Zabili jsme bin Ládina, oznámil světu před pěti lety Obama

2. května 2011 zabili příslušníci amerického speciálního komanda Navy Seals nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Výsledek operace v pákistánském Abbottábádu v přímém přenosu oznámil prezident Barack Obama. Bin Ládin, zakladatel a vůdce al-Káidy, organizoval útoky po celém světě. Jedním z nich bylo i 11. září 2001 ve Spojených státech. Jak se změnil terorismus od jeho smrti?

Američané po bin Ládinovi pátrali už od roku 1998. Po útocích 11. září 2001 se stal nejhledanějším teroristou a Washington vypsal za jeho dopadení odměnu 50 milionů dolarů. Nejprve se skrýval pod ochranou Talibanu v Afghánistánu, později zmizel a dával o sobě vědět jen na občasných nahrávkách. 

Tajné služby bin Ládina hledaly hlavně v oblastech poblíž hranice s Afghánistánem. Nakonec ho ale našli v domě kousek od hlavního města Pákistánu v Abottábádu. 2. května 2011 na dům zaútočilo elitní komando americké oddílu Navy Seals, které přiletělo vrtulníky z Afghánistánu.

Bin Ládinova pevnost v Abbottabádu
Zdroj: ABACA/Fouchet Julien/ČTK

Barack Obama ještě tentýž den před kamerami v přímém přenosu CNN oznámil bin Ládinovu smrt. „Dobrý večer, musím oznámit Američanům a světu, Spojené státy uskutečnily operaci, která zabila Usámu bin Ládina, lídra al-Káidy, který je zodpovědný za smrt tisíců nevinných mužů, žen a dětí,“ oznámil Obama.

Posmrtné fotografie bin Ládina Američané nikdy nezveřejnili. Chtěli tak prý zabránit snahám jeho příznivců učinit z něj mučedníka. Tělo vůdce al-Káidy údajně z letadlové lodi pohřbili do moře.

Boj proti sovětské okupaci přerostl ve válku se Západem a USA

Al-Káidu (Základnu) bin Ládin založil v roce 1988. Řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím, který převzal po bin Ládinově smrti vedení. Bin Ládin nejprve vedl boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se obrátil proti USA a vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Spojeným státům, Západu a „sionisticko-křižácké alianci“.

Al-Káida postupně získávala nové členy v zemích okupovaných západními vojsky. Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám.

Usáma bin Ládin
Zdroj: ČT24

Al-Káida za bin Ládina útočila i v Madridu nebo na Bali

Al-Káida Usámy bin Ládina vedle útoků z 11. září 2001 v USA, při kterých zahynulo téměř 3000 lidí, útočila i v Evropě, Africe a na Blízkém východě.

Bin Ládin byl spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii, s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).

Ládin je stále velkým inspirátorem války proti zemím, které někde intervenují vojensky. Už to nejsou teroristické útoky jen proti Spojeným státům, ale jsou to teroristické útoky třeba proti Francii, která vojensky intervenovala na třech místech islámského světa – v Mali, ve Středoafrické republice a v Sýrii. Ten princip je stejný, jaký už vymýšlel Usáma bin Ládin – je to válkou vyvolaný terorismus. Jestliže nějaká západní země intervenuje v islámském světě, tak po určité době za to je potrestána teroristickými zničujícími útoky, které teroristé tímto zdůvodňují.
Jan Eichler
analytik z Ústavu mezinárodních vztahů

Islámský stát – nová hrozba, která vzešla z al-Káidy

Před pěti lety platila al-Káida za jasně nejnebezpečnější radikálně-islamistickou skupinu světa. V posledních letech se podle některých odborníků stala okrajovou radikální skupinou, podle jiných ale stále zůstává největší globální džihádistickou hrozbou. Podle odborníků se nyní potýká s vnitřními konflikty, z nichž ten největší se odehrává v její sekci na Arabském poloostrově, kde se mnoho členů hlásí otevřeně k Islámskému státu (IS).

IS původně vznikl jako odnož al-Káidy. V roce 2013 se ale jeho vůdce abú Bakr Bagdádí neshodl se Zavahrím ohledně expanze radikálů do Sýrie. Zavahrí požadoval, aby bojovníci z IS zůstali jen v Iráku a boj v sousední zemi přenechali radikálům z fronty An-Nusra. S tím ale Bagdádí nesouhlasil. Zavahrí pak označil IS a jeho vůdce za nelegitimní.

Stoupenci Islámského státu
Zdroj: Reuters

Na ovládaných územích Sýrie a Iráku vyhlásili islamisté chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát (IS) v červnu 2014. Na severu a východě Sýrie a severu a západě Iráku ovládají převážně pouštní území o rozloze zhruba jako Itálie. Operují ale i ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově, v dalších částech Blízkého východu či na severu Nigérie.

K nejhorším teroristickým útokům IS v minulých letech patří útok na ruské letadlo na egyptském Sinajském poloostrově loni v říjnu (224 mrtvých), série atentátů v jemenské metropoli Saná loni v březnu (140 mrtvých), šest útoků loni v listopadu v Paříži (130 mrtvých) či dva sebevražedné útoky loni v říjnu v Ankaře (102 mrtvých). IS ale útočil i v Iráku, Libyi, Libanonu, Tunisku či 22. března v Bruselu (přes 30 mrtvých).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozhovory mezi Íránem a USA skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory s Íránem v Islámábádu skončily po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to americký viceprezident JD Vance, který byl v čele delegace USA v pákistánské metropoli. Washington tam s Teheránem jednal o urovnání vzájemného konfliktu. Vance se podle agentury AFP vrací poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael zničil „připravený“ raketomet v Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoFalešná videa v maďarské kampani bavila i děsila

V Maďarsku se před volbami šířila videa vytvořená umělou inteligencí. Falešné nahrávky mají pobavit, dojmout, znejistit i vyvolat obavy. Fidesz premiéra Viktora Orbána straší Bruselem či Ukrajinou, opozice vytáhla třeba nízké důchody. Dlouho bylo tématem i možné kompromitující video na lídra opoziční Tiszy Pétera Magyara. Z TikToku zmizely v poslední době desítky falešných účtů politiků – včetně videí, které zhlédly tisíce lidí.
před 2 hhodinami

V Maďarsku se otevřely volební místnosti

Úderem šesté hodiny se v otevřely volební místnosti v Maďarsku. Na osm milionů voličů v nich rozhodne o tom, zda premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz po šestnácti letech skončí u moci. Proti němu stojí někdejší spolustraník a lídr hnutí Tisza Péter Magyar. Volby jsou pro Maďarsko považovány za nejdůležitější od pádu komunismu v roce 1989. Volební místnosti se uzavřou v 19 hodin.
před 2 hhodinami

Nejméně 30 mrtvých si vyžádala tlačenice v haitské pevnosti Citadelle Laferrière

Nejméně 30 lidí zemřelo při sobotní tlačenici v historické pevnosti Citadelle Laferrière na severu Haiti. Podle agentury AP to oznámily místní úřady, které upozornily, že počet obětí by se ještě mohl zvýšit. Podle AP patří památka z počátku 19. století, kdy karibská země získala nezávislost na Francii, mezi nejoblíbenější turistické atrakce na Haiti.
05:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí". V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 7 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 10 hhodinami
Načítání...