Ženeva - Už přes čtyřicet let svět nepostihla taková infekce. Světová zdravotnická organizace dnes kvůli šíření prasečí chřipky zvýšila stupeň pandemického rizika na nejvyšší šestý stupeň. Naposledy se přitom pandemie objevila v roce 1968. WHO ale dodává, že není důvod k panice, neboť vyhlášení pandemie neznamená nic víc, než že se infekce globálně rozšířila. Stupeň varování totiž nevypovídá nic o závažnosti průběhu nemoci, který je zatím ve většině zemí bez vážnějších komplikací.
Podle nejnovějších informací byl virus zjištěn u 139 dětí v 22 školách v oblasti Madridu. Většina postižených dětí v Španělsku pochází z jedné školy na madridském předměstí Leganes. Prvního června místní úřady uvedly, že nemoc se pravděpodobně objevila u jednoho žáka, který se zřejmě virem nakazil při pobytu ve Spojených státech. Od té doby byl virus postupně zjišťován v dalších školách v Leganes a přímo v Madridu.
Počet případů nákazy mexickou chřipkou se tedy za poslední týden zněkolikanásobil. Odborníci předpokládají, že se bude infekce dále šířit. „Proto jsme zvýšili pandemické riziko ze stupně 5 na stupeň 6,“ prohlásila dnes po jednání krizového štábu prezidentka WHO Margaret Chanová.
Chanová ovšem ujistila, že svět je na tuto infekci připraven. WHO sleduje, jak se virus šíří, jak probíhá choroba. „Globálně se domníváme, že na počátku bude mít pandemie mírný průběh,“ uvedla šéfka WHO. Dodala nicméně, že se vývoj infekce může kdykoli změnit. WHO zatím neočekává, že by došlo k náhlému růstu počtu vážných nebo fatálních případů nákazy. Organizace proto zatím nedoporučuje uzavírání hranic, ani omezení pohybu osob, zboží ani služeb.
Odborníci se obávají, co udělá infekce v rozvojových zemích
Svět tak poprvé od roku 1968 zachvátila pandemie. Zatímco při poslední světové pandemii v roce 1968 zemřelo na hongkongskou chřipku asi milion lidí, prasečí chřipka se zatím projevuje mírněji, vyžádala si 141 obětí.
Mluvčí WHO:
„Pandemický znamená globální.“
Podle mluvčího WHO Gregory Hartla vyhlášení pandemie nevypovídá nic o závažnosti choroby, ale jen o jejím šíření. Uklidňuje tedy tím, že většina lidí prodělá toto onemocnění bez vážných komplikací. „Pandemický znamená globální, nemá to ale žádný význam, co se týče závažnosti či mírnosti onemocnění,“ uvedl Hartl.
Chanová ovšem varovala, že virus se v zemích, kde již byl zaznamenán, může vrátit ve druhé vlně. Proto by se měly země připravit na návrat nemoci. Odborníci vyjádřili také znepokojení nad tím, že zatím nedokážou popsat, co by se stalo, pokud by se choroba dostala do rozvojových zemí. Dosud byla totiž prý nemoc zaznamenána v „poměrně blahobytných zemích“.
Virus infikuje hlavně mladé lidi, ve všech oblastech se jednalo většinou o osoby mladší 25 let. Převážná skupina pacientů má jen mírné symptomy a rychle se uzdraví, častokrát i bez léčebné péče. Jen malé procento případů se rozvinulo do závažné choroby s rychlým přechodem do zápalu plic, který ohrožoval život.
Podle Chanové nyní probíhá dialog s výrobci chřipkových vakcín. Výroba očkovací látky pro sezónní chřipku brzy skončí, čímž se uvolní všechny kapacity na to, aby se vyvinula nová vakcína proti viru H1N1.
Prasečí chřipka se objevila v dubnu v Mexiku. Od té doby jí onemocnělo skoro 30 tisíc lidí v 74 zemích světa. WHO se ale dlouho vyhlášení pandemie bránila. Přinutilo ji k tomu až mohutné rozšíření choroby v Austrálii, kde počet nakažených během týdne vzrostl na víc než 1200 případů.
