V Brazílii pokračuje chaos kolem procesu odvolání prezidentky

Nepřehledná politická situace kolem procesu odvolání brazilské prezidentky pokračuje. V pondělí večer úřadující šéf poslanců Waldir Maranhao odvolal své rozhodnutí z téhož dne anulovat výsledek hlasování poslanců o sesazení Dilmy Rousseffové. Dnes, den před hlasováním Senátu, generální prokurátor požádal o anulování procesu sesazení prezidentky Nejvyšší soud.

Deník O Globo zveřejnil dokument, v němž Maranhao oznamuje zrušení svého dřívějšího rozhodnutí předsedovi horní komory parlamentu. K novému rozhodnutí dospěl poté, co mu jeho Progresivní strana (PP) pohrozila vyloučením ze svých řad. Setkání s novináři se předseda dolní sněmovny vyhnul a do parlamentu se dostal vedlejším vchodem, napsal O Globo.

V čele dolní komory nahradil Maranhao před týdnem Eduarda Cunhu, kterého nejvyšší soud dočasně zbavil funkce kvůli obvinění z maření vyšetřování korupce, které je proti němu vedeno, a kvůli zastrašovaní poslanců. Cunha je považován za vůdce odpůrců prezidentky a byl mezi iniciátory hlasování o jejím odvolání.

Maranhao v pondělí původně zrušil dubnové rozhodnutí dvoutřetinové většiny poslanců na žádost generálního prokurátora, který chtěl opakovat hlasování kvůli údajným procedurálním chybám. Důvodem mělo být například to, že strany údajně vytvářely na poslance nátlak, či to, že hlasování nebylo potvrzeno formálním usnesením. Předseda senátu Renán Calheiros označil Maranhaoův krok za nemístný. 

2 minuty
Brazilská prezidentka prohrála hlasování o ústavní žalobě
Zdroj: ČT24

Senátoři už zahájili registraci pro hlasování. Před tím bude mít každý z 81 politiků až čtvrt hodiny na proslov, proto se může jednání protáhnout na mnoho hodin.

Podle průzkumu velkých brazilských deníků je pro ústavní žalobu přibližně 50 senátorů, což je dost na to, aby byla Rousseffová dočasně odvolána a nahradil ji viceprezident Michel Temer. Poté začne běžet 180 denní lhůta, v níž budou senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu rozhodovat o definitivním zbavení prezidentky nejvyššího úřadu. Tím také zákažou Rousseffové na osm let ucházet se o volenou funkci.

Rousseffovou ve středu navštívil generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro, který oznámil, že požádá o právní konzultaci Meziamerickou komisi pro lidská práva (CIDH). „Máme dohlížet na fungování demokracie na kontinentu,“ prohlásil šéf OAS, jejímiž členy je 35 amerických států, včetně USA.

Almagro také podle agentury Agencia Brasil uvedl, že se v pondělí setkal se senátory a s předsedou Nejvyššího soudu a že nedostal „uspokojivé odpovědi“ stran zákonných důvodů pro impeachment (proces sesazení prezidentky).

Rousseffová je podezřelá z manipulace s rozpočtovou statistikou v roce 2014, která měla umožnit její znovuzvolení. Prezidentka tvrdí, že se ničeho špatného nedopustila a nebyla z ničeho obviněna. Nynější tažení za své odvolání označuje za „puč“ proti demokraticky zvolené vládě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...