Přísné podmínky ve vězení jsou v případě vraha Anderse Behringa Breivika stále nezbytné, protože se snaží ze zařízení šířit nacistickou ideologii. Před odvolacím soudem to řekl generální prokurátor Fredrik Sejersted. Podle státního zástupce je Breivik nyní ještě radikálnější než dřív a může spáchat nepředstavitelné činy.
Breivik tvrdí, že ho stát chce podmínkami ve vězení dohnat k sebevraždě. Stěžoval si, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým.
Snaží se vytvářet zločinecké sítě, tvrdí státní zástupce
Prokuratura ale tvrdí, že současné podmínky jsou nastavené správně. „Breivik, který v roce 2011 při dvojím teroristickém útoku zabil 77 lidí, postupuje podle plánu, který představil ve svém 1500stránkovém manifestu zveřejněném krátce před masakrem,“ prohlásil v druhý den odvolacího procesu Sejersted.
„Dokončil aktivní fázi a nyní pracuje na svém projektu jako ideolog a spisovatel a snaží se vytvářet zločinecké sítě,“ prohlásil generální prokurátor. Terorista prý chce k šíření své ideologie zaměřené proti multikulturalismu využívat seznamovací inzeráty.
Jejich obsah je totiž pod ochranou Evropského soudu pro lidská práva, napsal norský deník Verdens Gang. Breivik se zmínil v jednom ze svých dopisů o tom, že by si rád našel ženu.
Podle psychiatričky Randi Rosenqvistové je vězeň „ještě více konspirativní“ než dřív. „Přál by si být přeložen na oddělení s ostatními zadržovanými nacisty. Pokud bude přeložen na běžné oddělení, říká, že si bude muset obstarat zbraň,“ píše se v posouzení rizik.
„Chce si dopisovat s (neonacistickou organizací) Vigrid a (rovněž neonacistickým) Severským hnutím odporu a chce společně s nimi založit nacistickou stranu,“ dodala v hodnocení psychiatrička Rosenqvistová.
Chabý pokus o omluvu
Při jednání také vyšlo najevo, že Breivik měl v úmyslu poslat dopis pozůstalým po obětech atentátů z 22. července 2011. Vězeňská služba nakonec dovolila, aby byl dopis loni poslán jejich advokátům.
„I v tomto dopise, který obsahuje i jakýsi pokus o omluvu jednotlivcům, nikoli však sociálnědemokratické straně (jejíž mládež patřila k většině obětí Breivikových útoků) či Norsku, se snaží ideologicky ospravedlnit své činy,“ uvedl Sejersted.
Loni v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá atentátníkova práva při jeho věznění, především kvůli držení Breivika v samovazbě, stovkám osobních prohlídek či používání pout. Soud naopak odmítl, že by přísnou kontrolou korespondence bylo porušeno Breivikovo právo na soukromý život. Obě strany se proti verdiktu odvolaly.
Podle prokuratury je Breivik ochoten snášet i tvrdší vězeňské podmínky, pokud bude moci šířit svou ideologii. „Řekl, že by byl raději převezen na Guantánamo, pokud by si mohl dopisovat s lidmi stejného názoru a vytvářet sítě,“ konstatoval Sejersted.
Breivik v roce 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil bombu, která zabila osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utoya. Soud mu za to udělil 21 let vězení, což je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Breivikův pobyt ve vězení ale může být prodlužován prakticky až na doživotí.
