Za útok na Malalu dostalo 10 mužů doživotí

Islámábád - Pákistánský soud uložil doživotní trest deseti mužům, kteří v roce 2012 zaútočili na tehdy patnáctiletou bojovnici za právo dívek na vzdělání Malalu Júsufzaiovou. Píše o tom server BBC News. Radikálové napojení na hnutí Taliban začali na dívku střílet, když byla na cestě ze školy. Později získala Nobelovu cenu za mír.

Pákistánská armáda zatkla desítku útočníků loni. Soud na severozápadě Pákistánu jim teď udělil doživotní tresty. Mezi odsouzenci ale podle BBC není hlavní podezřelý v případu, třiadvacetiletý radikál Ataulláh Chán – právě jeho jméno se po útoku objevilo v policejní zprávě.   

Zraněná dívka byla několikrát operována v Británii

Na Malalu a její dvě kamarádky zaútočili pákistánští povstalci napojení na hnutí Taliban 9. října 2012 cestou z vyučování v pákistánském údolí Svát. V autobuse ji střelili do hlavy a do krku. Několik dní byla dívka v kritickém stavu, pak byla převezena do Británie, kde se podrobila sérii náročných operací.  

Júsufzaiová a Satjárthí převzali Nobelovu cenu míru
Zdroj: ČTK/AP/Matt Dunham

Dívka před útokem pravidelně pod pseudonymem psala na serveru BBC blog o problémech pákistánských žen a dětí. Pokus o její zavraždění vyvolal mezinárodní vlnu sympatií a podpory. Evropský parlament jí udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a Malalu přijal americký prezident Barack Obama i britská královna Alžběta II. Její kniha I am Malala (Jsem Malala) se stala bestsellerem. Loni získala za svůj boj za práva dětí Nobelovu cenu za mír. Nyní žije v Británii, protože Taliban vyhrožuje jí i jejím příbuzným smrtí. 

Pákistán? V podstatě válečná zóna 

Americký magazín Newsweek před časem Pákistán překřtil na „nejnebezpečnější místo na světě“. „To, v čem žijeme, je válečná zóna,“ říká bez obalu šéfredaktor pákistánského magazínu Herald Muhammad Badar Álam.  

Podle statistik si terorismus v Pákistánu vyžádal od roku 2002 přes 52 tisíc lidských životů. Hospodářské škody se odhadují v řádech desítek až stovek miliard dolarů a kvůli bojům na severozápadě země opustilo své domovy okolo pěti milionů lidí, což je jeden z největších exodů v dějinách Pákistánu. „Pákistán je pravděpodobně největší obětí terorismu a zemí, kde ve válce s terorismem přišlo o život nejvíce lidí,“ doplnil novinář deníku Dawn Vahíd Chalfe.  

Šéfredaktor pákistánského listu Herald o životě v Pákistánu:

„Je velmi obtížné nebýt vystrašený. Není ale možné žít za zavřenými dveřmi. Je potřeba žít své životy, dělat svou práci, posílat děti do školy. Pokud bychom se zavřeli za těmi dveřmi, dělali bychom přesně to, co sebevražední atentátníci chtějí. Stali bychom se mrtvým národem. Je to válka, která už trvá mnoho let, a ještě mnoho let potrvá a my nemůžeme přestat žít.“   

Situace se přesto pozvolně zlepšuje. „Intenzita teroristických aktivit se snížila. Nejsou tak intenzivní jako před třemi nebo čtyřmi roky. Důvodem jsou pokračující operace v Severním Vazíristánu,“ tvrdí zástupce velitele policie v provincii Sindh Abdulláh Šejch. „Terorismus je na ústupu, protože se podařilo teroristy vytlačit do pohraničních regionů,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 4 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami
Načítání...