Pod povrchem Pluta se možná skrývá obří ledový oceán. Nasvědčují tomu údaje získané americkou sondou New Horizons. Podle vědců by až 200 kilometrů pod povrchem trpasličí planety mohlo být stejné množství vody jako ve všech mořích na Zemi. Nové studie zveřejnil odborný časopis Nature.
Experti z Arizonské a Kalifornské univerzity se snažili přijít na to, proč je 1000 kilometrů široká oblast ve tvaru srdce nazvaná Sputnik Planitia umístěna poblíž rovníku a navíc stále v jedné rovině s měsícem Pluta - Charonem.
Oba týmy došly k závěru, že zde musí být zamrzlý podzemní oceán, který svou tíhou postupem času změnil rotaci Pluta.
Vědci došli k tomuto závěru díky datům získaným ze sondy NASA New Horizons, která proletěla v blízkosti Pluta v červenci 2015. „Silný, těžký oceán mohl sloužit jako gravitační anomálie, která hrála roli v gravitačním přetahování mezi Plutem a Charonem,“ píše server MIT News.
Oceán trpasličí planety se nachází 150 až 200 kilometrů pod jejím povrchem a je 100 kilometrů hluboký, sdělil astronom z Kalifornské univerzity Francis Nimmo. Jeho přítomnost mají dokazovat i praskliny na povrchu Pluta.
Astronomové nevylučují, že by na Plutu mohl být i život, přestože je to velice nepravděpodobné kvůli ledové přikrývce.
Přítomnost vody v kapalné formě je pro život zásadní. Přestože je Pluto čtyřicetkrát vzdálenější Slunci než Země, zůstalo na něm dostatek tepla z radiace z doby vzniku (asi před 4,6 miliardy lety), aby tam mohla být tekoucí voda. Podle Nimma může v oceánu také být amoniak, který brání jeho zamrznutí.
O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh (1906-1997), který Pluto zpozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou sluneční soustavy.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před deseti lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.
