Šéf Evropské rady Donald Tusk prosazoval ve Vídni úzkou spolupráci Balkánu s Turky. Balkánská trasa podle něj musí zůstat uzavřená. Rakouský kancléř Christian Kern přiznal, že ani tento krok ale nezbavil Evropu všech problémů, jelikož blízkovýchodní války trvají. Migrační dohodu prý Turci plní, v Unii ale vůle moc není. Summitu se zúčastnily země, které uprchlická krize zasáhla nejvíc.
Rakouský kancléř pozval představitele deseti států a Unie, aby se co nejrychleji dohodly na lepší ochraně vnějších hranic EU a efektivnější pomoci státům, v nichž běženci pobývají. „Situace v zemích, odkud uprchlíci pocházejí, tu s námi zůstane ještě dlouhou dobu,“ podotkl Kern.
„Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota,“ zdůraznil na úvod summitu eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos v souvislosti s kvótami pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, které odmítají hlavně státy Visegrádské čtyřky včetně Česka.
„Visegrádská čtyřka přitom na bratislavském summitu přišla s jakýmsi projektem flexibilní solidarity, tedy závazkem, že budou pomáhat státům, které budou v určitou chvíli čelit největšímu tlaku migrantů. Za to je ocenila i německá kancléřka. Kvóty na druhou stranu nemají být podle plánu schváleného v Bratislavě mezi prioritami EU v příštím půl roce,“ poznamenal zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Dalším opatřením, které Brusel schválil, byla na jaře dohoda s Tureckem, na jejímž základě jsou vraceni nelegální migranti z Řecka zpět do Turecka. Unijní země si za ně mají vybírat stejný počet oprávněných uprchlíků v tureckých táborech.
Kern: O počtu lidí přicházejících do Evropy nesmějí rozhodovat pašeráci
Turecko dodržuje všechna ustanovení dohody o uprchlících, oznámil po jednání rakouský kancléř s tím, že evropské země na to ale nechtějí příliš spoléhat. „Pokusili jsme se zajistit závazek, aby byla navýšena kapacita Frontexu – 1500 policistů vzhledem k délce hranice zdaleka nestačí na to, aby mohli efektivně hranice chránit,“ konstatoval Kern s tím, že to nadále nesmějí být pašeráci lidí, kteří budou rozhodovat o tom, kolik lidí do Evropy přijde.
Dohodu s Turky je podle kancléře třeba udržet. Turecké vedení hrozí unijním státům, že pokud EU brzy nezruší Turkům víza, pošle na její území další desetitisíce běženců. Brusel ale podmínil bezvízový styk řadou bodů včetně změn v protiteroristickém zákoně, o němž Ankara nechce slyšet vzhledem k bojům s Islámským státem a kurdskými rebely. „V Evropě není takové odhodlání a konzistence v naplňování této dohody,“ přiznal Kern.
Při únorovém jednání ve Vídni bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy v Makedonii, což následně výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu na Západ. „Padesát tisíc lidí přesto dál přišlo do Německa, osmnáct tisíc do Rakouska. Můžeme tedy říct, že to fungovalo, ale všechny naše problémy to nevyřešilo,“ poznamenal Kern.
Z Řecka se běženci dostávají přes Bulharsko dál do Srbska. Tam ale často narážejí na hranici, kterou nechal vybudovat maďarský premiér Viktor Orbán. „Politici ve Vídni volají v obecných rovinách po společných a rychlých reakcích, pokud by se migrační tok stočil ještě do dalších států. V praxi by to mělo znamenat to, že migrační tlak na západním Balkáně už nebude, takže ty státy se nebudou muset starat o desetitisíce běženců, jak je tomu dosud,“ podotkl zpravodaj ČT Mathé.
Další migrační dohody na obzoru
Proto by měly následovat migrační dohody podobné té s Tureckem, a to hlavně s africkými zeměmi, jako je Nigérie, Mali, Egypt, Senegal. „Věci se dávají do pohybu, pokud jde o Afghánistán,“ prohlásil Kern.
Do Itálie proudí stejný počet běženců jako loni
Do Evropy od začátku roku připlulo 300 tisíc migrantů, meziročně se počet příchozích snížil o 42 procent, oznámil nedávno Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle něj klesá počet lidí, kteří plují přes Egejské moře do Řecka, počet utečenců směřujících do Itálie se ovšem nemění.
UNHCR také vyzval členské státy EU, aby si rychleji přebíraly běžence s ohledem na humanitární situaci, v níž se uprchlíci ve středomořských státech nacházejí. „Zatím bylo z Řecka a z Itálie přemístěno méně než 5000 žadatelů o azyl, což představuje jen tři procenta původního cíle,“ upozornil mluvčí UNHCR William Spindler.
