neutralita Panamského průplavu, který měly USA tehdy ve správě. Postavení garanta neutrality získaly Spojené státy smlouvou Carter-Torrijos z roku 1977 a mají ho zaručeno i po roce 2000, kdy přešel průplav pod plnou správu Panamy.
Americké jednotky vpadly do Panamy 20. prosince 1989, přičemž vybombardovaly čtvrť v hlavním městě, kde sídlil generální štáb. Noriega ale uprchl a několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna sám vydal Američanům.
Z vězení do vězení
V roce 1992 byl v USA odsouzen ke 40 letům vězení za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz. Trest si v USA odpykával do roku 2010. Pak byl vydán k soudu do Francie a odtud následně do Panamy, kde rovněž skončil ve vězení.
Před třemi lety soudce v Los Angeles zamítl Noriegovu žalobu proti americké společnosti Activision Blizzard kvůli tomu, jak ho zpodobnila ve své počítačové hře Call of Duty: Black Ops II. U soudu si stěžoval, že ho tvůrci hry vylíčili jako „pachatele řady fiktivních, hnusných zločinů“.
