USA přišly o svůj „národní poklad“: Zemřela spisovatelka Angelouová

Washington – Zemřela americká spisovatelka a básnířka Maya Angelouová. Bylo jí 86 let. Kromě své literární činnosti se do historie zapsala jako bojovnice za práva žen a menšin. Její nejznámější knihou je sbírka Vím, proč pták v kleci zpívá, ve které popisuje nelehké dospívání černošské dívky na americkém jihu ve třicátých letech minulého století. Jejím skonem podle amerického prezidenta Baracka Obamy přišel svět o „jedno z nejjasnějších světel naší doby“.

Angelouová se proslavila hlavně svými autobiografickými knihami, známá jsou ale i její politická vystoupení po boku amerických černošských vůdců či prezidentů. „Žila život jako učitelka, aktivistka, umělkyně a lidská bytost. Byla bojovnicí za rovnoprávnost, toleranci a mír,“ uvedl její syn Guy B. Johnson.

Poté, co v roce 1969 vydala svou prvotinu Vím, proč pták v kleci zpívá, se stala jednou z prvních černošských autorek, jejichž díla přijala široká veřejnost. Vedle sedmi autobiografických knih pak vydala řadu divadelních her, básnických sbírek, esejů či knížek pro děti.

Bolestné dětství

Pro tvorbu ženy, která se narodila v chudé rodině v St. Louis jako Marguerite Ann Johnsonová, byl určující trýznivý zážitek z dětství. V osmi letech ji znásilnil přítel její matky. Když o činu řekla lidem z místní komunity, zavraždili ho. Protože si za jeho skon kladla vinu, dlouhých pět let pak údajně nepromluvila a útěchu našla v psaní. „Myslela jsem, že ho zabil můj hlas. Zabila jsem ho, protože jsem řekla jeho jméno. A pak jsem si řekla, že už nebudu mluvit, protože můj hlas by někoho zabil,“ napsala ve svých pamětech.

Než Angelouová vydala svá první díla, vystřídala celou řadu povolání. Byla kuchařkou, prostitutkou, herečkou, zpěvačkou či tanečnicí, vydala několik alb. Koncem 50. let se stala přední představitelkou hnutí bojujícího za práva černochů a žen. Několik let žila v Africe a seznámila se s řadou černošských vůdců. Stala se blízkou spolupracovnicí Martina Luthera Kinga i Malcolma X.

2 minuty
Zemřela americká spisovatelka Maya Angelouová
Zdroj: ČT24

V 90. letech se dostala i do blízkosti demokratických prezidentů USA. Napsala báseň On the Pulse of the Morning pro inauguraci prezidenta Billa Clintona. Vystoupila také v prezidentské kampani Baracka Obamy. Ten jí v roce 2011 udělil Prezidentskou medaili svobody, která je ve Spojených státech nejvyšším civilním vyznamenáním.

Prezidenti se sklání před památkou velké spisovatelky

„Během svého nezapomenutelného života, vystřídala Maya řadu profesí. Především ale byla vypravěčka příběhu a její největší příběhy byly pravdivé,“ prohlásil Obama v reakci na úmrtí černošské spisovatelky.

Podle Obamova předchůdce Billa Clintona odchodem Angelouové přišly Spojené státy o svůj „národní poklad“. On a jeho žena Hillary pak ztratili „milovanou přítelkyni“. „Básně a příběhy, které psala a které nám předčítala svým silným hlasem, byly darem moudrosti, důvtipu, odvahy a milosrdenství,“ zdůraznil Clinton.

Angelouová byla aktivní až do konce svého života. Působila jako profesorka amerických studií na univerzitě ve městě Winston-Salem v Severní Karolíně. Ve svém posledním facebookovém postu v pondělí napsala, že ji „nečekaná zdravotní událost“ přiměla zrušit její plány. Smrt si ji nakonec našla v jejím domě ve Winston-Salemu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...