Unesenou Britku zřejmě zabil granát jejích zachránců

Kábul - Britskou humanitární pracovnici Lindu Norgroveovou, která v pátek zahynula v Afghánistánu, zřejmě omylem zabily koaliční jednotky ve snaze ji osvobodit z rukou únosců. Prohlásil to dnes britský ministerský předseda David Cameron. Dodal, že za schválení záchranné operace převzal plnou odpovědnost. Podle dosavadních informací šestatřicetiletou Britku usmrtili únosci při nezdařené záchranné operaci; během akce zahynulo také šest únosců.

„Z nových důkazů a z rozhovorů se zainteresovanými lidmi vyplývá, že Lindu mohl zabít výbuch granátu, který během útoku odpálila zásahová jednotka,“ prohlásil dnes na brífinku Cameron. Norgroveovou unesli neznámí ozbrojenci 26. září ve východoafghánské provincii Kunar společně se třemi jejími afghánskými spolupracovníky. Unesení Afghánci byli později propuštěni.

Afghánští vyjednavači žádali NATO, aby nezasahovalo a dalo jim víc času na vyjednání Lindina propuštění. Londýn i velitelství spojeneckých sil v Afghánistánu ale oznámily, že informaci, kde únosci ženu zadržují, přinesl spolehlivý zdroj s tím, že Norgroveové hrozí smrtelné nebezpečí. Jednotky proto zasáhly.  

Reportáž Davida Miřejovského (zdroj: ČT24)

Zdroj z ministerstva zahraničí už o víkendu agentuře Reuters sdělil, že záchrannou akci provedly americké zvláštní jednotky a že do ní nebyl zapojen ani jeden britský voják. „Američtí vojáci udělali vše pro to, aby ji zachránili,“ řekl dnes Cameron, podle něhož ještě nejsou všechny okolnosti akce jasné a zaměří se na ně další vyšetřování.

Ministerský předseda upřesnil, že ho o této „hluboce znepokojující“ informaci informoval dnes ráno velitel jednotek NATO v Afghánistánu David Petraeus. Cameron zdůraznil, že záchranná akce měla jeho plnou podporu, protože život Norgroveové byl „vážně ohrožen od okamžiku únosu“.

Norgroveová pracovala pro americkou humanitární organizaci DAI. Britský ministr zahraničí William Hague v sobotním komuniké uvedl, že odpovědnost za její smrt padá v plném rozsahu na únosce. „Od chvíle, kdy byla unesena, byl její život vážně ohrožen. Vzhledem k tomu, jakého typu jsou lidé, kteří ji zadržovali, a vzhledem k nebezpečí, v jakém byla, jsme usoudili, že nejlepší šancí pro ni je pokusit se ji osvobodit,“ zdůraznil ministr.

Případy, kdy policie nebo armáda zabije uneseného, když se ho snaží osvobodit, nejsou výjimečné. V naprosté většině takto pochybí bezpečnostní síly zemí třetího světa. Největší skandál ale vyvolali američtí vojáci v Iráku v roce 2005. Zastřelili italského tajného policistu Nicolu Calipariho, když odvážel do bezpečí novinářku Giulianu Sgrenovou, právě propuštěnou únosci.

Americký voják v Afghánistánu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 8 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 11 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...