Zemřel americký senátor Lieberman. Nebál se překračovat hranici mezi stranami

3 minuty
Horizont ČT24: Zemřel americký politik Joe Lieberman, který budil vášně
Zdroj: ČT24

Ve věku 82 let zemřel Joe Lieberman, dlouholetý americký senátor, kandidát na viceprezidenta v kampani Ala Gorea z roku 2000 a vlivná, byť kontroverzní osoba v rámci Demokratické strany. Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.

„Jeho milovaná žena Hadassah i členové jeho rodiny s ním byli, když odešel. Jeho láska k bohu, rodině i Americe přetrvala napříč celým jeho životem zasvěceným práci ve veřejném zájmu,“ cituje agentura AP z prohlášení.

Do Senátu byl Lieberman za svůj rodný Connecticut zvolený v roce 1989, na kontě už tehdy měl zkušenosti z vysoké státní politiky a jako právník. Z Kapitolu odešel po téměř čtvrt století v roce 2013. Pohřbený bude v pátek ve svém rodném Stamfordu v Connecticutu.

Mezi stranami

Ačkoliv se nestal republikánem, ze stranické linie demokratů se nikdy neostýchal vybočit, píše AP. Kritiku spolustraníků si vysloužil už v roce 1998, když jako první demokrat na národní úrovni veřejně kritizoval prezidenta Billa Clintona za jeho nemanželský poměr se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou – prezidentovo chování v projevu v Senátu označil za „hanebné a trapné nejen pro (Clintona), ale všechny Američany“.

Druhý nejvyšší post v Bílém domě Lieberman v roce 2000 s Gorem nezískal jen velice těsně. O prezidentský post se chtěl ucházet v roce 2004, už v rané fázi demokratických primárek však odstoupil a o dva roky později kandidoval do Senátu jako nezávislý, ačkoliv se po volbách v komoře připojil k demokratům, kteří jeho hlas potřebovali k udržení těsné většiny.

V prezidentských volbách roku 2008 byl ostrým kritikem Baracka Obamy, jemuž přiznával rétorické schopnosti, ale označoval jej za „lehkou váhu“ a politika, který jako senátor „nikdy nepřekročil stranickou linii, aby dosáhl něčeho významného“ nebo „nebyl ochotný postavit se vlivným zájmovým skupinám v Demokratické straně“.

Ve volbách roku 2008 Lieberman podporoval republikána Johna McCaina, s nímž sdílel „jestřábí“ pohled na otázky armády a národní bezpečnosti, mimo jiné byl silným zastáncem amerického válečného úsilí v Iráku, a téměř se stal jeho kandidátem na viceprezidenta, píše AP, McCain však tehdy dal přednost aljašské guvernérce Sarah Palinové.

„S Liebermanem jsme ne vždy našli společnou řeč, ale má za sebou výjimečnou kariéru veřejné služby. Držel se svých principů, protože věděl, že tak je to správné,“ napsal ve čtvrtek na síti X Obama. Připomněl Liebermanův podíl na zvýšení dostupnosti zdravotního pojištění v USA a přístupu neheterosexuálních lidí do armády.

Řada demokratů Liebermanovo jednání vnímala jako zradu, bývalý senátor svoji stranickou nevyhraněnost hájil tím, že se vždy řídil svědomím a že mu vždy na srdci ležely zájmy lidí, které zastupoval. V roce 2011, rok před svým odchodem ze Senátu, v tomto duchu kritizoval fungování amerického Kongresu v rozhovoru se serverem Politico.

„Lidé sem nepřicházejí, aby uvázli v patové situaci, ale aby něco udělali. Proč by člověk strávil čas získáváním peněz na kampaň, snahou o zvolení a vší tou špínou, která moderní politické kampaně provází, když pak nemůže nic dělat?“ řekl tehdy Lieberman.

Přízeň mezi progresivně orientovanými voliči mu naopak získala jeho podpora práv na interrupci, práv homosexuálů nebo environmentální otázky, u nichž se při hlasování v Kongresu vyjadřoval pro ochranu životního prostředí.

Závěrem života Lieberman zasáhl i do současného předvolebního dění v USA se svojí iniciativou No Labels (žádné nálepky), která se prezentuje jako odpověď na „hněv a kontroverze“ převažující na současné politické scéně. Kandidáta, který by se postavil demokratu Joeu Bidenovi a republikánovi Donaldu Trumpovi, však zatím hnutí nepostavilo. Biden loni v září na adresu Liebermana, svého mnohaletého kolegy z vysokých pater americké politiky, řekl, že svým jednáním pomůže Trumpovi, jelikož jeho hnutí mu sebere část voličů. O měsíc později Libereman napsal komentář pro deník The Wall Street Journal titulovaný „No Labels Trumpovi nepomůže“.

V roce 2014 Lieberman navštívil Prahu, kde se shodou okolností narodila jeho žena Hadassah.

Bývalý český diplomat Michael Žantovský ve čtvrtek Liebermana označil za „mimořádného politika, stoupence dorozumění a spolupráce napříč politickým spektrem a přítele České republiky“. „Lidé jako on chybí dvojnásob,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 4 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 6 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 6 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 7 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 7 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 11 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 14 hhodinami
Načítání...