Spekulací o úmrtí uzbeckého prezidenta přibývá. Agentura Reuters přinesla informaci o mobilizaci pracovníků, kteří mají uklidit centrum Samarkandu, kde se 78letý Islam Karimov narodil. To by mohlo znamenat, že se město připravuje na pohřeb. Karimov v sobotu utrpěl krvácení do mozku, sdělila jeho dcera bez bližších podrobností o stavu prezidenta.
Uzbekistán o stavu prezidenta mlčí. Připravuje se Karimovo rodné město na pohřeb?
Uzbecká vláda od nedělního oznámení o Karimovově hospitalizaci nevydala žádné prohlášení ani neurčila žádného zástupce v roli hlavy státu. Objevily se již spekulace o Karimovově smrti.
V Samarkandu byly ve čtvrtek neočekávaně svolány úklidové čety do centra města, řekl agentuře zdroj obeznámený se situací na místě.
Reuters uvádí, že se tak děje většinou před významnými událostmi, jako je návštěva zahraničních státníků, v případě Karimova by to ale rovněž mohlo znamenat přípravy na pohřeb. Uzbecká pobočka Rádia Svobodná Evropa-Rádia Svoboda rovněž upozornila na neobvyklou aktivitu ve středu města.
Kdo v Uzbekistánu přebere otěže, není jasné
Řada médií už na začátku týdne vydala prezidentův nekrolog. Utajování jeho možné smrti přirovnávají k dřívějším sovětským praktikám. „Možná jde o takzvanou Brežněvovu variantu, kdy je člověk mrtvý, ale veřejnost se o tom dozví, až když to vláda uzná za vhodné,“ poznamenal šéfeditor Fergana.ru Daniil Kislev.
Úřady bez udání důvodu zrušily středeční slavnostní koncert, jehož se Karimov účastnil každoročně celé čtvrtstoletí. Vysocí představitelé Uzbekistánu se ve čtvrtek neukázali ani na oslavách 25. výročí nezávislosti. To by mohlo naznačovat, že mocenské vakuum ochromilo rozhodování.
„Zdá se, že ještě nedospěli ke kompromisu,“ řekl kazašský politolog Dosym Satpajev o předpokládaných jednáních o nástupnictví mezi klíčovými hráči, představovanými Karimovovou rodinou, vládními špičkami a představiteli bezpečnostních složek. „Pokud vakuum potrvá příliš dlouho, vyvolá to samozřejmě neklid mezi obyvatelstvem,“ dodal.
Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Sám se stylizoval do role ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho ale obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu.
Podle nedávné zprávy organizace Human Right Watch jsou v zemi tisíce politických vězňů, běžné je mučení a úřady pravidelně šikanují lidskoprávní aktivisty, členy opozice a novináře. Organizace Reportéři bez hranic uvádí, že v žebříčku svobody tisku je Uzbekistán na 166. místě ze 180.
Podle pozorovatelů hrozí největší středoasijské zemi se 32 miliony obyvatel destabilizace, pád do chaosu i nástup islámských radikálů. Podle odhadů pocházejí dva tisíce dobrovolníků IS ze středoasijských republik a v posledních měsících se radikálové z IS zaměřují na rekrutování bojovníků z bývalého Sovětského svazu, obzvláště Uzbeků.
Středoasijská země navíc trpí ekonomickými problémy dvou z jejich nejvýznamnějších hospodářských partnerů – Ruska a Číny.