Soud v maďarském Veszprému zprostil viny všech patnáct lidí obžalovaných kvůli jedné z největších průmyslových havárií v dějinách Maďarska. Před více než pěti lety přišlo o život deset lidí, když se protrhla hráz s toxickým odpadem. Podle rozhodnutí soudu se ale obžalovaní nedopustili žádného trestného činu. Rozsudek ještě není pravomocný a prokuratura má možnost se odvolat; o případu po 40 měsících řízení rozhodoval teprve soud první instance.
Za rezavé maďarské tsunami možná nikdo sedět nepůjde
K havárii došlo kolem poledne 4. října 2010. Po protržení hráze odkalovací nádrže uniklo do okolí na milion tun toxického kalu. Dva metry vysoká vlna červeného bahna postihla tři obce u hliníkárny ve městě Ajka asi 160 kilometrů západně od Budapešti. Deset lidí zahynulo, kolem 150 utrpělo zranění, stovky domů se staly neobyvatelnými a 8000 lidí muselo být evakuováno. Prokuratura obvinila bývalého ředitele a další členy vedení hliníkárny, že nedbalostí způsobili smrt lidí a rozsáhlé materiální a ekologické škody. Státní žalobce navrhl pro všechny obžalované nepodmíněné tresty od pěti do deseti let vězení.
Únik kalu v Kolontáru
Podle soudu, který se opíral o znalecké posudky statiků, způsobila neštěstí nestabilita podloží. Katastrofa prý byla jen otázkou času. Soud se usnesl na tom, že obžalovaní vzhledem ke stavu dokumentace a k platným povolením pro provoz skládky neměli objektivní možnost vznik havárie předvídat. Soud sice konstatoval, že nádrž nezajišťoval odpovídající monitorovací systém, nicméně i kdyby patřičný systém byl, katastrofě by podle názoru soudců zabránit nemohl. Krom toho rezervoár prý neobsahoval víc odpadu, než připouštěly normy.
Oběti havárie reagovaly na verdikt rozhořčeně. „Deset lidí zemřelo a kdo je vinen? Já? Mí rodiče?“ řekl 54letý dělník Gyula Tokolics. Při havárii přišel o matku a otce, jehož tělo se našlo až týden po havárii. Sám utrpěl těžké popáleniny od toxického odpadu, když se pokoušel rodiče najít. „Je to skandál,“ vykřikoval, než jej vyvedla soudní stráž.
Na domech v Kolontáru jsou stále patrné stopy toxického kalu
Hlasitý nesouhlas s verdiktem dal přímo v jednací síni najevo i poslanec krajně pravicového hnutí Jobbik Lajos Kepli, který stál v čele parlamentního vyšetřování neštěstí. Závěr soudu následně před novináři označil za „šokující“. Uvedl přitom, že vyšetřující výbor určil „jasnou“ odpovědnost vedení hliníkárny. Také on byl následně ze soudní síně vyveden.
Šokována je rozsudkem i vládnoucí strana Fidesz. „Je nepřijatelné, aby v takovém případu, jako je tento, nebyl nikdo odpovědný,“ řekl poslanec strany Németh Szilárd. Vláda podle něj sice rozhodnutí soudu respektuje, nicméně požádala prokurátory, aby se odvolali.
Protržená hráz odkalovací nádrže v maďarské Ajce
Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny se už za komunistického režimu ukládal tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovo-rudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.Organizace na ochranu přírody Greenpeace uvedla, že zjevně nešlo o přírodní pohromu, ale o lidské selhání, protože na snímcích z vesmíru je jasně vidět, že se laguny odpadu hýbou, ale nikdo je po deset let nekontroloval.
Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila uhradit škody. Úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka 12 miliard korun). V důsledku toho stát nad firmou převzal kontrolu.