Zajatí ruští vojáci prý překročili hranice omylem. Nesmysl, tvrdí Kyjev

Kyjev – Ruští vojáci zajatí na Ukrajině prý během zadržení netušili, že jsou na cizím území, a při zatčení nekladli odpor. Oznámily to ruské agentury s odkazem na zdroje z ruského ministerstva obrany. Mluvčí ukrajinské armády ale trvá na tom, že zadržení výsadkáři prováděli speciální operaci. Už v pondělí ukrajinská tajná služba informovala o zadržení desítky ruských vojáků v Doněcké oblasti. Moskva dosud přítomnost ruských vojáků na Ukrajině popírala. Zajatí ruští parašutisté tak představují „první konkrétní důkaz, že se ruské pravidelné síly účastní bojů na východě Ukrajiny“, napsala agentura AFP. Kyjev navíc nově hovoří o nasazení ruských bitevních vrtulníků, které údajně ostřelovaly příhraniční oblasti Ukrajiny.

2 minuty
Ruští výsadkáři na Ukrajině? Podle Moskvy se tam dostali omylem
Zdroj: ČT24

Tajná služba zveřejnila na internetu videozáznam z výslechu zajatých příslušníků 331. pluku 98. výsadkové divize. Ukrajinská média zároveň zveřejnila jejich fotografie. Ruští vojáci byli zadrženi se zbraněmi a osobními doklady. Podle Kyjeva jde o skupinu diverzantů. „Podle nás nešlo o chybu, ale o zvláštní misi, kterou měli za úkol,“ podotkl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

„Uvedení vojáci se skutečně zúčastnili hlídkování na rusko-ukrajinské hranici, kterou v nevytyčeném a neoznačeném úseku nejpravděpodobněji náhodou překročili. Při zadržení, nakolik je známo, nekladli odpor,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. 

Ruská strana současně zdůraznila, že i ukrajinští vojáci mnohokrát překročili společnou hranici, ať jednotlivě, tak v celých skupinách, a to i se zbraněmi a vojenskou technikou. Dohromady šlo o více než 500 vojáků. „Ale žádný zbytečný rozruch jsme kvůli tomu nedělali, prostě jsme na bezpečném místě vraceli na ukrajinské území všechny, kteří si to přáli,“ dodal zdroj. 

Jeden ze zajatců, desátník Ivan Mitčakov, vypověděl před kamerou, že netušil, kdy překročil hranice. To, že je na Ukrajině, si uvědomil až v okamžiku, kdy se ocitl pod palbou. Velitelé jim prý řekli jen, že je čeká sedmdesátikilometrový pochod.

Jiný výsadkář, Ivan Romancev vysvětloval, že si zprvu myslel, že je na cvičení, ale pak - když si uvědomil, že není na manévrech - dostal strach. „Uvědomil jsem si, že se tu vede válka mezi Ukrajinou a Ruskem,“ řekl a dodal, že vysílání ruských televizí o situaci u sousedů neodpovídá skutečnosti. Další ruský voják Alexej Generalov prohlásil: „Vojáci, kteří jsou tady, nerozumí tomu, co dělají a proč to dělají. Celé je to o politice a o penězích.“

Libor Dvořák, publicista, ČRo Plus: „Připadá mi to podobné, jako když ukrajinská armáda zastavila tu údajně separatistickou kolonu směřující k Mariupolu. Výsadkáři se tam posléze dostanou omylem a náhodou… To jsou komentáře, které z ruské strany slyšíme dnes a denně. I proto, že Rusko ústy svých vysokých představitelů už tolikrát lhalo, se obávám, že už nemůžeme věřit ničemu.“

V Doněcku umírali při bojích civilisté

Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko řekl, že ruské bitevníky zaútočily raketami na pohraničníky - údajně čtyři ze strážců zemřeli, další tři utrpěli napětí. Podle agentury AP dnes skutečně část obyvatel Novoazovska utíkala před raketami. Nebylo však jasné, ze které strany hranice se střílelo.

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína se ale stále více potvrzují hypotézy o ruském původu bojových vrtulníků. Mohlo prý jít o střeleckou podporu pro proniknutí další vlny ozbrojenců přes hranice, dodal zpravodaj.

V obležené baště separatistů, v Doněcku, se v noci na dnešek stali oběťmi palby tři civilisté. Ukrajinská agentura Unian připsala střelbu a oběti separatistům, ruská ITAR-TASS pro změnu ukrajinským vojákům.

Kyjev v minulých dnech obvinil Moskvu ze snahy otevřít s pomocí povstalců novou frontu bojů. Armádní velení mělo zastavit kolonu tanků a vojáků maskovaných jako povstalci. Přeshraniční bojová kolona prý mířila k přístavu Mariupol - Moskva to ale striktně odmítá.

V posledních dnech se na Ukrajině hovořilo o údajném proniknutí nejméně dvou kolon obrněnců z Ruska na ukrajinské území, mluvčí Lysenko ale nakonec zprávy o průniku kolony obrněnců až do Luhansku nepotvrdil.

Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Podle odhadu OSN si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal více než 2 100 obětí a přes 340 000 lidí vyhnal z domovů. Kyjev v předchozích dnech přiznal ztrátu 722 vojáků od začátku konfliktu, přičemž dalších 2 625 jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 21 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...