Vizionář informačních technologií vidí roli internetu jasně

Praha - Informační technologie jsou klíčem k řešení mnoha problémů lidstva. Viceprezident společnosti Google Vinton Gray "Vint" Cerf si od internetu slibuje, že bude v budoucnu hrát  významnou roli například v boji proti následkům klimatické změny. Cerf, který bývá  označován za "otce internetu", tak nastínil budoucnost internetu v  interview u příležitosti návštěvy Prahy. Za jeden z nejpalčivějších problémů pak označil systém přidělování IP adres.

„Nynější verze systému IP adres je stále běžící experiment z osmdesátých let,“ vysvětluje Vint a dodává: „Dnes máme IP adresy pro zhruba 4 miliardy počítačů. Do roku 2010 by měla být dominantní šestá verze systému IP adres, fungující již dnes. Ta zajistí několik miliard IP adres.“

IP verze 6 má vyřešit nedostatek IP adres, především však dodat hierarchii jejich přiřazování na systematičnosti a logice. Agenturám zodpovědným za vývoj internetu jde podle Cerfa především o udržení přístupnosti a otevřenosti sítě.

Obavy z otevřenosti internetu a případných nebezpečí z toho plynoucích Cerf přiznává, ale připomíná že nevhodné a nebezpečné informace se šíří všemi médii. Internet je médiem nejotevřenějším, vyžaduje proto od každého uživatele co nejdůraznější volbu mezi užitečnými a zbytečnými informacemi.

Do našeho způsobu užívání internetu by měla brzy zasáhnout technologie dovolující využívat hmatového rozhraní. Tyto nové možnosti by mohla otevřít například rukavice s tlakovými senzory nebo nedávno představená utlrazvuková zařízení.

Internet v hindštině a čínštině

„Internet se zatím dostal jen ke 13 procent obyvatel Asie. V Americe penetrace dosahuje 2/3 populace. Přesto je již nyní na internetu několikanásobně více asijských než západních uživatelů. Trend bude dále vzrůstat. Odborníci během posledních desetiletí zjistili, že internet utvářejí především jeho koncoví uživatelé. Internet budoucnosti proto bude asijský,“ vysvětlil Vint budoucnost sítě na své přednášce Internet v roce 2035. Role Evropy je ve vývoji internetu zanedbatelná.

Světová síť se kulturní změně přizpůsobí během několika let, pro dosud západní a anglocentrické prostředí to bude šok.

„Oblast východní Evropy do rozvoje internetu skoro nezasahuje. V budoucnu se bude navíc potýkat s dlouhodobým snižováním populace a nebývalou potřebou dovážet pracovní sílu i elektroniku,“ řekl držitel Turingovy ceny ke geopolitické oblasti, do které se řadí i Česká republika.

Boj s klimatickou změnou

Cerf si od internetu slibuje, že bude hrát významnou roli v boji proti následkům klimatické změny. Dokonalejší globální propojení videokonferencemi a rychlejší přenosy dat sníží potřebu cestování, větší propojení a operační výkon počítačů pak sítím zajistí roli v efektivnějším plánování a využívání zdrojů.

Informační technologie ale budou muset řešit i vlastní energetickou náročnost, která stále roste. Moderní počítače, především notebooky a další přenosná zařízení, využívají stále vzácnější suroviny. Těch ve světě nebezpečně ubývá a poslední větší ložiska má k dispozici Čína, které se tak do rukou dostává další nástroj k ovlivňování světového hospodářství. Vývoj počítačů se tak bude možná muset zpomalit a nechat se „omezit“ lépe dostupnými zdroji.

Internet by měl v budoucnu lidstvu především sloužit. Ale i v tom případě, že se podaří vyřešit jeho vlastní obtíže stále ještě existují oblasti, ve kterých by mohl být přítěží. Již dnes významně přispívá k informačnímu přehlcení společnosti, mění náš způsob vnímání i komunikace a mimo jiné přiživuje různé civilizační poruchy. Z internetu se stal divoký a neutěšený společník. K jeho ovládnutí a správnému využití bude potřeba nových způsobů výuky a práce s uživatelem, mimo jiné i změna ve vnímání technologií a jejich role v našem životě. V budoucnu bude mít díky přenosným zařízením internet každý neustále s sebou - 70 % světové populace a díky více přístrojům na jednoho obyvatele až 150 % populace v západních zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled