Oslo - V Norsku dnes začíná soudní proces s atentátníkem Andersem Behringem Breivikem, který vloni 22. července v Oslu a na ostrově Utöya zabil 77 lidí. Podle nejnovějšího lékařského posudku je trestně odpovědný a hrozí mu 21 let vězení. Listopadová zpráva jej přitom označila za nesvéprávného, na základě čehož by mohl být maximálně doživotně internován na psychiatrii. O trestní odpovědnosti nicméně nakonec rozhodne soud. Breivik se k útokům přiznal, vinu ale necítí, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví; prý „chtěl zachránit Norsko a západní Evropu“ před islamisty. Trvá na tom, že je duševně v pořádku a že zavřít politického aktivistu, za něhož se považuje, do psychiatrické léčebny „je sadističtější a zlomyslnější než ho zabít“.
V Norsku začíná proces století: Breivik vinu necítí
Na norský proces století se do Velikonoc akreditovalo na 800 novinářů z 224 redakcí z celého světa, z nichž 131 bylo zahraničních. V nově vybudované soudní síni 250 v budově oselského soudu bude v první dny rezervováno pro žurnalisty kolem stovky ze 190 míst. V budově soudu bude navíc zřízeno tiskové středisko a další bude k dispozici v nedalekém hotelu Bristol.
Na soud naplánovaný na 10 týdnů se intenzivně připravuje žaloba, obhájci i psychiatři - ale také ti, kdo přežili, a příbuzní obětí, kteří budou v případu svědčit. Mezi svědky předvolanými obhajobou je řada kontroverzních osobností norské politické scény. Právníci chtějí tímto krokem prokázat, že válka mezi islámem a Západem je skutečná a že není jen výplodem vrahovy choré mysli. Breivik si totiž bez ohledu na výšku trestu přeje být shledán duševně zdravým, aby jeho „politický program“ byl brán vážně. Svědci obhajoby budou vypovídat od 7. do 11. června.
Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila, se zvýšenou ostrahou, u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla).
Hrozí kvůli kontroverzním svědkům procesu politická fraška?
Obhajoba se mimo jiné rozhodla předvolat iráckého Kurda a radikálního islámského duchovního mullu Krekara, který si v současnosti odpykává pětiletý trest vězení za výhrůžky smrtí norským politikům a výzvy k sebevražedným atentátům v Iráku. Předvolán byl rovněž norský krajně pravicový blogger známý pod přezdívkou Fjordman, jehož protiislámskými názory se Breivik inspiroval. Čtyři svědci jsou bývalí či současní členové ultrapravicové Strany pokroku (FP). Vypovídat bude i její bývalý vůdce Carl I. Hagen nebo někdejší šéf organizace Stop islamizaci Norska Arne Tumyr.
Populistická Strana pokroku otevřeně brojí proti „plíživé islamizaci“ norské společnosti, potýkající se v posledních letech s velkým přílivem běženců z problematických muslimských zemí. Přistěhovalci v současnosti tvoří již deset procent ze 4,8 milionu obyvatel země. Někteří právníci se obávají, že se soudní proces kvůli kontroverzním svědkům zvrhne v politickou frašku.
Norská veřejnost je již mediálním cirkusem kolem Breivika unavena. Podle nejnovějšího průzkumu má 68 procent Norů dost zpráv o Breivikových teroristických útocích. Pouze 28 procent respondentů konstatovalo, že mediální krytí je odpovídající. A dokonce i 46 procent z 637 dotázaných norských novinářů je přesvědčeno, že mediální kampaň je v Breivikově případě přehnaná.