Vlak s jaderným odpadem je v Německu, desetitisíce protestují

Gorleben (Německo) - Severoněmecké město Gorleben ovládly rozsáhlé protesty - z Francie sem má dorazit speciální vlak s vyhořelým jaderným odpadem. Nedaleko tamního jaderného úložiště tam proto přišly protestovat desetitisíce lidí. Kromě toho policie počítá s pokusy aktivistů zabránit vlaku se 123 tunami odpadu v cestě blokádami tratí. Až 50 000 odpůrců jádra se podle organizátorů sešlo v německém Dannenbergu. K zabezpečení nákladu proto přivolala přes šestnáct tisíc mužů zákona.

Policisté dnes u Dannenbergu zakročili proti asi 150 protestujícím, kteří se pokoušeli podkopat cestu, po níž má být náklad převážen. Demonstranti, částečně radikálně levicoví autonomové, po policistech házeli kameny. Protestující sice na vedlejší silnici mezi obcemi Dannenberg a Splietau vyhloubili jámu, ale podhrabat se jim cestu nepodařilo. V minulosti pod jednou z přístupových silnic vykopali tunel, čímž cestu učinili pro transport nesjízdnou. Křižovatku ve Splietau, kudy by měl transport rovněž projet, dnes podle DPA zablokovali svými traktory zemědělci.

Vlak s odpadem již vjel na území Německa

Vlak se 123 tunami vysoce radioaktivního jaderného odpadu přejel těsně před 14:00 hranici z Francie do Německa v Kehlu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Většina politiků razantně radikální protesty aktivistů a obyvatel odsuzuje

Nejnovější transport jaderného odpadu a nevyřešená otázka jeho konečného úložiště vyvolala ostrý spor mezi vládou a opozicí. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) kritizovala výstřelky při jaderných protestech. Šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel ji zase vyzval, aby přijela do Gorlebenu a osobně předstoupila před demonstranty.

Merkelová kritizovala konkrétně akci skupiny „vyštěrkování Castoru“, jejíž členové ohlásili záměr ve velkém odstraňovat kameny z kolejového lože, a zastavit tak vlak s jaderným odpadem. „To přece není pokojná demonstrace, nýbrž skutková podstata trestného činu,“ řekla dnes předsedkyně CDU v Bonnu na stranickém sjezdu zemské organizace CDU Severního Porýní-Vestfálska.

Demokraté kritizují Zelené

Křesťanští demokraté (CDU) spolu se svobodnými demokraty (FDP) kritizují hlavně účast Zelených a jejich nejvyšších představitelů na protestech. Někdejší vládní strany dlouhá léta nepracovaly na hledání konečného úložiště odpadu z jaderných elektráren, řekla Merkelová.

Šéf vládní FDP Guido Westerwelle soudí, že Zelení by se protijaderných demonstrací vlastně vůbec neměli účastnit. Předseda jejich parlamentní frakce Jürgen Trittin prý svého času jako spolkový ministr životního prostředí opakovaně zdůrazňoval, že transporty jaderného odpadu jsou kvůli právním závazkům nevyhnutelné. A na této situaci se nic nezměnilo, zdůraznil Westerwelle.

Opozice naléhá na celoněmecké hledání místa pro konečné úložiště jaderného odpadu a požaduje zastavení prodloužené životnosti jaderných elektráren. Vedení Zelených kromě toho připisuje spolkové vládě odpovědnost za možnou násilnou eskalaci při protijaderných protestech. „Vláda už nemluví s obyvatelstvem, nýbrž chce konflikty řešit za pomoci vodních děl,“ řekl spolupředseda Spojenectví 90/Zelených Cem Özdemir listu Bild am Sonntag. Oba spolupředsedové Zelených - Özdemir i Claudia Rothová se podle DPA účastní hlavní protestní akce v Dannenbergu.

Radioaktivní odpad z německých jaderných elektráren byl zpracováván ve specializovaném průmyslovém komplexu v La Hague v Normandii. Odtud se v pátek vypravil zpátky do země původu. Němečtí odpůrci jádra chtějí svými protesty vyjádřit také nesouhlas s prodloužením životnosti německých jaderných elektráren, které nedávno schválil německý Spolkový sněm, tedy dolní komora německého parlamentu.

Gorleben je malé městečko na severovýchodě Německa, v regionu známém také jako Wendland. První zmínky pocházejí z roku 1360 v souvislosti s pevností Dannenberských vládců, která se zde nacházela. V novodobé historii je znám nejdříve jako místo zpracování radioaktivního odpadu a v současnosti jako úložiště těchto látek s plány rozšíření na hlubinné. Tyto aktivity a plány přitahují hlasité protesty obyvatel a ekologických aktivistů už od 70. let minulého století.

  • Demostrantka proti uložení jaderného odpadu v Gorlebenu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208052.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208071.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu v Gorlebenu autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208072.jpg
  • Angela Merkelová autor: Virginia Mayo, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2070/206933.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 7 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.