Vznik společné unie Ruska a Běloruska mizí v nedohlednu

Moskva - Dávná pravda - Rusko a Bělorusko jsou spojenci a přátelé - už nemusí být úplně aktuální. Podle pozorovatelů a komentátorů se rusko-běloruské vztahy vyhrocují. Dokonce bylo už podruhé odloženo jednání špiček obou zemí o vzniku společného soustátí. Návrh zůstává dosud jen na papíře, a zdá se, že tam možná zůstane navždy, protože jednání byla odložena na neurčito.

Lukašenko si v předvečer plánovaných jednání navíc troufl kritizovat Kreml a ani dosud nepřistoupil k uznání nezávislosti gruzínských separatistických provincií Jižní Osetie a Abcházie, jak prý slíbil Moskvě za půjčku dvou miliard dolarů. „Mezi Moskvou a Minskem vypukl další skandál, tentokráte na nejvyšší úrovni,“ napsal dnes ruský list Kommersant. Není proto divu, že Lukašenko do Moskvy nedorazil.

Dnešní jednání měla být přitom přelomová v otázce vytvoření společného soustátí Ruska a Běloruska. Ruští diplomaté od Lukašenkovy návštěvy čekali přinejmenším podpis dávno připravené dohody o společné protivzdušné obraně. Jedna ze stran ale ještě před schůzkou oznámila, že na stole jsou nové a natolik zásadní návrhy ohledně vzniku unie, že je třeba je řádně prostudovat a s jednáním ještě posečkat.

Kdo zdržuje jednání? Moskva, nebo Minsk?

Podle komentátora Českého rozhlasu 6 Libora Dvořáka se nyní obě strany navzájem obviňují, kdo jednání brzdí. On se domnívá, že obstrukce dělá Moskva, která není připravena na rozhodnutí o tom, jak bude soustátí a jeho vedení formálně vypadat.

Jsou totiž tři varianty. První z nich je taková, že prezidentem nové unie se stane dosavadní ruský prezident a viceprezidentem pak bude Lukašenko. Moskvě se ale údajně nelíbí, že by běloruský prezident dostal tak vysoký post. Druhou variantou je, že soustátí povede prezident zvolený ve všelidovém hlasování, ani to si ale v současnosti Moskva nedovede představit. Poslední možností je, že by unii vládla rada složená z prezidentů, premiérů a předsedů sněmoven obou států.

Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase ale mohlo krach jednání zavinit Bělorusko. Prezident Lukašenko, ač to Moskvě slíbil, zatím neuznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Podle Miroslava Karase je to jistý zlom v jednání, kterým se Lukašenko snaží dát najevo, že je stále politikem, se kterým je nutno počítat. Jeho pozice v poslední době v rámci jednání slábla, chce proto prý Kremlu ukázat, že je mocný a důležitý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 2 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 3 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 4 hhodinami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...