V Norsku začíná proces století: Breivik vinu necítí

Oslo - V Norsku dnes začíná soudní proces s atentátníkem Andersem Behringem Breivikem, který vloni 22. července v Oslu a na ostrově Utöya zabil 77 lidí. Podle nejnovějšího lékařského posudku je trestně odpovědný a hrozí mu 21 let vězení. Listopadová zpráva jej přitom označila za nesvéprávného, na základě čehož by mohl být maximálně doživotně internován na psychiatrii. O trestní odpovědnosti nicméně nakonec rozhodne soud. Breivik se k útokům přiznal, vinu ale necítí, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví; prý „chtěl zachránit Norsko a západní Evropu“ před islamisty. Trvá na tom, že je duševně v pořádku a že zavřít politického aktivistu, za něhož se považuje, do psychiatrické léčebny „je sadističtější a zlomyslnější než ho zabít“.

Na norský proces století se do Velikonoc akreditovalo na 800 novinářů z 224 redakcí z celého světa, z nichž 131 bylo zahraničních. V nově vybudované soudní síni 250 v budově oselského soudu bude v první dny rezervováno pro žurnalisty kolem stovky ze 190 míst. V budově soudu bude navíc zřízeno tiskové středisko a další bude k dispozici v nedalekém hotelu Bristol.

Na soud naplánovaný na 10 týdnů se intenzivně připravuje žaloba, obhájci i psychiatři - ale také ti, kdo přežili, a příbuzní obětí, kteří budou v případu svědčit. Mezi svědky předvolanými obhajobou je řada kontroverzních osobností norské politické scény. Právníci chtějí tímto krokem prokázat, že válka mezi islámem a Západem je skutečná a že není jen výplodem vrahovy choré mysli. Breivik si totiž bez ohledu na výšku trestu přeje být shledán duševně zdravým, aby jeho „politický program“ byl brán vážně. Svědci obhajoby budou vypovídat od 7. do 11. června.

Třiatřicetiletý norský pravicový extremista Anders Behring Breivik v pátek 22. července 2011 spáchal dva útoky: v půl čtvrté odpoledne vybuchla ve vládní čtvrti v Oslu bomba, kterou umístil do auta před úřadem premiéra. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Krátce před pátou odpoledne přijel Breivik, převlečený za policistu, na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se konal mládežnický tábor vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté začal střílet do shromážděných lidí. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 lidí, většina ve věku 14 až 20 let, a jedna oběť podlehla zraněním pár dní nato v nemocnici. Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, než se asi v půl sedmé vzdal policii. Týž den zveřejnil na internetu svůj manifest o 1 500 stranách a deník, v němž přípravu na atentáty popsal. Desátého srpna vyšetřovatelé konstatovali, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Od zatčení je ve vazbě ve věznici Ila, se zvýšenou ostrahou, u města Sandvika (asi 15 km západně od Osla).

Hrozí kvůli kontroverzním svědkům procesu politická fraška?

Obhajoba se mimo jiné rozhodla předvolat iráckého Kurda a radikálního islámského duchovního mullu Krekara, který si v současnosti odpykává pětiletý trest vězení za výhrůžky smrtí norským politikům a výzvy k sebevražedným atentátům v Iráku. Předvolán byl rovněž norský krajně pravicový blogger známý pod přezdívkou Fjordman, jehož protiislámskými názory se Breivik inspiroval. Čtyři svědci jsou bývalí či současní členové ultrapravicové Strany pokroku (FP). Vypovídat bude i její bývalý vůdce Carl I. Hagen nebo někdejší šéf organizace Stop islamizaci Norska Arne Tumyr.

Populistická Strana pokroku otevřeně brojí proti „plíživé islamizaci“ norské společnosti, potýkající se v posledních letech s velkým přílivem běženců z problematických muslimských zemí. Přistěhovalci v současnosti tvoří již deset procent ze 4,8 milionu obyvatel země. Někteří právníci se obávají, že se soudní proces kvůli kontroverzním svědkům zvrhne v politickou frašku.

Norská veřejnost je již mediálním cirkusem kolem Breivika unavena. Podle nejnovějšího průzkumu má 68 procent Norů dost zpráv o Breivikových teroristických útocích. Pouze 28 procent respondentů konstatovalo, že mediální krytí je odpovídající. A dokonce i 46 procent z 637 dotázaných norských novinářů je přesvědčeno, že mediální kampaň je v Breivikově případě přehnaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Už mám protestů dost.“ Pařížští obchodníci se obávají dalšího týdne nepokojů

Pařížské náměstí Republiky (Place de la République) se od 17. října jen obtížně vrací k běžnému životu. Zatímco se na čtvrtek chystají další protesty, jeden z místních optiků upozorňuje, že pověst této čtvrti zůstává poškozená.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek, využilo ho k posílení pozic

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi“, zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.
před 3 hhodinami

Ruští sportovci nemají startovat pod svou vlajkou, míní Pavel

Na mistrovstvích světa či Evropy by neměli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi a tím i režim, který už pátý rok vede plnohodnotnou agresivní válku, uvedl prezident Petr Pavel. Při odchodu ze Strakovy akademie prohlásil, že ačkoli je to možná nefér vůči sportovcům, je pro, aby se ruští sportovci na mezinárodní sportovní fóra do ukončení rusko-ukrajinské války nepouštěli.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sánchez slíbil obnovit důvěru ve vysokorychlostní železnici

Španělský premiér Pedro Sánchez slíbil důkladné a transparentní vyšetření železniční nehody u Urdy a obnovení důvěry ve vysokorychlostní železnici. Vláda podle něj na příštím zasedání představí balíček mimořádné pomoci obětem, který má zahrnovat zálohové odškodnění či zvláštní podporu pro dočasně práce neschopné.
před 3 hhodinami

Mrazáky supermarketů v šesti evropských zemích zasáhl kyberútok

Desítky supermarketů v Belgii a Lucembursku mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi. Napsala to agentura Belga, podle níž se to týká řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour či Spar. Také chladicí zařízení v některých obchodech ve Švédsku, Irsku, Estonsku a Nizozemsku zasáhl kybernetický útok, píší server listu Dagens Nyheter a agentura Reuters. Eurokomisař Christophe Hansen to označil podle Reuters za promyšlený útok na zásobování potravinami v EU a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrockého „sabotáže“ a Tuskovo řešení „silou“. Ústavní krize trvá už dekádu

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.
před 4 hhodinami

NATO cvičí přesun a zásobování tisíců vojáků

V Lotyšsku se koná dosud největší cvičení mezinárodní brigády NATO v zemi. Operace Resolute Reforger 2026 prověřuje schopnost aliančních jednotek přesouvat se na velké vzdálenosti a udržet bojeschopnost v náročných podmínkách. Do cvičení, které potrvá do 8. listopadu, se zapojilo přibližně 3 tisíce a tisíc kusů vojenské techniky. Vojáci testují logistické, zdravotnické i vojenské policejní zabezpečení jednotek v terénu. Jednou z hlavních výzev je zásobování bojových jednotek v první linii palivem, potravinami a vodou prostřednictvím sítě logistických stanovišť. Cvičení zahrnuje i operace v realistických podmínkách včetně civilních oblastí východního Lotyšska.
před 5 hhodinami

Demokraté míří ve sněmovně k vítězství. „Republikánským“ volebním mapám navzdory

Sněmovna reprezentantů se po volbách dostane do rukou Demokratické strany, předpokládají průzkumy společnosti The Cook Political Report. Volby do Kongresu v polovině prezidentského mandátu jsou v americké politice tradičně pro vládnoucí stranu nepříznivé. Letos ovšem republikáni pro demokraty připravili překážky v podobě překreslených volebních map. Nové obvody jsou ovšem náchylnější ke změně nálad ve společnosti, kroky republikánského prezidenta Donalda Trumpa navíc čelí kritice.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.