V Indii v tlačenici zemřelo přes sto lidí

Počet obětí úterní tlačenice při náboženském shromáždění ve vesnici poblíž města Háthras v severoindickém státě Uttarpradéš stoupl na 116, uvedla indická televizní stanice NDTV s odvoláním na úřady. Podle policie je mezi oběťmi řada žen a dětí. Zatím se podařilo identifikovat 72 těl, informovali vládní představitelé. Indická média informovala o tom, že zdravotní zařízení neměla kapacitu na příjem zraněných.

Videozáznamy pořízené zpravodajskou agenturou ANI ukázaly těla na korbách nákladních automobilů. „Chci vědět, proč na to nebyla administrativa připravena. Dozvídáme se, že nemocnice nemají dostatek lékařů a pro zraněné není odpovídající zázemí. Požadujeme spravedlnost pro ty, kteří byli zabiti,“ řekl předseda indického kongresu Pawan Khera podle indické tiskové agentury Press Trust of India.

Příčinou vzniku tlačenice byl příliš velký počet lidí, kteří přišli na hinduistické náboženské setkání. Podle prvních zpráv se na akci, která měla povolení pro asi pět tisíc lidí, sešlo přes 15 tisíc věřících, napsala agentura AP. Zmatek nastal ve chvíli, kdy lidé ze setkání s náboženským lídrem ve spěchu odcházeli, uvádí lokální média.

Zástupci vlády zmínili, že na vině mohlo být i počasí. „V jednom místě tam bylo rozmáčené bahno, takže lidé po něm mohli uklouznout. Kvůli vedrům se také možná někteří pokusili dostat k barelům s vodou, což také mohlo to neštěstí způsobit,“ řekla vysoce postavená státní úřednice indickým médiím. Jeden ze svědků také vypověděl, že na místě byl „nerovný terén“, na kterém lidé postupně padali, když setkání opouštěli.

Akci patrně organizoval náboženský lídr, který podobná shromáždění pořádá už více než dvacet let, píší indická média. „Hinduistickým duchovním se stal asi před 27 lety, když přestal být státním zaměstnancem,“ uvedla policie.

Řada indických vládních představitelů mezitím vyjádřila upřímnou soustrast rodinám obětí, mezi nimi například i premiér země Naréndra Módí. Módí nejbližším příbuzným obětí přislíbil odškodné ve výši dvou set tisíc rupií (asi 56 200 korun), raněným poté finanční kompenzaci padesát tisíc rupií, tedy asi čtrnáct tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled