Ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev dostal kvůli obvinění z korupce domácí vězení. Za pozitivní hodnocení, díky němuž koupila těžařská firma Rosněft polovinu ropné firmy Bašněfť, vzal podle policistů úplatek v přepočtu více než 50 milionů korun. Prezident Putin už Uljukajeva zbavil funkce. Ministr jakékoli provinění popírá a zadržení považuje za provokaci, oznámili jeho advokáti. Údajně odmítá vypovídat, dokud neuvidí důkazy. Uljukajev je nejvyšším zatčeným státníkem od nezdařeného pokusu o puč v roce 1991.
Šedesátiletý Uljukajev je ministrem hospodářství od roku 2013, předtím působil skoro deset let ve funkci místopředsedy ruské centrální banky. Policie ho zadržela okamžitě po nočním výslechu, sdělil zástupce vyšetřovacího výboru agentuře Reuters.
Soud Uljukajevovi nařídil dvouměsíční domácí vězení. Do 15. ledna nesmí vycházet z domu, stýkat se s kýmkoli mimo rodinu ani telefonovat a používat internet. Advokát zatčeného ministra chce rozhodnutí o domácím vězení zažalovat.
Ruský prezident Vladimir Putin ztratil v zatčeného ministra důvěru a zbavil ho funkce. Oznámil to kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj byl Putin o kauze od počátku vyšetřování informován. „Jsou to těžká obvinění, verdikt může vynést jen soud,“ řekl mluvčí.
Šéf dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin k zadržení Uljukajeva řekl, že je to důkaz toho, že v Rusku není před zákonem nikdo nedotknutelný. „Všichni jsme si před zákonem rovni,“ zdůraznil.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv prohlásil, že zatčení Uljukajeva je „za hranicí chápání“. Pro vládu je to prý těžká rána. Vedením ministerstva hospodářství pověřil Uljukajevova náměstka Jevgenije Jelina.
Uljukajeva sledovala FSB
Podle informací RIA Novosti se o ministra zajímala asi rok tajná služba FSB, několik měsíců pak odposlouchávala jeho telefon. V reakci na informace získané při odposleších se poté tajná služba rozhodla provést vyšetřovatelský experiment, po kterém byl ministr zadržen. Ministr měl převzít mnohakilový balík s hotovostí.
„Peníze byly údajně uloženy někde v bankovní schránce, přičemž vyšetřovatelé tvrdí, že k nim měl přístup. Vypadá to trochu zvláštně, stejně jako zatýkání o půl třetí v noci, ale zatím neznáme další podrobnosti,“ uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Uljukajev tvrdí, že šlo o akci namířenou proti jeho osobě a převzetí úplatku popírá. „FSB ani vyšetřovací výbor neukázaly, jak si měl Uljukajev úplatek přebrat. Neví se ani, kdo mu úplatek ve výši dvou milionů dolarů měl nabídnout. Spolupracovníci Uljukajeva pochybují o tom, že se to odehrálo tak, jak líčí vyšetřovací výbor,“ podotkl zpravodaj ČRo v Moskvě Martin Dorazín.
Kauza vyvolává řadu dohadů
Kauza vyvolala spekulace o mocenském boji mezi konzervativci a liberály v ruském vedení. Korupce je v Rusku běžná, je ale podle ruských analytiků nemyslitelné, aby ministr převzal úplatek v hotovosti, jak to podle vyšetřovatelů udělal Uljukajev. Úplatek ve výši dvou milionů dolarů je kromě toho v ruském prostředí údajně přijatelný nanejvýš pro místostarostu, nikoli pro federálního ministra.
K převodu poloviny akcií Bašněfti byl Uljukajevův ministerský souhlas nezbytný. Prodej Bašněfti ale svým rozhodnutím definitivně schválil premiér Dmitrij Medveděv, a to už 10. října, tedy měsíc předtím, než Uljukajev údajně úplatek převzal. Proč by to ministr dělal u dávno skončené transakce, není jasné.
Uljukajev dohlížel na masivní privatizaci
Ruská vláda dokončila prodej většinového podílu ve středně velké ropné společnosti Bašněfť do rukou mnohem většího domácího konkurenta Rosněfť před měsícem. Ruská ropná jednička, nad kterou má kontrolu Kreml, za 50,8 procenta akcií Bašněfti zaplatila 329,70 miliardy rublů (125,3 miliardy korun).
Prodej Bašněfti je jedním z klíčových bodů letošního privatizačního programu ruské vlády. Cílem prodeje státního majetku je snížit rozpočtový deficit, který zvyšují nízké ceny ropy.
Ministr neváhal říci, že je na tom ruská ekonomika špatně
Uljukajev post ministra hospodářství zastával od roku 2013 a ve vládě působil od roku 2000. Byl znám jako liberál, který kritizoval rostoucí zásahy vlády do ruské ekonomiky. Původně ani nesouhlasil se záměrem Rosněfti koupit podíl v Bašněfti s tím, že pro státní firmu je špatným krokem účast na privatizaci, připomněla agentura Reuters.
„Patřil k lidem, kteří v devadesátých letech vytvářeli liberální ekonomickou koncepci. Je uznávaným ekonomem, v poslední době se ale mnoha lidem nelíbily jeho výroky, kdy popisoval ekonomickou situaci Ruska na rozdíl od jiných ekonomů velmi černě,“ poznamenal Dorazín z ČRo.
Podle mluvčí vyšetřovacího výboru Světlany Petrenkové se ministr snažil vymáhat úplatek od zástupců společnosti Rosněfť, a to pod různými pohrůžkami. „Chytili ho přímo při činu,“ podotkla mluvčí. Ministrovi hrozí v případně uznání viny osm až patnáct let vězení.
Uljukajev při dokončení prodeje řekl, že nabídka Rosněfti překročila vládní odhad hodnoty podílu mezi 297 miliardami a 315 miliardami rublů. Druhý zájemce, jehož totožnost ministerstvo nesdělilo, nabídl méně.
Mluvčí Rosněfti tvrdí, že firma získala podíl ve společnosti „v souladu s ruským zákonem a na základě nejlepší obchodní nabídky“. Rosněfť také zdůrazňuje, že obvinění ministra nepovažuje za ohrožení obchodní dohody.
Liberálům se dohoda nezamlouvá
Vláda v polovině srpna rozhodla o odkladu prodeje kvůli sporům o to, jestli se může o firmu ucházet Rosněfť, který prochází souběžně privatizací. Na konci září ale dala dohodě zelenou. Uljukajev tehdy sliboval, že celá částka, kterou Rosněfť zaplatí, půjde do ruského rozpočtu.
Analytici ale upozorňují, že privatizace Bašněfti vypadá spíše jako koncentrace v ropném sektoru. Ekonomičtí liberálové to považují za vítězství generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, jenž působí dlouhodobě jako blízký Putinův poradce.
