Zemřel americký senátor Lieberman. Nebál se překračovat hranici mezi stranami

Nahrávám video

Ve věku 82 let zemřel Joe Lieberman, dlouholetý americký senátor, kandidát na viceprezidenta v kampani Ala Gorea z roku 2000 a vlivná, byť kontroverzní osoba v rámci Demokratické strany. Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.

„Jeho milovaná žena Hadassah i členové jeho rodiny s ním byli, když odešel. Jeho láska k bohu, rodině i Americe přetrvala napříč celým jeho životem zasvěceným práci ve veřejném zájmu,“ cituje agentura AP z prohlášení.

Do Senátu byl Lieberman za svůj rodný Connecticut zvolený v roce 1989, na kontě už tehdy měl zkušenosti z vysoké státní politiky a jako právník. Z Kapitolu odešel po téměř čtvrt století v roce 2013. Pohřbený bude v pátek ve svém rodném Stamfordu v Connecticutu.

Mezi stranami

Ačkoliv se nestal republikánem, ze stranické linie demokratů se nikdy neostýchal vybočit, píše AP. Kritiku spolustraníků si vysloužil už v roce 1998, když jako první demokrat na národní úrovni veřejně kritizoval prezidenta Billa Clintona za jeho nemanželský poměr se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou – prezidentovo chování v projevu v Senátu označil za „hanebné a trapné nejen pro (Clintona), ale všechny Američany“.

Druhý nejvyšší post v Bílém domě Lieberman v roce 2000 s Gorem nezískal jen velice těsně. O prezidentský post se chtěl ucházet v roce 2004, už v rané fázi demokratických primárek však odstoupil a o dva roky později kandidoval do Senátu jako nezávislý, ačkoliv se po volbách v komoře připojil k demokratům, kteří jeho hlas potřebovali k udržení těsné většiny.

V prezidentských volbách roku 2008 byl ostrým kritikem Baracka Obamy, jemuž přiznával rétorické schopnosti, ale označoval jej za „lehkou váhu“ a politika, který jako senátor „nikdy nepřekročil stranickou linii, aby dosáhl něčeho významného“ nebo „nebyl ochotný postavit se vlivným zájmovým skupinám v Demokratické straně“.

Ve volbách roku 2008 Lieberman podporoval republikána Johna McCaina, s nímž sdílel „jestřábí“ pohled na otázky armády a národní bezpečnosti, mimo jiné byl silným zastáncem amerického válečného úsilí v Iráku, a téměř se stal jeho kandidátem na viceprezidenta, píše AP, McCain však tehdy dal přednost aljašské guvernérce Sarah Palinové.

„S Liebermanem jsme ne vždy našli společnou řeč, ale má za sebou výjimečnou kariéru veřejné služby. Držel se svých principů, protože věděl, že tak je to správné,“ napsal ve čtvrtek na síti X Obama. Připomněl Liebermanův podíl na zvýšení dostupnosti zdravotního pojištění v USA a přístupu neheterosexuálních lidí do armády.

Řada demokratů Liebermanovo jednání vnímala jako zradu, bývalý senátor svoji stranickou nevyhraněnost hájil tím, že se vždy řídil svědomím a že mu vždy na srdci ležely zájmy lidí, které zastupoval. V roce 2011, rok před svým odchodem ze Senátu, v tomto duchu kritizoval fungování amerického Kongresu v rozhovoru se serverem Politico.

„Lidé sem nepřicházejí, aby uvázli v patové situaci, ale aby něco udělali. Proč by člověk strávil čas získáváním peněz na kampaň, snahou o zvolení a vší tou špínou, která moderní politické kampaně provází, když pak nemůže nic dělat?“ řekl tehdy Lieberman.

Přízeň mezi progresivně orientovanými voliči mu naopak získala jeho podpora práv na interrupci, práv homosexuálů nebo environmentální otázky, u nichž se při hlasování v Kongresu vyjadřoval pro ochranu životního prostředí.

Závěrem života Lieberman zasáhl i do současného předvolebního dění v USA se svojí iniciativou No Labels (žádné nálepky), která se prezentuje jako odpověď na „hněv a kontroverze“ převažující na současné politické scéně. Kandidáta, který by se postavil demokratu Joeu Bidenovi a republikánovi Donaldu Trumpovi, však zatím hnutí nepostavilo. Biden loni v září na adresu Liebermana, svého mnohaletého kolegy z vysokých pater americké politiky, řekl, že svým jednáním pomůže Trumpovi, jelikož jeho hnutí mu sebere část voličů. O měsíc později Libereman napsal komentář pro deník The Wall Street Journal titulovaný „No Labels Trumpovi nepomůže“.

V roce 2014 Lieberman navštívil Prahu, kde se shodou okolností narodila jeho žena Hadassah.

Bývalý český diplomat Michael Žantovský ve čtvrtek Liebermana označil za „mimořádného politika, stoupence dorozumění a spolupráce napříč politickým spektrem a přítele České republiky“. „Lidé jako on chybí dvojnásob,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 2 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 9 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...