Za rezavé maďarské tsunami možná nikdo sedět nepůjde

Soud v maďarském Veszprému zprostil viny všech patnáct lidí obžalovaných kvůli jedné z největších průmyslových havárií v dějinách Maďarska. Před více než pěti lety přišlo o život deset lidí, když se protrhla hráz s toxickým odpadem. Podle rozhodnutí soudu se ale obžalovaní nedopustili žádného trestného činu. Rozsudek ještě není pravomocný a prokuratura má možnost se odvolat; o případu po 40 měsících řízení rozhodoval teprve soud první instance.

K havárii došlo kolem poledne 4. října 2010. Po protržení hráze odkalovací nádrže uniklo do okolí na milion tun toxického kalu. Dva metry vysoká vlna červeného bahna postihla tři obce u hliníkárny ve městě Ajka asi 160 kilometrů západně od Budapešti. Deset lidí zahynulo, kolem 150 utrpělo zranění, stovky domů se staly neobyvatelnými a 8000 lidí muselo být evakuováno. Prokuratura obvinila bývalého ředitele a další členy vedení hliníkárny, že nedbalostí způsobili smrt lidí a rozsáhlé materiální a ekologické škody. Státní žalobce navrhl pro všechny obžalované nepodmíněné tresty od pěti do deseti let vězení.

Únik kalu v Kolontáru
Zdroj: ČTK/AP/Sandor H. Szabo

Podle soudu, který se opíral o znalecké posudky statiků, způsobila neštěstí nestabilita podloží. Katastrofa prý byla jen otázkou času. Soud se usnesl na tom, že obžalovaní vzhledem ke stavu dokumentace a k platným povolením pro provoz skládky neměli objektivní možnost vznik havárie předvídat. Soud sice konstatoval, že nádrž nezajišťoval odpovídající monitorovací systém, nicméně i kdyby patřičný systém byl, katastrofě by podle názoru soudců zabránit nemohl. Krom toho rezervoár prý neobsahoval víc odpadu, než připouštěly normy.

Oběti havárie reagovaly na verdikt rozhořčeně. „Deset lidí zemřelo a kdo je vinen? Já? Mí rodiče?“ řekl 54letý dělník Gyula Tokolics. Při havárii přišel o matku a otce, jehož tělo se našlo až týden po havárii. Sám utrpěl těžké popáleniny od toxického odpadu, když se pokoušel rodiče najít. „Je to skandál,“ vykřikoval, než jej vyvedla soudní stráž.

Na domech v Kolontáru jsou stále patrné stopy toxického kalu
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Hlasitý nesouhlas s verdiktem dal přímo v jednací síni najevo i poslanec krajně pravicového hnutí Jobbik Lajos Kepli, který stál v čele parlamentního vyšetřování neštěstí. Závěr soudu následně před novináři označil za „šokující“. Uvedl přitom, že vyšetřující výbor určil „jasnou“ odpovědnost vedení hliníkárny. Také on byl následně ze soudní síně vyveden. 

Šokována je rozsudkem i vládnoucí strana Fidesz. „Je nepřijatelné, aby v takovém případu, jako je tento, nebyl nikdo odpovědný,“ řekl poslanec strany Németh Szilárd. Vláda podle něj sice rozhodnutí soudu respektuje, nicméně požádala prokurátory, aby se odvolali.

Protržená hráz odkalovací nádrže v maďarské Ajce
Zdroj: Sandor H. Szabo/ISIFA

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny se už za komunistického režimu ukládal tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovo-rudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.Organizace na ochranu přírody Greenpeace uvedla, že zjevně nešlo o přírodní pohromu, ale o lidské selhání, protože na snímcích z vesmíru je jasně vidět, že se laguny odpadu hýbou, ale nikdo je po deset let nekontroloval.

Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila uhradit škody. Úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka 12 miliard korun). V důsledku toho stát nad firmou převzal kontrolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 54 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...