Vizionář informačních technologií vidí roli internetu jasně

Praha - Informační technologie jsou klíčem k řešení mnoha problémů lidstva. Viceprezident společnosti Google Vinton Gray "Vint" Cerf si od internetu slibuje, že bude v budoucnu hrát  významnou roli například v boji proti následkům klimatické změny. Cerf, který bývá  označován za "otce internetu", tak nastínil budoucnost internetu v  interview u příležitosti návštěvy Prahy. Za jeden z nejpalčivějších problémů pak označil systém přidělování IP adres.

„Nynější verze systému IP adres je stále běžící experiment z osmdesátých let,“ vysvětluje Vint a dodává: „Dnes máme IP adresy pro zhruba 4 miliardy počítačů. Do roku 2010 by měla být dominantní šestá verze systému IP adres, fungující již dnes. Ta zajistí několik miliard IP adres.“

IP verze 6 má vyřešit nedostatek IP adres, především však dodat hierarchii jejich přiřazování na systematičnosti a logice. Agenturám zodpovědným za vývoj internetu jde podle Cerfa především o udržení přístupnosti a otevřenosti sítě.

Obavy z otevřenosti internetu a případných nebezpečí z toho plynoucích Cerf přiznává, ale připomíná že nevhodné a nebezpečné informace se šíří všemi médii. Internet je médiem nejotevřenějším, vyžaduje proto od každého uživatele co nejdůraznější volbu mezi užitečnými a zbytečnými informacemi.

Do našeho způsobu užívání internetu by měla brzy zasáhnout technologie dovolující využívat hmatového rozhraní. Tyto nové možnosti by mohla otevřít například rukavice s tlakovými senzory nebo nedávno představená utlrazvuková zařízení.

Internet v hindštině a čínštině

„Internet se zatím dostal jen ke 13 procent obyvatel Asie. V Americe penetrace dosahuje 2/3 populace. Přesto je již nyní na internetu několikanásobně více asijských než západních uživatelů. Trend bude dále vzrůstat. Odborníci během posledních desetiletí zjistili, že internet utvářejí především jeho koncoví uživatelé. Internet budoucnosti proto bude asijský,“ vysvětlil Vint budoucnost sítě na své přednášce Internet v roce 2035. Role Evropy je ve vývoji internetu zanedbatelná.

Světová síť se kulturní změně přizpůsobí během několika let, pro dosud západní a anglocentrické prostředí to bude šok.

„Oblast východní Evropy do rozvoje internetu skoro nezasahuje. V budoucnu se bude navíc potýkat s dlouhodobým snižováním populace a nebývalou potřebou dovážet pracovní sílu i elektroniku,“ řekl držitel Turingovy ceny ke geopolitické oblasti, do které se řadí i Česká republika.

Boj s klimatickou změnou

Cerf si od internetu slibuje, že bude hrát významnou roli v boji proti následkům klimatické změny. Dokonalejší globální propojení videokonferencemi a rychlejší přenosy dat sníží potřebu cestování, větší propojení a operační výkon počítačů pak sítím zajistí roli v efektivnějším plánování a využívání zdrojů.

Informační technologie ale budou muset řešit i vlastní energetickou náročnost, která stále roste. Moderní počítače, především notebooky a další přenosná zařízení, využívají stále vzácnější suroviny. Těch ve světě nebezpečně ubývá a poslední větší ložiska má k dispozici Čína, které se tak do rukou dostává další nástroj k ovlivňování světového hospodářství. Vývoj počítačů se tak bude možná muset zpomalit a nechat se „omezit“ lépe dostupnými zdroji.

Internet by měl v budoucnu lidstvu především sloužit. Ale i v tom případě, že se podaří vyřešit jeho vlastní obtíže stále ještě existují oblasti, ve kterých by mohl být přítěží. Již dnes významně přispívá k informačnímu přehlcení společnosti, mění náš způsob vnímání i komunikace a mimo jiné přiživuje různé civilizační poruchy. Z internetu se stal divoký a neutěšený společník. K jeho ovládnutí a správnému využití bude potřeba nových způsobů výuky a práce s uživatelem, mimo jiné i změna ve vnímání technologií a jejich role v našem životě. V budoucnu bude mít díky přenosným zařízením internet každý neustále s sebou - 70 % světové populace a díky více přístrojům na jednoho obyvatele až 150 % populace v západních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 6 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...