Zemřel americký senátor Lieberman. Nebál se překračovat hranici mezi stranami

3 minuty
Horizont ČT24: Zemřel americký politik Joe Lieberman, který budil vášně
Zdroj: ČT24

Ve věku 82 let zemřel Joe Lieberman, dlouholetý americký senátor, kandidát na viceprezidenta v kampani Ala Gorea z roku 2000 a vlivná, byť kontroverzní osoba v rámci Demokratické strany. Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.

„Jeho milovaná žena Hadassah i členové jeho rodiny s ním byli, když odešel. Jeho láska k bohu, rodině i Americe přetrvala napříč celým jeho životem zasvěceným práci ve veřejném zájmu,“ cituje agentura AP z prohlášení.

Do Senátu byl Lieberman za svůj rodný Connecticut zvolený v roce 1989, na kontě už tehdy měl zkušenosti z vysoké státní politiky a jako právník. Z Kapitolu odešel po téměř čtvrt století v roce 2013. Pohřbený bude v pátek ve svém rodném Stamfordu v Connecticutu.

Mezi stranami

Ačkoliv se nestal republikánem, ze stranické linie demokratů se nikdy neostýchal vybočit, píše AP. Kritiku spolustraníků si vysloužil už v roce 1998, když jako první demokrat na národní úrovni veřejně kritizoval prezidenta Billa Clintona za jeho nemanželský poměr se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou – prezidentovo chování v projevu v Senátu označil za „hanebné a trapné nejen pro (Clintona), ale všechny Američany“.

Druhý nejvyšší post v Bílém domě Lieberman v roce 2000 s Gorem nezískal jen velice těsně. O prezidentský post se chtěl ucházet v roce 2004, už v rané fázi demokratických primárek však odstoupil a o dva roky později kandidoval do Senátu jako nezávislý, ačkoliv se po volbách v komoře připojil k demokratům, kteří jeho hlas potřebovali k udržení těsné většiny.

V prezidentských volbách roku 2008 byl ostrým kritikem Baracka Obamy, jemuž přiznával rétorické schopnosti, ale označoval jej za „lehkou váhu“ a politika, který jako senátor „nikdy nepřekročil stranickou linii, aby dosáhl něčeho významného“ nebo „nebyl ochotný postavit se vlivným zájmovým skupinám v Demokratické straně“.

Ve volbách roku 2008 Lieberman podporoval republikána Johna McCaina, s nímž sdílel „jestřábí“ pohled na otázky armády a národní bezpečnosti, mimo jiné byl silným zastáncem amerického válečného úsilí v Iráku, a téměř se stal jeho kandidátem na viceprezidenta, píše AP, McCain však tehdy dal přednost aljašské guvernérce Sarah Palinové.

„S Liebermanem jsme ne vždy našli společnou řeč, ale má za sebou výjimečnou kariéru veřejné služby. Držel se svých principů, protože věděl, že tak je to správné,“ napsal ve čtvrtek na síti X Obama. Připomněl Liebermanův podíl na zvýšení dostupnosti zdravotního pojištění v USA a přístupu neheterosexuálních lidí do armády.

Řada demokratů Liebermanovo jednání vnímala jako zradu, bývalý senátor svoji stranickou nevyhraněnost hájil tím, že se vždy řídil svědomím a že mu vždy na srdci ležely zájmy lidí, které zastupoval. V roce 2011, rok před svým odchodem ze Senátu, v tomto duchu kritizoval fungování amerického Kongresu v rozhovoru se serverem Politico.

„Lidé sem nepřicházejí, aby uvázli v patové situaci, ale aby něco udělali. Proč by člověk strávil čas získáváním peněz na kampaň, snahou o zvolení a vší tou špínou, která moderní politické kampaně provází, když pak nemůže nic dělat?“ řekl tehdy Lieberman.

Přízeň mezi progresivně orientovanými voliči mu naopak získala jeho podpora práv na interrupci, práv homosexuálů nebo environmentální otázky, u nichž se při hlasování v Kongresu vyjadřoval pro ochranu životního prostředí.

Závěrem života Lieberman zasáhl i do současného předvolebního dění v USA se svojí iniciativou No Labels (žádné nálepky), která se prezentuje jako odpověď na „hněv a kontroverze“ převažující na současné politické scéně. Kandidáta, který by se postavil demokratu Joeu Bidenovi a republikánovi Donaldu Trumpovi, však zatím hnutí nepostavilo. Biden loni v září na adresu Liebermana, svého mnohaletého kolegy z vysokých pater americké politiky, řekl, že svým jednáním pomůže Trumpovi, jelikož jeho hnutí mu sebere část voličů. O měsíc později Libereman napsal komentář pro deník The Wall Street Journal titulovaný „No Labels Trumpovi nepomůže“.

V roce 2014 Lieberman navštívil Prahu, kde se shodou okolností narodila jeho žena Hadassah.

Bývalý český diplomat Michael Žantovský ve čtvrtek Liebermana označil za „mimořádného politika, stoupence dorozumění a spolupráce napříč politickým spektrem a přítele České republiky“. „Lidé jako on chybí dvojnásob,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...