Zadržujeme knihkupce z Hongkongu, přiznal po týdnech spekulací Peking

Čínská policie poprvé přiznala, že zadržuje tři hongkongské vydavatele a knihkupce, kteří byli od loňského roku pohřešováni. Trojice pracovala pro knihkupectví Causeway Bay Books, které vydává literaturu o soukromém životě nejvyšších čínských představitelů. Bojovníci za lidská práva obviňovali Peking ze zmizení knihkupců už dříve.

Od října zmizelo pět hongkongských knihkupců spojených s nakladatelstvím Mighty Current a knihkupectvím Causeway Bay Books, postupně se ale všichni objevili v pevninské Číně. Případ vyvolal v Hongkongu obavy, že čínské úřady porušují právní nezávislost této bývalé britské kolonie, jež se roku 1997 vrátila pod čínskou správu a má vysokou míru autonomie.

Čínská policie ve čtvrtek oznámila, že tři ze zmizelých knihkupců jsou v pevninské Číně vyšetřováni kvůli podezření z nelegální činnosti. Evropský parlament vyzval, aby byli dotyční propuštěni. „Vyzýváme k okamžitému propuštění uvedené trojice a také dalších osob, které byly svévolně zadrženy za to, že v Hongkongu uplatňovaly svá práva svobody projevu,“ napsal Evropský parlament.

Spojené státy již v pondělí apelovaly na Čínu, aby zmizení knihkupců vysvětlila. Jejich zadržení kritizovaly také organizace pro lidská práva, včetně Amnesty International.

Kniha o čínském prezidentovi, která má být důvodem pro zadržení vydavatelů
Zdroj: ČTK/AP/Kin Cheung

Knihkupci se prý vydali úřadům „dobrovolně“

Čtvrtý člen firmy Gui Minhai, který má i švédské občanství, zmizel v říjnu během dovolené v Thajsku. V lednu vystoupil v čínské televizi a s pláčem vysvětlil, že se vydal sám čínským úřadům v souvislosti se smrtelnou dopravní nehodou, která se stala před 11 lety. Aktivisté bojující za lidská práva vyjádřili podezření, že Gui mluvil pod nátlakem.

Největší znepokojení vzbudil případ pátého z pohřešovaných jménem Lee Bo, který má údajně také britské občanství. Zmizel totiž v prosinci přímo na území Hongkongu a spekuluje se, že ho mohli unést agenti čínské centrální vlády. Lee po čase poslal faxem dopis kolegovi, v němž prohlašuje, že do Číny odjel dobrovolně a že „spolupracuje se zainteresovanými stranami“. Také v tomto případě existuje podezření, že byl obyvatel Hongkongu ke své výpovědi donucen.

Přátelé knihkupců uvedli, že by jejich pronásledování mohlo souviset s připravovanou knihou o milostném životě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Autor knihy Xi Nuo, který žije ve Spojených státech, žádá po Číně propuštění mužů. „Nejsou za to zodpovědní, zodpovědný jsem já,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...