Čelní představitelé tureckých bezpečnostních složek dospěli k závěru, že saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží byl minulý týden zavražděn na rozkaz saúdskoarabské královské rodiny. S odvoláním na nejmenované turecké činitele to napsal deník The New York Times (NYT). Novinář zmizel poté, co 2. října navštívil saúdskoarabský konzulát v Istanbulu.
Vysoce postavený turecký představitel řekl NYT, že 58letý novinář zemřel do dvou hodin od příchodu na konzulát v rámci rychlé, ale složité operace. Tým saúdskoarabských agentů prý jeho tělo rozřezal speciální pilou na kosti. „Je to jako Pulp Fiction,“ citoval americký list nejmenovaný zdroj, který promluvil pod podmínkou zachování anonymity.
Odchod novináře z konzulátu video nezachycuje
V den Chášakdžího zmizení minulé úterý prý do Istanbulu dvěma různými lety dorazila skupina patnácti agentů Rijádu, mezi nimiž byl také odborník na pitvy. Údajní pracovníci vlády a bezpečnostních složek se v Turecku zdrželi jen několik hodin, dodal zdroj NYT. Turecká televize TRT zveřejnila záběry kolony aut jedoucí ke konzulátu i záběry saúdskoarabského letadla několik hodin stojícího na ranveji istanbulského letiště.
Video také ukazuje Chášakdžího příchod na konzulát. Média upozorňují zejména na sekvenci od 13:14, kdy novinář přišel na konzulát, před nímž parkuje černá dodávka. Ta později vjede do areálu, vyjede z něj v 15:08 a míří do rezidence konzula. Turci v minulých dnech několikrát zopakovali, že Chášakdží byl zavražděn do dvou hodin od okamžiku, kdy do objektu zastupitelského úřadu vstoupil.
Turecká bezpečnost údajně usoudila, že vražda novináře byla zadána saúdskoarabským královským dvorem, protože pouze nejvýše postavení představitelé mohou dávat příkazy k takto významným operacím.
Chášakdží si minulý týden na istanbulský konzulát přišel vyřídit doklady před svatbou. Podle tureckého deníku Daily Sabah z areálu dvě hodiny po jeho příchodu vyjela šestice vozů patřících saúdskoarabskému diplomatickému zastoupení, včetně dvou černých dodávek.
Ve vražedném týmu prý byli členové tajných služeb
List už zveřejnil jména, data narození a fotografie celého saúdskoarabského týmu, který označil za „skvadru vrahů“. Podle turecké strany je mezi nimi několik členů tajné služby. Jedno ze zveřejněných jmen se shoduje se jménem saúdskoarabského podplukovníka z oddělení soudního lékařství.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl se závěrem svých bezpečnostních složek seznámen v sobotu, napsal NYT s odvoláním na „vícero osob obeznámených s obsahem brífinků“. Erdogan údajně poté pověřil úředníky, aby anonymně informovali řadu médií včetně NYT o tom, že Chášakdží byl zavražděn na půdě saúdskoarabského konzulátu.
Samotný turecký prezident veřejně Saúdskou Arábii z vraždy novináře neobvinil. V pondělí ale Rijád vyzval, aby dokázal, že Chášakdží opustil konzulát krátce po svém příchodu, jak to tvrdí saúdskoarabští představitelé včetně korunního prince Muhammada bin Salmána.
Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterý Saúdské Arábii vzkázal, že naléhavě očekává odpovědi ohledně osudu opozičního novináře.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že se saúdskou stranou o této záležitosti dosud nehovořil, ale určitě bude. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo zase Saúdskou Arábii vyzval, aby „podpořila důkladné vyšetřování“ zmizení novináře. Rychlé a nezávislé mezinárodní vyšetřování případu požaduje i Organizace spojených národů.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka může mít případ dopad na alianci USA se Saúdskou Arábií. I když mezi státy trvá latentní napětí, tak Saúdská Arábie se chová ke svému spojenci s úctou. Může to mít vliv na ty, kteří sázejí na spojenectví se Saúdy.
Borek připomněl, že Saúdská Arábie není svobodnou demokracií a například její soudní systém je orientální a krutý. Najdou se v něm i tresty jako veřejné popravy nebo ukřižování.
Svého času populární televizní komentátor Chášakdží od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály včetně novinářů. Mimo jiné přispíval do amerického listu The Washington Post. Ve svých komentářích kritizoval i korunního prince, a sice za to, že ačkoli propaguje reformy, nepřipouští o nich žádnou debatu. Předmětem kritiky byla i účast Saúdské Arábie v bojích v Jemenu či politika Rijádu vůči Kataru.
