Vlak s jaderným odpadem je v Německu, desetitisíce protestují

Gorleben (Německo) - Severoněmecké město Gorleben ovládly rozsáhlé protesty - z Francie sem má dorazit speciální vlak s vyhořelým jaderným odpadem. Nedaleko tamního jaderného úložiště tam proto přišly protestovat desetitisíce lidí. Kromě toho policie počítá s pokusy aktivistů zabránit vlaku se 123 tunami odpadu v cestě blokádami tratí. Až 50 000 odpůrců jádra se podle organizátorů sešlo v německém Dannenbergu. K zabezpečení nákladu proto přivolala přes šestnáct tisíc mužů zákona.

Policisté dnes u Dannenbergu zakročili proti asi 150 protestujícím, kteří se pokoušeli podkopat cestu, po níž má být náklad převážen. Demonstranti, částečně radikálně levicoví autonomové, po policistech házeli kameny. Protestující sice na vedlejší silnici mezi obcemi Dannenberg a Splietau vyhloubili jámu, ale podhrabat se jim cestu nepodařilo. V minulosti pod jednou z přístupových silnic vykopali tunel, čímž cestu učinili pro transport nesjízdnou. Křižovatku ve Splietau, kudy by měl transport rovněž projet, dnes podle DPA zablokovali svými traktory zemědělci.

Vlak s odpadem již vjel na území Německa

Vlak se 123 tunami vysoce radioaktivního jaderného odpadu přejel těsně před 14:00 hranici z Francie do Německa v Kehlu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Většina politiků razantně radikální protesty aktivistů a obyvatel odsuzuje

Nejnovější transport jaderného odpadu a nevyřešená otázka jeho konečného úložiště vyvolala ostrý spor mezi vládou a opozicí. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) kritizovala výstřelky při jaderných protestech. Šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel ji zase vyzval, aby přijela do Gorlebenu a osobně předstoupila před demonstranty.

Merkelová kritizovala konkrétně akci skupiny „vyštěrkování Castoru“, jejíž členové ohlásili záměr ve velkém odstraňovat kameny z kolejového lože, a zastavit tak vlak s jaderným odpadem. „To přece není pokojná demonstrace, nýbrž skutková podstata trestného činu,“ řekla dnes předsedkyně CDU v Bonnu na stranickém sjezdu zemské organizace CDU Severního Porýní-Vestfálska.

Demokraté kritizují Zelené

Křesťanští demokraté (CDU) spolu se svobodnými demokraty (FDP) kritizují hlavně účast Zelených a jejich nejvyšších představitelů na protestech. Někdejší vládní strany dlouhá léta nepracovaly na hledání konečného úložiště odpadu z jaderných elektráren, řekla Merkelová.

Šéf vládní FDP Guido Westerwelle soudí, že Zelení by se protijaderných demonstrací vlastně vůbec neměli účastnit. Předseda jejich parlamentní frakce Jürgen Trittin prý svého času jako spolkový ministr životního prostředí opakovaně zdůrazňoval, že transporty jaderného odpadu jsou kvůli právním závazkům nevyhnutelné. A na této situaci se nic nezměnilo, zdůraznil Westerwelle.

Opozice naléhá na celoněmecké hledání místa pro konečné úložiště jaderného odpadu a požaduje zastavení prodloužené životnosti jaderných elektráren. Vedení Zelených kromě toho připisuje spolkové vládě odpovědnost za možnou násilnou eskalaci při protijaderných protestech. „Vláda už nemluví s obyvatelstvem, nýbrž chce konflikty řešit za pomoci vodních děl,“ řekl spolupředseda Spojenectví 90/Zelených Cem Özdemir listu Bild am Sonntag. Oba spolupředsedové Zelených - Özdemir i Claudia Rothová se podle DPA účastní hlavní protestní akce v Dannenbergu.

Radioaktivní odpad z německých jaderných elektráren byl zpracováván ve specializovaném průmyslovém komplexu v La Hague v Normandii. Odtud se v pátek vypravil zpátky do země původu. Němečtí odpůrci jádra chtějí svými protesty vyjádřit také nesouhlas s prodloužením životnosti německých jaderných elektráren, které nedávno schválil německý Spolkový sněm, tedy dolní komora německého parlamentu.

Gorleben je malé městečko na severovýchodě Německa, v regionu známém také jako Wendland. První zmínky pocházejí z roku 1360 v souvislosti s pevností Dannenberských vládců, která se zde nacházela. V novodobé historii je znám nejdříve jako místo zpracování radioaktivního odpadu a v současnosti jako úložiště těchto látek s plány rozšíření na hlubinné. Tyto aktivity a plány přitahují hlasité protesty obyvatel a ekologických aktivistů už od 70. let minulého století.

  • Demostrantka proti uložení jaderného odpadu v Gorlebenu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208052.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208071.jpg
  • Demonstrující proti jadernému odpadu v Gorlebenu autor: ČT24, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2081/208072.jpg
  • Angela Merkelová autor: Virginia Mayo, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2070/206933.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 53 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...