Praha - Zhruba polovinu antibiotik předepisují lékaři zbytečně, varují vědci a specialisti z oboru. To má zásadní vliv na změny ve světě mikrobů. Důkazem jsou superodolné bakterie v evropských nemocnicích. Kmenům, na které je drtivá většina medikamentů krátká, se ale daří i v Česku. „Celá doba od vynalezení penicilínu představovala takové dostihy mezi bakteriemi, mikroby a námi, kteří jsme stále museli vyvíjet nová a nová antibiotika,“ říká lékař Ladislav Machala z Fakultní nemocnice Na Bulovce. Lékaře doběhly až mikroby. I v Česku jsou bakterie, které odolají lékům.
„U nás, i když sporadicky se takové kmeny už objevily,“ tvrdí lékař Otakar Nyč z Fakultní nemocnice Motol. Bakterie odolné proti antibiotikům jsou problémem především nemocnic, kde leží oslabení lidé třeba po operaci. A právě v nemocnicích se antibiotika využívají nejvíc. „Čím více antibiotika užíváme, tím více je trénujeme, aby se staly odolné,“ upozorňuje Nyč.
Lékaři mají strach i z toho, že odolnost vůči lékům způsobuje jeden gen, který je snadno přenosný z jednoho druhu bakterie na druhý. „Je to bohužel jeden z trendů poslední doby. Baktérie se dostávají z nemocnic do terénu,“ líčí Nyč. „Nedomnívám se, že gen této rezistence se může rozšířit do populace,“ říká naopak Machala. Jisté je to, že bakterie existují na planetě Zemi mnohem déle než člověk, a to přes tři miliardy let. A dokázaly se přizpůsobit i velmi extrémním podmínkám.
