Washington - Teprve nedávno vědci zjistili, že žaludeční vředy a rakovinu žaludku způsobuje ve většině případů bakterie s názvem helikobakter pylori. Jak ale vyplývá ze závěrů amerického výzkumu zveřejněného v úterý, nepřítomnost helikobaktera v těle dětí zase způsobuje astma.
Za rostoucí výskyt astmatu může podle vědců „globální oteplování žaludku“
„Naše zjištění naznačují, že nepřítomnost helikobaktera pylori může vysvětlovat nárůst astmatu u dětí,“ poznamenává profesor epidemiologie z lékařské fakulty Newyorské univerzity Yu Chen, který na studii pracoval. Pravděpodobnost výskytu astmatu byla u dětí s helikobakterem mezi 3. a 19. rokem věku o 25 procent menší. U věkové skupiny mezi 3. a 13. rokem však byla menší o celých 59 procent. Zejména do 13 let věku tedy bakterie zřejmě zabraňuje vzniku závažného plicního onemocnění.
Údaje, na nichž je studie založena, pocházejí z Národního průzkumu zdraví a výživy provedeného v letech 1999 až 2000 na vzorku 7000 amerických dětí. Z těchto údajů vyplynulo, že je nositelem helikobaktera 5,4 procenta dětí narozených v devadesátých letech. Ovšem u lidí narozených v roce 1919 bylo nakaženo až 60 procent.
Tým vědců označil situaci jako „globální oteplování žaludku“. Lékaři se domnívají, že rozvoji astmatu zabraňuje buď přítomnost helikobaktera samotného nebo jiné látky, která opouští žaludek vlivem antibiotik podaných proti helikobakterovi. Problém tkví v tom, že i když je klesající výskyt helikobaktera přímo úměrný výskytu žaludečních vředů a rakoviny žaludku, je současně nepřímo úměrný výskytu astmatu a nemocí jícnu (včetně rakoviny).
Studie podle vědců podporuje tzv. hygienickou hypotézu, která předpokládá, že jsou lidé náchylnější k alergiím, protože je jejich životní styl v současné době „čistější“. Pokud totiž nemusí imunitní systém s ničím bojovat už v dětství, reaguje pak v budoucnu hypersenzitivně na podněty, proti kterým by byl jinak odolný, například na prach.