Vlak s jaderným odpadem je v Německu, desetitisíce protestují

Gorleben (Německo) - Severoněmecké město Gorleben ovládly rozsáhlé protesty - z Francie sem má dorazit speciální vlak s vyhořelým jaderným odpadem. Nedaleko tamního jaderného úložiště tam proto přišly protestovat desetitisíce lidí. Kromě toho policie počítá s pokusy aktivistů zabránit vlaku se 123 tunami odpadu v cestě blokádami tratí. Až 50 000 odpůrců jádra se podle organizátorů sešlo v německém Dannenbergu. K zabezpečení nákladu proto přivolala přes šestnáct tisíc mužů zákona.

Policisté dnes u Dannenbergu zakročili proti asi 150 protestujícím, kteří se pokoušeli podkopat cestu, po níž má být náklad převážen. Demonstranti, částečně radikálně levicoví autonomové, po policistech házeli kameny. Protestující sice na vedlejší silnici mezi obcemi Dannenberg a Splietau vyhloubili jámu, ale podhrabat se jim cestu nepodařilo. V minulosti pod jednou z přístupových silnic vykopali tunel, čímž cestu učinili pro transport nesjízdnou. Křižovatku ve Splietau, kudy by měl transport rovněž projet, dnes podle DPA zablokovali svými traktory zemědělci.

Vlak s odpadem již vjel na území Německa

Vlak se 123 tunami vysoce radioaktivního jaderného odpadu přejel těsně před 14:00 hranici z Francie do Německa v Kehlu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Většina politiků razantně radikální protesty aktivistů a obyvatel odsuzuje

Nejnovější transport jaderného odpadu a nevyřešená otázka jeho konečného úložiště vyvolala ostrý spor mezi vládou a opozicí. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) kritizovala výstřelky při jaderných protestech. Šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel ji zase vyzval, aby přijela do Gorlebenu a osobně předstoupila před demonstranty.

Merkelová kritizovala konkrétně akci skupiny „vyštěrkování Castoru“, jejíž členové ohlásili záměr ve velkém odstraňovat kameny z kolejového lože, a zastavit tak vlak s jaderným odpadem. „To přece není pokojná demonstrace, nýbrž skutková podstata trestného činu,“ řekla dnes předsedkyně CDU v Bonnu na stranickém sjezdu zemské organizace CDU Severního Porýní-Vestfálska.

Demokraté kritizují Zelené

Křesťanští demokraté (CDU) spolu se svobodnými demokraty (FDP) kritizují hlavně účast Zelených a jejich nejvyšších představitelů na protestech. Někdejší vládní strany dlouhá léta nepracovaly na hledání konečného úložiště odpadu z jaderných elektráren, řekla Merkelová.

Šéf vládní FDP Guido Westerwelle soudí, že Zelení by se protijaderných demonstrací vlastně vůbec neměli účastnit. Předseda jejich parlamentní frakce Jürgen Trittin prý svého času jako spolkový ministr životního prostředí opakovaně zdůrazňoval, že transporty jaderného odpadu jsou kvůli právním závazkům nevyhnutelné. A na této situaci se nic nezměnilo, zdůraznil Westerwelle.

Opozice naléhá na celoněmecké hledání místa pro konečné úložiště jaderného odpadu a požaduje zastavení prodloužené životnosti jaderných elektráren. Vedení Zelených kromě toho připisuje spolkové vládě odpovědnost za možnou násilnou eskalaci při protijaderných protestech. „Vláda už nemluví s obyvatelstvem, nýbrž chce konflikty řešit za pomoci vodních děl,“ řekl spolupředseda Spojenectví 90/Zelených Cem Özdemir listu Bild am Sonntag. Oba spolupředsedové Zelených - Özdemir i Claudia Rothová se podle DPA účastní hlavní protestní akce v Dannenbergu.

Radioaktivní odpad z německých jaderných elektráren byl zpracováván ve specializovaném průmyslovém komplexu v La Hague v Normandii. Odtud se v pátek vypravil zpátky do země původu. Němečtí odpůrci jádra chtějí svými protesty vyjádřit také nesouhlas s prodloužením životnosti německých jaderných elektráren, které nedávno schválil německý Spolkový sněm, tedy dolní komora německého parlamentu.

Gorleben je malé městečko na severovýchodě Německa, v regionu známém také jako Wendland. První zmínky pocházejí z roku 1360 v souvislosti s pevností Dannenberských vládců, která se zde nacházela. V novodobé historii je znám nejdříve jako místo zpracování radioaktivního odpadu a v současnosti jako úložiště těchto látek s plány rozšíření na hlubinné. Tyto aktivity a plány přitahují hlasité protesty obyvatel a ekologických aktivistů už od 70. let minulého století.

  • Demostrantka proti uložení jaderného odpadu v Gorlebenu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208052.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208071.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu v Gorlebenu autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208072.jpg
  • Angela Merkelová autor: Virginia Mayo, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2070/206933.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...