Kábul - Britskou humanitární pracovnici Lindu Norgroveovou, která v pátek zahynula v Afghánistánu, zřejmě omylem zabily koaliční jednotky ve snaze ji osvobodit z rukou únosců. Prohlásil to dnes britský ministerský předseda David Cameron. Dodal, že za schválení záchranné operace převzal plnou odpovědnost. Podle dosavadních informací šestatřicetiletou Britku usmrtili únosci při nezdařené záchranné operaci; během akce zahynulo také šest únosců.
Unesenou Britku zřejmě zabil granát jejích zachránců
„Z nových důkazů a z rozhovorů se zainteresovanými lidmi vyplývá, že Lindu mohl zabít výbuch granátu, který během útoku odpálila zásahová jednotka,“ prohlásil dnes na brífinku Cameron. Norgroveovou unesli neznámí ozbrojenci 26. září ve východoafghánské provincii Kunar společně se třemi jejími afghánskými spolupracovníky. Unesení Afghánci byli později propuštěni.
Afghánští vyjednavači žádali NATO, aby nezasahovalo a dalo jim víc času na vyjednání Lindina propuštění. Londýn i velitelství spojeneckých sil v Afghánistánu ale oznámily, že informaci, kde únosci ženu zadržují, přinesl spolehlivý zdroj s tím, že Norgroveové hrozí smrtelné nebezpečí. Jednotky proto zasáhly.
Zdroj z ministerstva zahraničí už o víkendu agentuře Reuters sdělil, že záchrannou akci provedly americké zvláštní jednotky a že do ní nebyl zapojen ani jeden britský voják. „Američtí vojáci udělali vše pro to, aby ji zachránili,“ řekl dnes Cameron, podle něhož ještě nejsou všechny okolnosti akce jasné a zaměří se na ně další vyšetřování.
Ministerský předseda upřesnil, že ho o této „hluboce znepokojující“ informaci informoval dnes ráno velitel jednotek NATO v Afghánistánu David Petraeus. Cameron zdůraznil, že záchranná akce měla jeho plnou podporu, protože život Norgroveové byl „vážně ohrožen od okamžiku únosu“.
Norgroveová pracovala pro americkou humanitární organizaci DAI. Britský ministr zahraničí William Hague v sobotním komuniké uvedl, že odpovědnost za její smrt padá v plném rozsahu na únosce. „Od chvíle, kdy byla unesena, byl její život vážně ohrožen. Vzhledem k tomu, jakého typu jsou lidé, kteří ji zadržovali, a vzhledem k nebezpečí, v jakém byla, jsme usoudili, že nejlepší šancí pro ni je pokusit se ji osvobodit,“ zdůraznil ministr.
Případy, kdy policie nebo armáda zabije uneseného, když se ho snaží osvobodit, nejsou výjimečné. V naprosté většině takto pochybí bezpečnostní síly zemí třetího světa. Největší skandál ale vyvolali američtí vojáci v Iráku v roce 2005. Zastřelili italského tajného policistu Nicolu Calipariho, když odvážel do bezpečí novinářku Giulianu Sgrenovou, právě propuštěnou únosci.