Zabili jsme bin Ládina, oznámil světu před pěti lety Obama

2. května 2011 zabili příslušníci amerického speciálního komanda Navy Seals nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Výsledek operace v pákistánském Abbottábádu v přímém přenosu oznámil prezident Barack Obama. Bin Ládin, zakladatel a vůdce al-Káidy, organizoval útoky po celém světě. Jedním z nich bylo i 11. září 2001 ve Spojených státech. Jak se změnil terorismus od jeho smrti?

Američané po bin Ládinovi pátrali už od roku 1998. Po útocích 11. září 2001 se stal nejhledanějším teroristou a Washington vypsal za jeho dopadení odměnu 50 milionů dolarů. Nejprve se skrýval pod ochranou Talibanu v Afghánistánu, později zmizel a dával o sobě vědět jen na občasných nahrávkách. 

Tajné služby bin Ládina hledaly hlavně v oblastech poblíž hranice s Afghánistánem. Nakonec ho ale našli v domě kousek od hlavního města Pákistánu v Abottábádu. 2. května 2011 na dům zaútočilo elitní komando americké oddílu Navy Seals, které přiletělo vrtulníky z Afghánistánu.

Bin Ládinova pevnost v Abbottabádu
Zdroj: ABACA/Fouchet Julien/ČTK

Barack Obama ještě tentýž den před kamerami v přímém přenosu CNN oznámil bin Ládinovu smrt. „Dobrý večer, musím oznámit Američanům a světu, Spojené státy uskutečnily operaci, která zabila Usámu bin Ládina, lídra al-Káidy, který je zodpovědný za smrt tisíců nevinných mužů, žen a dětí,“ oznámil Obama.

Posmrtné fotografie bin Ládina Američané nikdy nezveřejnili. Chtěli tak prý zabránit snahám jeho příznivců učinit z něj mučedníka. Tělo vůdce al-Káidy údajně z letadlové lodi pohřbili do moře.

Boj proti sovětské okupaci přerostl ve válku se Západem a USA

Al-Káidu (Základnu) bin Ládin založil v roce 1988. Řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím, který převzal po bin Ládinově smrti vedení. Bin Ládin nejprve vedl boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se obrátil proti USA a vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Spojeným státům, Západu a „sionisticko-křižácké alianci“.

Al-Káida postupně získávala nové členy v zemích okupovaných západními vojsky. Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám.

Usáma bin Ládin
Zdroj: ČT24

Al-Káida za bin Ládina útočila i v Madridu nebo na Bali

Al-Káida Usámy bin Ládina vedle útoků z 11. září 2001 v USA, při kterých zahynulo téměř 3000 lidí, útočila i v Evropě, Africe a na Blízkém východě.

Bin Ládin byl spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii, s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).

Ládin je stále velkým inspirátorem války proti zemím, které někde intervenují vojensky. Už to nejsou teroristické útoky jen proti Spojeným státům, ale jsou to teroristické útoky třeba proti Francii, která vojensky intervenovala na třech místech islámského světa – v Mali, ve Středoafrické republice a v Sýrii. Ten princip je stejný, jaký už vymýšlel Usáma bin Ládin – je to válkou vyvolaný terorismus. Jestliže nějaká západní země intervenuje v islámském světě, tak po určité době za to je potrestána teroristickými zničujícími útoky, které teroristé tímto zdůvodňují.
Jan Eichler
analytik z Ústavu mezinárodních vztahů

Islámský stát – nová hrozba, která vzešla z al-Káidy

Před pěti lety platila al-Káida za jasně nejnebezpečnější radikálně-islamistickou skupinu světa. V posledních letech se podle některých odborníků stala okrajovou radikální skupinou, podle jiných ale stále zůstává největší globální džihádistickou hrozbou. Podle odborníků se nyní potýká s vnitřními konflikty, z nichž ten největší se odehrává v její sekci na Arabském poloostrově, kde se mnoho členů hlásí otevřeně k Islámskému státu (IS).

IS původně vznikl jako odnož al-Káidy. V roce 2013 se ale jeho vůdce abú Bakr Bagdádí neshodl se Zavahrím ohledně expanze radikálů do Sýrie. Zavahrí požadoval, aby bojovníci z IS zůstali jen v Iráku a boj v sousední zemi přenechali radikálům z fronty An-Nusra. S tím ale Bagdádí nesouhlasil. Zavahrí pak označil IS a jeho vůdce za nelegitimní.

Stoupenci Islámského státu
Zdroj: Reuters

Na ovládaných územích Sýrie a Iráku vyhlásili islamisté chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát (IS) v červnu 2014. Na severu a východě Sýrie a severu a západě Iráku ovládají převážně pouštní území o rozloze zhruba jako Itálie. Operují ale i ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově, v dalších částech Blízkého východu či na severu Nigérie.

K nejhorším teroristickým útokům IS v minulých letech patří útok na ruské letadlo na egyptském Sinajském poloostrově loni v říjnu (224 mrtvých), série atentátů v jemenské metropoli Saná loni v březnu (140 mrtvých), šest útoků loni v listopadu v Paříži (130 mrtvých) či dva sebevražedné útoky loni v říjnu v Ankaře (102 mrtvých). IS ale útočil i v Iráku, Libyi, Libanonu, Tunisku či 22. března v Bruselu (přes 30 mrtvých).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 28 mminutami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 4 hhodinami
Načítání...