V Itálii vyšetřují 38 zemědělců kvůli masivnímu úhynu včel. Zřejmě nadměrně používali pesticidy

Státní zastupitelství v Udine na severovýchodě Itálie začalo kvůli masivnímu úhynu včel vyšetřovat 38 zemědělců, kteří jsou podezřelí z nadměrného používání pesticidů. Informovala o tom agentura APA. Jde podle ní o první případ tohoto druhu, jímž se italská justice zabývá.

Vyšetřovatelé zajistili asi 20 polí v okolí Udine. Kukuřice a sója, které na nich rostou, budou zničeny.

Vyšetřování kvůli podezření z rozsáhlého ničení životního prostředí zahájili policisté na popud některých místních včelařů, kterým ve velkém hynuly včely. Jako možnou příčinu tohoto stavu přitom viděli používání neonikotinoidů.

  • Neonikotinoidy napadají nervový systém hmyzu a mohou jej ochromit i zabít. Řada studií v uplynulých letech prokázala, že jejich používání má negativní vliv na populaci včel.

Před riziky, která představuje užívání neonikotinoidů pro včely a čmeláky, nedávno opět varoval také Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Podle EFSA je 9,2 procenta včelí populace ohroženo vyhynutím.

Včely přitom mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování u desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny.

Zákaz tří neonikotinoidů odsouhlasily i země EU. Česko chtělo výjimku

Na zákazu používání tří neonikotinoidů – klothianidinu, thiamethoxamu a imidaklopridu – se dohodly na konci dubna i země Evropské unie. Má platit jen pro užívání na volné zemědělské ploše, nadále ho zemědělci budou moct používat ve sklenících.

Pro zákaz hlasovalo 16 členských zemí EU, osm se hlasování zdrželo. Dánsko, Rumunsko, Maďarsko a Česko byly proti. Podle sdělení ministerstva zemědělství požadovalo Česko udělení výjimky ze zákazu pro pěstování cukrové řepy a to proto, že podle něj „za současně používaná mořidla osiva není dostupná adekvátní náhrada“.

Zákaz tří neonikotinoidů musí schválit ještě Evropská komise. Podle prohlášení mluvčí komise by se tři neonikotinoidy měly přestat používat na konci letošního roku. Používání těchto látek bylo přitom částečně zakázáno už v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konaly demonstrace kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 7 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.