Rangún - Více než 22 000 lidí, převážně příslušníků muslimské menšiny Rohingů, vyhnala z domovů na západě Barmy nová vlna etnicky a nábožensky motivovaného násilí. Sdělil to zástupce OSN v Rangúnu. Není jasné, co nejnovější vlnu násilí vyvolalo a z jejího rozpoutání se navzájem obviňují obě etnické skupiny.
„Podle posledních údajů, které máme k dispozici, opustilo domovy 22 587 lidí a zhruba 4 665 domů bylo zničeno. Tyto odhady nám předala barmská vláda,“ řekl Ašók Nigam. Upřesnil, že 21 700 uprchlíků jsou muslimové a z vypálených domů patřilo muslimům 4 500.
Násilí v Arakanském státě mezi muslimskými Rohingy a buddhistickými Arakanci si tento týden vyžádalo nejméně 84 mrtvých. Od června, kdy nepokoje v Arakanském státě propukly, přesáhla bilance 170 mrtvých; ale toto číslo je pravděpodobně podle humanitárních organizací podhodnocené.
Skupina na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) zveřejnila snímky, na nichž je podle jejích informací jasně patrný rozsah zkázy, který nepokoje do západní Barmy přinesly. HRW uvedla, že při poslední vlně násilností bylo vypáleno více než 800 domů a plovoucích příbytků. Většinu postižených obyvatel tvořili muslimští Rohingové, o nichž nemuslimští obyvatelé Barmy tvrdí, že do jejich státu nepatří.
OSN už varovala, že pokračující násilí mezi buddhisty a muslimy v Arakanském státě může ohrozit reformní snahy Barmy. Místní vláda sice v oblastech zasažených násilím vyhlásila noční zákaz vycházení, ale všeobecně je kritizována za to, že opatření přijatá od června neodpovídala závažnosti situace.
Barmské úřady i mnozí lidé na Rohingy, kterých je asi 800 000, pohlížejí jako na nelegální přistěhovalce ze sousední Bangladéše a mezi ostatními obyvateli vůči nim panuje silná nevraživost. Rohingové hovoří bengálským dialektem podobným jazyku používanému v Bangladéši. Nemají vlastní stát a OSN je dlouhodobě označuje za jednu z nejutlačovanějších menšin na planetě.
