Kyjev - Předválečné vedení Sovětského svazu v čele se Stalinem se podle verdiktu ukrajinského soudu dopustilo genocidy na ukrajinském národě. Verdikt se týká hladomoru z let 1932 až 1933. Obžaloba dokazovala, že kvůli Stalinově násilné kolektivizaci venkova zemřely ve třicátých letech skoro 4 miliony lidí. Ukrajina se s Ruskem dlouhodobě pře o historický výklad hladomoru. Moskva odmítá uznat, že šlo o genocidu.
Obžaloba předložila soudu spis, ve kterém podala důkazy o smrti 3 941 000 lidí během hladomoru v 30. letech, který byl prý přímým následkem genocidní politiky tehdejšího sovětského vedení. Ukrajinský soud za to přiřkl odpovědnost tehdejšímu sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi. Kromě něj za genocidu odsoudil i další představitele tehdejšího režimu - Vjačeslava Molotova, Lazara Kaganoviče - a rovněž čtyři vysoké funkcionáře tehdejší ukrajinské organizace bolševické strany.
Juščenko: Verdikt je obnovením historické spravedlnosti
Stalinovo vedení bolševické strany zažalovala Služba bezpečnosti Ukrajiny (státní policie, SBU) z popudu prezidenta Viktora Juščenka. Ten verdikt soudu označil jako „obnovení historické spravedlnosti“, které dává šanci budovat Ukrajinu na čestných a demokratických základech.
Hladomor na Ukrajině
Zasáhl Ukrajinu v letech 1932–1933 především na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu. Odhady počtu obětí se pohybují mezi 2,6 miliony a 3,5 miliony. Objevují se však i vyšší odhady.
Stalinův režim zahájil na Ukrajině v roce 1932 násilnou kolektivizaci venkova, během níž bylo do té doby soběstačným rolníkům označovaným propagandisticky za „kulaky“ zabavováno nejen obilí, mouka, zelenina a hospodářský dobytek, ale i osivo na příští rok. To potom vedlo k hladomoru.
Ve vztazích Ukrajiny a Ruska vyvolávalo téma hladomoru dlouhodobě napětí. Moskva totiž odmítá uznat hladomor jako genocidu.
