Za rezavé maďarské tsunami možná nikdo sedět nepůjde

Soud v maďarském Veszprému zprostil viny všech patnáct lidí obžalovaných kvůli jedné z největších průmyslových havárií v dějinách Maďarska. Před více než pěti lety přišlo o život deset lidí, když se protrhla hráz s toxickým odpadem. Podle rozhodnutí soudu se ale obžalovaní nedopustili žádného trestného činu. Rozsudek ještě není pravomocný a prokuratura má možnost se odvolat; o případu po 40 měsících řízení rozhodoval teprve soud první instance.

K havárii došlo kolem poledne 4. října 2010. Po protržení hráze odkalovací nádrže uniklo do okolí na milion tun toxického kalu. Dva metry vysoká vlna červeného bahna postihla tři obce u hliníkárny ve městě Ajka asi 160 kilometrů západně od Budapešti. Deset lidí zahynulo, kolem 150 utrpělo zranění, stovky domů se staly neobyvatelnými a 8000 lidí muselo být evakuováno. Prokuratura obvinila bývalého ředitele a další členy vedení hliníkárny, že nedbalostí způsobili smrt lidí a rozsáhlé materiální a ekologické škody. Státní žalobce navrhl pro všechny obžalované nepodmíněné tresty od pěti do deseti let vězení.

Únik kalu v Kolontáru
Zdroj: ČTK/AP/Sandor H. Szabo

Podle soudu, který se opíral o znalecké posudky statiků, způsobila neštěstí nestabilita podloží. Katastrofa prý byla jen otázkou času. Soud se usnesl na tom, že obžalovaní vzhledem ke stavu dokumentace a k platným povolením pro provoz skládky neměli objektivní možnost vznik havárie předvídat. Soud sice konstatoval, že nádrž nezajišťoval odpovídající monitorovací systém, nicméně i kdyby patřičný systém byl, katastrofě by podle názoru soudců zabránit nemohl. Krom toho rezervoár prý neobsahoval víc odpadu, než připouštěly normy.

Oběti havárie reagovaly na verdikt rozhořčeně. „Deset lidí zemřelo a kdo je vinen? Já? Mí rodiče?“ řekl 54letý dělník Gyula Tokolics. Při havárii přišel o matku a otce, jehož tělo se našlo až týden po havárii. Sám utrpěl těžké popáleniny od toxického odpadu, když se pokoušel rodiče najít. „Je to skandál,“ vykřikoval, než jej vyvedla soudní stráž.

Na domech v Kolontáru jsou stále patrné stopy toxického kalu
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Hlasitý nesouhlas s verdiktem dal přímo v jednací síni najevo i poslanec krajně pravicového hnutí Jobbik Lajos Kepli, který stál v čele parlamentního vyšetřování neštěstí. Závěr soudu následně před novináři označil za „šokující“. Uvedl přitom, že vyšetřující výbor určil „jasnou“ odpovědnost vedení hliníkárny. Také on byl následně ze soudní síně vyveden. 

Šokována je rozsudkem i vládnoucí strana Fidesz. „Je nepřijatelné, aby v takovém případu, jako je tento, nebyl nikdo odpovědný,“ řekl poslanec strany Németh Szilárd. Vláda podle něj sice rozhodnutí soudu respektuje, nicméně požádala prokurátory, aby se odvolali.

Protržená hráz odkalovací nádrže v maďarské Ajce
Zdroj: Sandor H. Szabo/ISIFA

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny se už za komunistického režimu ukládal tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Byl to kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovo-rudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila chemické popáleniny.Organizace na ochranu přírody Greenpeace uvedla, že zjevně nešlo o přírodní pohromu, ale o lidské selhání, protože na snímcích z vesmíru je jasně vidět, že se laguny odpadu hýbou, ale nikdo je po deset let nekontroloval.

Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila uhradit škody. Úřady uložily v roce 2012 hliníkárenské společnosti MAL za způsobené škody pokutu 135,1 miliardy forintů (takřka 12 miliard korun). V důsledku toho stát nad firmou převzal kontrolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli náletu preventivně vzlétlo polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 28 mminutami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí včetně dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně třiceti tří dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Ty mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce obyvatel.
před 54 mminutami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 2 hhodinami

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 4 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku, informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 13 hhodinami
Načítání...