Zemětřesení v Íránu zabilo 37 lidí a srovnalo dvě vesnice se zemí

Teherán – Třicet sedm lidí zemřelo při zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy stupnice v jižní oblasti Íránu. Zraněno je 850 osob, dvě vesnice byly zcela srovnány se zemí. Otřesy byly zaznamenány zhruba 90 kilometrů od Búšehru, kde stojí jediná jaderná elektrárna v zemi. Ta prý není poškozena. Vše se odehrálo krátce poté, co Írán ohlásil další těžbu uranu a pokračování svého jaderného programu navzdory výhradám západu. Podle ruské firmy, která se na stavbě elektrárny podílela, nejsou z reaktoru hlášeny žádné změny. Elektrárna dál funguje v běžném režimu.

Nukleární zařízení se nacházelo ve zhruba stokilometrovém okruhu, uvnitř kterého podle statistik podobně silné zemětřesení může ničit budovy. Země se otřásla v 16:22 místního času (13:52 SELČ) a pak bylo zaznamenáno ještě několik následných otřesů. Zemětřesení o síle 6,3 stupně bylo lokalizováno v řídce obydlené oblasti u města Kákí.

Dvanáctitisícové město Kákí leží jižně od provinčního střediska Búšehr. Otřesy vyvolaly paniku a lidé vybíhali ven z domů. Na nejpostiženější místo vyjeli záchranáři a přelétávaly nad ním vrtulníky. Většina domů v této zemědělské oblasti je postavená z hliněných cihel a zemětřesení těžko odolává. Záchranné práce komplikovala také tma, která padla krátce po odpoledních otřesech. Dodávky vody a elektřiny jsou přerušené. Ve městě Dashti se teď shromažďují davy lidí bez střechy nad hlavou a hledají pomoc. Na pořádek dohlíží policie i armáda.

Zemětřesení pocítili až ve vnitrozemském Šírázu a také na západním pobřeží Perského zálivu, ve Spojených arabských emirátech, Bahrajnu a Kataru. V Manámě a Dauhá byli lidé evakuováni z úřadů.

Nahrávám video
Zemětřesení v Íránu zabilo 37 lidí a srovnalo dvě vesnice se zemí
Zdroj: ČT24

Provoz v elektrárně v Búšehru byl zahájen oficiálně v roce 2010, produkce pak na podzim roku 2011. Provoz byl ale několikrát kvůli technickým problémům přerušen. „Zemětřesení reaktor nijak neovlivnilo. Zaměstnanci pracují v normálním režimu a radiace je naprosto v normě,“ sdělil k situaci v búšehrské elektrárně zástupce ruské společnosti Atomstrojexport, která se na výstavbě podílela. Západní odborníci a státy Perského zálivu vyjádřili v minulosti obavy nad tím, že Íránci budují jadernou elektrárnu v seizmicky aktivní oblasti.

Írán leží v tektonicky aktivní oblasti a zažil už řadu ničivých zemětřesení, jako jediná země na světě se přitom nepřipojil k Úmluvě o jaderné bezpečnosti. Nejkatastrofálnější zemětřesení posledních let udeřilo v prosinci 2003 a zabilo 31 000 lidí, tedy čtvrtinu obyvatel města Bám na jihu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...