V Rusku ničí dovezené potraviny. Sociální sítě srší vtipem na Putinův účet

V Rusku oficiálně vstoupil v platnost dekret prezidenta Vladimira Putina o povinné likvidaci evropských potravin dopravovaných do země v rozporu s vyhlášeným embargem. Sociální sítě ožily řadou vtipů na účet ruského prezidenta, kterého častují přízvisky „Spalovač sýrů" či „Drtič šunky".

První obětí měla být zásilka údajně dánských rajčat, kterou vyvezli na skládku za Smolenskem. V Orenburgu likvidovali několik tun evropských sýrů, které prý pronikly na ruský trh přes středoasijský Kazachstán. Nad kontrolami ruských skladů i nad likvidací nežádoucího zboží dohlížejí pracovníci obchodní a zemědělské inspekce Rospotrebnadzor a Rosselchoznadzor.

Ničení potravin v ruském Bělgorodu
Zdroj: Reuters

Odpor proti prezidentskému dekretu mezitím v Rusku nebývale sílí. Mnozí ruští komentátoři i poslanci federálního parlamentu jsou přesvědčeni, že potraviny by se likvidovat neměly. Jako lepší řešení se jim jeví distribuce zboží mezi chudými a potřebnými, například mezi obyvatelstvem povstaleckých zón v ukrajinském Donbasu. K internetové petici proti ničení embargovaných potravin se už připojilo čtvrt milionu Rusů. Kreml ale dal najevo, že své nařízení odvolat nehodlá.

  • Podle údajů od inspektorů Rospotrebnadzoru a Rosselchoznadzoru, citovaných agenturou Interfax, bylo doposud zničeno téměř 320 tun zakázaných potravin, z toho 290 tun rostlinného a 29,3 tuny živočišného původu.

Jak navíc informoval list Izvestija, pouhá likvidace zakázaného zboží ruským úřadům nestačí. Agentura Rospotrebnadzor údajně připravuje návrh zákona, který by konzumaci ilegálně dovezených potravin kvalifikoval jako trestný čin. Do médií pronikla i navrhovaná trestní sazba: podle závažnosti provinění by to byla pokuta 120 tisíc rublů (46 tisíc korun), veřejně prospěšné práce v délce 360 hodin, nucené práce po dobu jednoho roku nebo až tříměsíční vězení.

Pro sociální sítě a média se postup úřadů stal i příležitostí ke vtipům, posměškům a parodiím. Ruský prezident Vladimir Putin prý na pozadí ničených potravin získal tituly "Spalovač sýru" a "Drtič šunky", známé obrazy klasiků ruského malířství se dočkaly obměn jako například „Ivan Hrozný zabíjí svůj sýr". Znějí také ironické dotazy, zda se po zakázaném jídle budou ničit i drahé západní vozy vysoce postavených ruských hodnostářů.

Nahrávám video
Libor Dvořák: Původcem plánu má být ministr zemědělství Tkačov
Zdroj: ČT24

"Ještě jednou připomínáme našim čtenářům stanovisko úřadů ohledně toho, proč potraviny nelze využít rozumně, například je rozdat potřebným. Jak říká šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová, ničení zakázaných potravin je naprosto logické rozhodnutí, protože takové potraviny představují ohrožení spotřebitele," poznamenal ironicky list Gazeta.ru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...