Venezuelská opozice oznámila stupňování protestů proti prezidentu Nicolási Madurovi: chce nově obsadit nejvyšší soud a na čtvrtek ohlásila 24hodinovou stávku. V neoficiálním referendu uspořádaném venezuelskou opozicí voliči drtivou většinou 98 procent odevzdaných hlasů odmítli záměr vlády svolat Ústavodárné shromáždění. Referenda se účastnilo 7,18 milionu z 19 milionů oprávněných voličů. Podle kritiků se vláda snaží svoláním Ústavodárného shromáždění nahradit parlament, kde drží většinu opozice.
Vedle čtvrteční celonárodní stávky oznámil opozicí kontrolovaný parlament, že jmenuje nové členy nejvyššího soudu, který mají nyní pod kontrolou stoupenci Madurových socialistů. Opozice též uvedla, že se pokusí ustavit vládu „národní jednoty“. Podle Reuters by tak mohla vzniknout paralelní vláda.
Účast na nedělním referendu byla nižší než počet těch, kteří v nedávných parlamentních volbách hlasovali pro nakonec vítěznou opozici. Tehdy volilo opoziční kandidáty zhruba 7,7 milionu Venezuelanů.
Podle opozičních vůdců je důvodem nízké účasti fakt, že bylo možné otevřít jen 2000 volebních středisek. Konání referenda schválil parlament, jehož autoritu ale vláda a nejvyšší soud neuznává. Je tak neoficiální.
Madurův plán: Nahradit „prohnilý parlament“
Vláda chce uspořádat volby do nového orgánu zvaného Ústavodárné shromáždění 30. července. Opozice s tím nesouhlasí a volby hodlá bojkotovat jako nedemokratické, neboť způsob jejich konání stanovil prezidentský dekret a volební komise nakloněná vládě. Vláda chce podle kritiků novým orgánem nahradit parlament, v němž má opozice většinu, a posílit diktaturu prezidenta Nicoláse Madura.
„Nové národní shromáždění bude schopné docílit změn v naší zemi. Tyto změny nutně potřebujeme, zvláště pak nahradit prohnilý parlament,“ prohlásil dříve Maduro.
Voliči ovšem v referendu svolání nového shromážděnín drtivou většinou odmítli a vyzvali armádu k ochraně stávající ústavy. Podpořili také konání voleb ještě před vypršením Madurova mandátu na počátku roku 2019.
Podle venezuelských politologů má opozice v dalším postupu proti vládě dvě možnosti. Může svolat generální stávku, aby podpořila tlak proti socialistické vládě, nebo může vytvořit paralelní vládu, která by spolupracovala se zahraničními spojenci v boji za Madurův odchod.
Referendum podpořily vlády Kanady a Mexika. Podporu hlasování vyjádřila i pětice bývalých prezidentů z latinskoamerických zemí, kteří o víkendu situaci ve Venezuele sledovali. Madurův ministr zahraničí Samuel Moncada označil mexického exprezidenta Vincenta Foxe, který byl členem skupiny, za nežádoucí osobu a zakázal mu budoucí vstup do země. „Cítím se tímto projevem uznání od diktátorské vlády vysoce poctěn,“ reagoval Fox.
Také šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová venezuelskou vládu vyzvala, aby od svolání Ústavodárného shromáždění upustila.
Při střetech během hlasování zemřela žena
Nedělní hlasování zastínily násilnosti. Před jednou z volebních místností stoupenci vlády na motocyklech stříleli do lidí a zabili 61letou ženu a další čtyři lidi zranili.
Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády, která zemi přivedla na pokraj bídy a paralyzovala veřejný život.
Ve Venezuele, zmítané už několik let hlubokou ekonomickou krizí, se od dubna konají téměř každý den protesty proti vládě. Demonstrace Madurův režim tvrdě potlačuje, zemřelo při nich už přes sto lidí.
