Norský terorista Anders Breivik při výpovědi před odvolacím soudem uvedl, že zadržování v samovazbě mu velmi škodí a je důvodem, proč se ve vězení dále zradikalizoval. Připustil nicméně, že se podmínky ve vězení pro něj zlepšily od loňského rozhodnutí soudu nižší instance, podle něhož norské úřady porušují některá jeho lidská práva. Stát se následně proti tomuto verdiktu odvolal.
Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 rokům vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit, lze ho ale opakovaně prodlužovat de facto až na doživotí.
„Generální prokurátor má pravdu v tom, že jsem teď radikálnější. Šokuje mě to, co jsem v posledních pěti letech napsal. Žiju v naprosté izolaci a nikdo mě nekoriguje,“ prohlásil Breivik ve své výpovědi, kterou na rozdíl od výpovědi generálního prokurátora a Breivikova obhájce norská média nepřenášejí obrazem ani zvukem.
Osobní prohlídka pětkrát denně
Kromě izolace si Breivik znovu postěžoval na desítky osobních prohlídek, které byly prováděny především v prvních měsících jeho věznění. Při řadě z nich se musel svléknout donaha, v počátečním období to bylo až pětkrát denně. Breivik označil za obzvlášť nepříjemné, že při některých těchto prohlídkách byly přítomny i ženy zaměstnané ve věznici.
Pravicový radikál uvedl, že kvůli tomu, aby nemusel prohlídky tak často podstupovat, držel se raději stále v jedné cele, ačkoli má k dispozici ještě další dvě sloužící jako studovna a tělocvična.
Breivik nicméně pochválil, že podmínky ve vězení se pro něj zlepšily poté, co soud dospěl loni v dubnu k závěru, že norský stát porušuje některá jeho lidská práva. „Až do prosince 2015 to bylo peklo, ale teď jsou podmínky docela dobré,“ prohlásil.
Breivik chce jen „minimum nutné pro přežití“
Terorista si ale nadále stěžuje na přísnou kontrolu korespondence. Soud v dubnu odmítl, že by tato kontrola porušovala právo Breivika na soukromý život a on se proti tomu odvolal.
Breivik uvedl, že vězeňská služba neodesílá téměř žádné dopisy, které napíše, a zadržuje příliš mnoho dopisů, jež jsou mu adresovány. „Pouze deset procent lidí, kteří mi píší, jsou militantní národní socialisté. Ti ostatní nepodporují násilí. Většina dopisovatelů je kritická k přistěhovalectví, takže sympatizuje s mým motivem, ale nepodporují moje činy,“ řekl.
Kromě nynějších kontaktů s dozorci, advokáty, lékaři a dalšími profesionály Breivik chce mít umožněný kontakt také se spoluvězni, kteří podobně jako on podporují nacistickou ideologii. „Je mnoho těch, s nimiž bych neměl být v kontaktu, ale z 3800 vězňů v Norsku je každopádně 50, kteří jsou ke kontaktu vhodní. Platí pro ně však jiný vězeňský režim. Ale kde je vůle, tam je cesta,“ řekl.
Breivik ve výpovědi rovněž připustil, že jeho cílem při soudním procesu bylo získat pozornost a pokusit se vyvolat zájem o jeho ideologii. Zároveň ale prohlásil, že mu skutečně jde o lepší podmínky ve vězení. „Cílem je získat minimum, které člověk musí mít, aby přežil,“ uvedl.
Odvolací proces potrvá do 18. ledna. Verdikt by měl být vynesen v únoru.
